Co říkáte na Zemanova slova o propadnutí majetku?Anketa
Jediné téma, na němž se při jednání neshodli prezident Miloš Zeman a předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, bylo užívání vedlejšího trestu propadnutí majetku. Hlava státu by se přikláněla k jeho častějšímu využívání u rozsáhlé hospodářské kriminality. „Největším trestem pro mafiána není vězení. Největším trestem pro mafiána je zabavení majetku,“ citoval Miloš Zeman při té příležitosti bývalého předsedu italského Senátu Luciana Violanteho.
„Například pan (Tomáš) Pitr má v Jesenici zámek za 400 milionů, pan (Radovan) Krejčíř má vilu v Dobřichovicích za 220 milionů korun,“ zmínil prezident dvojici kontroverzních podnikatelů. Trest propadnutí majetku je sice v českém právu obsažen, v praxi je však využíván jen ojediněle. Podle oficiální statistiky Ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2012 u okresních soudů ze 106 293 trestů jen 10 propadnutí majetku.
Trest propadnutí majetku je ukládán jen ojediněle
„S udělením tohoto trestu se běžně nesetkávám, je ukládán za specifické trestné činy, které jsou většinou v horních sazbách, když byla způsobena škoda velkého rozsahu, a takových trestných činů se zase tolik statisticky nepáchá, aby mohlo být propadnutí majetku častěji ukládáno. Při ukládání trestu by mělo být odůvodněno, že je tam souvislost s trestným činem, který měl majetkovou povahu, a proto je trest propadnutí majetku odpovídající,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz advokát Boris Vršinský.
Psali jsme:
Zároveň poukazuje na to, že jde o sankci, která má do budoucna odradit pachatele tím, že si uvědomí, že při spáchání trestné činnosti se škodou v rozsahu milionů či miliard může o všechno přijít. „Jde o prevenci, která v trestním právu působí i výchovně. To znamená, aby ten člověk věděl, pokud se dopustí nějakého takového trestného činu, za který hrozí uložení propadnutí majetku, tak se mu může stát, že o všechen ten majetek přijde,“ dodává Boris Vršinský.
Pro odčerpání výnosů z trestné činnosti slouží institut peněžitého trestu
Docent Katedry trestního práva Právnické fakulty UK Jiří Herczeg, jenž se ve své advokátní praxi zaměřuje na hospodářské trestní právo, nevnímá prezidentem nastolené téma jako problém justice. „Trest propadnutí majetku lze uložit pouze ve výjimečných případech. To znamená, že zpravidla nejsou splněny podmínky pro jeho uložení, konkrétně se to týká korupčních trestných činů. Takže to není problém justice, ale zákona,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jiří Herczeg.
Ing. Miloš Zeman
Jemu samotnému ale stávající úprava připadá v pořádku. „Od trestu propadnutí majetku se liší institut peněžitého trestu, který slouží k tomu, aby byly eventuálně odčerpány nějaké výnosy z trestné činnosti. Ale myslím si, že ta úprava je v pořádku, jde o výjimečný institut pouze ve výjimečných případech,“ připomíná Jiří Herczeg, který je i členem pracovní komise Legislativní rady vlády ČR pro trestní právo.
Je na zákonodárcích, jestli proti korupčníkům přitvrdí
Podle něj mohou prezidentovy návrhy vyplývat i z menší znalosti této problematiky, protože soudy mohou rozhodovat jen v mezích, jaké jim stanovují zákony. „Jiná věc je otázka pro zákonodárce, jestli třeba v případě korupčních trestných činů by neměly být zvýšeny trestní sazby a pak tam třeba výslovně stanovit, že je možné uložit trest propadnutí majetku,“ podotýká expert na trestní právo.
„Ale pokud to tak není, tak podle zákonné úpravy to uložit nelze a nemůže to být vnímáno jako problém justice, že by justice nechtěla ukládat tyto tresty, protože je prostě ukládat nemůže. Ono se to skutečně týká jen výjimečných případů. A je tedy na zákonodárcích, aby, pokud chtějí, změnili trestní zákon a umožnili trest propadnutí majetku ve více případech. Proto by ten projev měl pan prezident adresovat Poslanecké sněmovně, nikoli představitelům Nejvyššího soudu, neboť ten se musí řídit trestním zákonem a platnou úpravou,“ zdůrazňuje Jiří Herczeg.
Žalobce může propadnutí majetku navrhovat, soudce to nijak nezavazuje
Nářky na soudce či dokonce státní zástupce považuje za neopodstatněné i Boris Vršinský. „Státní zástupce navrhuje soudu výši i druh trestu, ale soud tím není nijak vázán. Může se proto stát, že státní zástupce trest propadnutí majetku navrhuje, ale soud ho neuloží, stejně jako to, že ho nemusí navrhovat a soud ho naopak uloží. Tam není žádná závaznost, soudce rozhoduje sám v mezích zákona,“ konstatuje šéf Advokátní kanceláře Boris Vršinský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
