Proběhly sjezdy ČSSD i SPOZ. Jaký ve Vás zanechaly dojem? Konsoliduje se levice, je šance na její spojení, nebo to bude spíše souboj konkurentů?
Dá se bez přehánění říct, že byla propásnuta příležitost. Prezidentské volby ukázaly, že je možné sjednotit středo-levý blok, a to v jakýchkoliv volbách.
Naneštěstí, jednotliví představitelé toho bloku takto neuvažují. To sjednocení, které umožnila volba prezidenta, se nejeví jako pravděpodobné ve volbách parlamentních.
Druhým problémem v celé té věci je kádrová nezralost. Sociální demokracie ustrnula. Skutečnost, že odešel z vedení Jiří Dienstbier, je sice významná, ale on se k tomu odsoudil sám, že není ve vedení strany. Vše ostatní lze v ČSSD považovat za stagnaci.
ČSSD si stále sebevědomě trvá na tom, jak říká například Lubomír Zaorálek, že nikoho nepotřebuje. Podpořil ji v tom i Miloš Zeman, když řekl, že má vládnout sama?
To prohlášení Miloše Zemana bylo velice obecné. Nicméně toho výroku využilo konzervativní křídlo sociální demokracie, aby znemožnilo zrušení Bohumínského usnesení. A pokud jde o Luboše Zaorálka, tak je to člověk, který patřil k tvrdým kritikům Zemana, aby se najednou zařadil mezi příznivce širšího vnímání Zemanova výroku. To konzervativní křídlo nechápe, jak je důležité míti Filipa (předseda KSČM). Navíc se ukazuje, že to konzervativní křídlo z ČSSD je v případě, že volby nedopadnou podle jejich představ, ochotno se spojit třeba s ODS nebo TOP 09.
To je ale hodně nebezpečné pro levicového voliče...
Podobný scénář je vyloučen pouze v případě, že ho matematický volební výsledek neumožní. V případě, že to umožní, vidím to jako zcela reálné vyústění.
Přesvědčil Vás SPOZ, například svým sjezdem, že má na prolomení 5procentní hranice nutné pro vstup do Parlamentu?
Ten jejich postoj, že musejí do opozice, je v zásadě správný, ale vybočuje z hlavní strategie sjednocování středo-levého bloku. Jedna věc je znát tuto situaci, ale jiná je potřebná míra sebevědomí, s níž musí každá strana vstupovat do předvolebního boje. A oni musejí prokázat voličům, že jsou ochotni a schopni vládnout. Jinak jsou nevolitelní.
A aby prolomili 5procentní hranici, potřebují dvě věci – věrohodné lidi a programové priority. A ani jednu z těch věcí jsem na sjezdu nijak výrazně nezaznamenal.
Komunisté tvrdí, že se doprošovat nebudou, ČSSD říká, že nikoho nepotřebuje, SPOZ nepůsobí zrovna jako politický suverén, nepřipadá vám ta levice spíše jako tahanice na písečku o kuličky?
To je přesně to, co říkám, že byla propásnuta příležitost. Ona se ta příležitost ještě objeví, protože si to vynutí sociální situace, ale je vidět, že jednotlivé strany vnímají situaci přece jen poněkud skupinově sobecky. A řekl bych, že to je hodně milosrdné hodnocení.
ČSSD se hlásí k tomu, že je sebevědomá strana, ale je-li strana skutečně sebevědomá, musí se umět zastat svých stranických kolegů. Není možné, aby při přebreptu, jako v případě Jana Mládka, ho partaj prostě hodila přes palubu. To nepřichází v žádném případě v úvahu.
Když s tím výrokem vedení není srozuměno, tak ne, že se budou za něj omlouvat, ale nechají ho vysvětlit, jak to vlastně myslel. Předseda se nemá omlouvat. Předseda má stát vedle něj, v době kdy ten dotyčný vysvětluje, co chtěl říct. Marná sláva. Toto by se Paroubkovi nestalo. Sociální demokracie znovu prokázala, že se ohne pod tlakem médií. V okamžiku, kdy se budou schopni postavit náladám veřejnosti a pravicovým médiím, pak teprve mohou říkat, že jsou sebevědomou stranou.
Kolem se začínají bouřit země - Bulharsko, Kypr, nepokoje jsou i ve Španělsku nebo Portugalsku. Dotkne se nás to nějak?
Tak ono se nás to už dotklo. Ta elita, která vládne v EU, vládne velmi zvláštním způsobem. A co se vlastně odehrálo kolem Kypru. Jedinou věcí, kterou nevím, je přece skutečnost, kdo tu situaci zavinil. Víme sice, kdo za ni ponese trest, ale nevíme, kdo ji vlastně způsobil. A je velmi zvláštní, že to nikoho ani nezajímá. Je tu zoufalá snaha držet se toho německo-francouzského řešení problému a obloukem se vyhnout řešení islandskému. Kde byli nalezeni skuteční viníci dané krize.
Systém, který byl zvolen na Kypru a Řecku je samozřejmě ten, který prospívá bohatým. Jenže na Kypru neukládají peníze jen bohatí oligarchové.
To znamená, že někdo v EU ušmudlal nějaký zákon, který je od počátku nesrozumitelný. To, co bylo původně předloženo, bylo nepřijatelné od první minuty. Přesto ho ministři financí schválili. Podepsali zdanění všech úložek, včetně těch nejposlednějších zoufalců, kteří své peníze v kyperských bankách uložili. Jenže, v případě přijetí té původní varianty by byly peníze vyvedeny ven, mimo Kypr, protože by se jimi splácely půjčky. Ale ty půjčky jsou přece trestem za zločin, který někdo spáchal. Ale kdo?! To se nějak nezjišťuje.
Následně pak ale přišli v EU s velmi mazaným řešením. „Uděláme to jako dodanění, které kyperský parlament nemusí schvalovat.“ Jak to, že to nemusí schvalovat? To jsou přece dodatečné daně! Znamená to, že EU může kdykoliv nadiktovat nějakou mimořádnou daň? To je opravdu fascinující. Takže v důsledku se do evropských bank stahují nejvíce ruské a britské peníze a povede to maximálně k tomu, že si už hodně movitých lidí rozmyslí, aby ukládali peníze v zemích EU.
Kam to tedy v EU povede? Mohou mít ostatní země z takového jednání strach?
Ukazuje se jednoznačně, že EU není žádnou postmoderní mezinárodní organizací. Je to klasická mezinárodní organizace s přesně vyhraněnou geopolitickou sférou vlivu některých. Dohody na této úrovni jsou pak prosazovány jako řešení pro ostatní země. Je kolem toho prostě strašně moc nesrozumitelných legend.
Například, když se řešila kyperská krize, když to bylo nejdivočejší, USA si odmávne, že si vytiskne další dolary. A kdyby nebyla ta divočina kolem Kypru, tak by se kolem toho strhla světová bouře. Ale takto je ticho, a vlastně všechno v pořádku. Prostě, Amerika nemá peníze, tak si vytiskne další dolary, ale když nemá peníze Kypr, tak EU ho postihuje sankcemi. Přitom eurozóna je třetím největším držitelem devizových rezerv za Čínou a Japonskem. Je dokonce před Ruskem a Švýcarskem. Takové jednání příliš důvěru v jednání špiček EU nejspíš nepovzbudí.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
