Bída vede mladé k drogám. Objevují se už na základních školách

13.04.2013 6:28

Žloutenku, syfilis, HIV. To jsou choroby, které mohou přenášet uživatelé drog. Tomuto nebezpečí se snaží zabránit svoji činností pracovníci Mostu k Naději i K center. V poslední době jim přibývá klientů.

Bída vede mladé k drogám. Objevují se už na základních školách
Foto: Archiv
Popisek: Ilustrační foto

„Zaznamenali jsme zvýšený počet uživatelů drog zejména v Liberci. Mezi rokem 2011 a 2012 o zhruba o sto procent. A v prvním letošním čtvrtletí meziročně o dalších sto procent,“ vysvětlil Pavel Pech, vedoucí terénních drogových programů Mostu k Naději pro Liberecký kraj. Jednou z příčin tohoto negativního jevu je vysoká nezaměstnanost a sociální vyloučenost.

Roste počet vyměněných stříkaček. Drogy se dostávají i na základky

Nejvýrazněji se nárůst projevuje na počtu vyměněných injekčních stříkaček. „V prvních třech měsících jsme jich vyměnili v Liberci přes pět tisíc, ve stejném období loni zhruba polovinu,“ uvedl nejnovější údaje Pavel Pech. Z toho vyvozuje, že počet narkomanů narůstá. „Drogy se dostávají nejen na střední, ale dokonce i na základní školy. Běžná je zkušenost s marihuanou v šesté, sedmé třídě,“ upozornil.

Hlavní drogou, se kterou se však setkávají, je pervitin aplikovaný nitrožilně. „Nejmladší uživatelé s ním začínají už ve 14 letech, v osmé, deváté třídě základní školy. Je to stále běžnější jev,“ konstatoval. „Souvisí to určitě s vysokou nezaměstnaností a sociální vyloučeností, která se v našem kraji objevuje hlavně na Frýdlantsku, ale také ve velkých městech,“ zmínil Pech.

Což v Libereckém kraji konkrétně znamená v Liberci a Jablonci. Je to ale způsobené i tím, že v této oblasti terénní pracovníci působí už delší dobu. „Získat si důvěru klientů totiž vyžaduje určitý čas, asi čtyři roky,“ objasnil. V Libereckém kraji je však nejvyšší nezaměstnanost na Českolipsku. „Tady je však ta komunita dost uzavřená a ještě jsme do ní úplně nepronikli,“ ozřejmil. Je to i tím, že na Českolipsku působí terénní pracovníci teprve rok.

Mladí narkomané jsou nezaměstnatelní

„Nezaměstnanost a drogy jsou dvě záležitosti jdoucí vedle sebe,“ vysvětlil Pech. Mladí lidé, kteří s drogami začínají hodně brzo, jsou podle jeho zkušeností prakticky nezaměstnatelní. „Nejdříve u nich odpadají koníčky, pak škola. Rodina nad nimi zlomí hůl, ocitnou se sami. Nejsou schopní začlenit se do běžného života. Jediní, kdo se s nimi baví, jsou teréňáci, případně když se je tam podaří odkázat, pracovníci K Center. Ti se je snaží motivovat k normálnějšímu způsobu života,“ upřesnil.

Narkomani žijí často v neutěšených podmínkách. „Obývají opuštěné objekty, kde si udělají příbytek kolikrát v úplně šíleném prostředí, někteří přežívají i ve stanech. Dá se říci, že jsou to lidé bez přístřeší,“ popsal.

Objevují se nekvalitní drogy

S nezaměstnaností ale souvisí i výroba nekvalitního pervitinu a jiných drog. „Výrobci se k tomu uchylují často proto, že si tím řeší neuspokojivou sociální situaci. Šidí kvalitu, dávají tam různé příměsi, snaží se vydělat co nejvíc,“ sdělil Jiří Štich, terénní pracovník Mostu k Naději.

S nekvalitně vyrobenými drogami patrně souvisí nedávný tragický případ, kdy dívka zemřela na maturitním plese po požití extáze. „U extáze často dochází k tomu, že ji mladí lidé podceňují. Hodně na ni pijou alkohol, tancujou, dojde k přehřátí organismu a následuje kolaps,“ zmínil Štich. „Stejná rizika hrozí u silné marihuany ve spojitosti s alkoholem. Při nevhodné kombinaci můžou narušit motoriku a dojít až ke ztrátě vědomí,“ varoval Pech.

Minimalizace škod

Terénní pracovníci vyhledávají klienty v jejich přirozeném prostředí. Nabízí jim výměny injekčních stříkaček, zdravotní materiál, poradentství, asistenci k lékaři. „Přistupujeme k uživatelům drog tak, že jsou aktuálně v této životní situaci. Nezavíráme před tímto faktorem oči. Jsme jakousi sekundární prevencí, kdy s těmito lidmi řešíme jejich aktuální problémy. Minimalizujeme škody třeba tím, že je testujeme. Aby se nepřenášely žloutenky, HIV a syfilis i mezi širokou veřejnost. Zajišťujeme i sběr pohozených injekčních stříkaček v parcích, kde se o ně mohou poranit třeba děti, lidé v létě obutí v sandálech či zvířata,“ objasnil.

Vypočítal i náklady na případnou léčbu žloutenky. „Jednotlivé dávky stojí patnáct stovek až tři tisíce. Berou se denně po dobu jednoho roku. Pokud by alespoň jedna třetina z tisícovky lidí, které máme podchyceny, onemocněla žloutenkou typu C, byla by to obrovská zátěž pro státní rozpočet,“ vysvětlil Pavel Pech důležitost jejich preventivní činnosti na konkrétním příkladu. 

„Sjednáváme klientům i léčbu, radíme v sociální oblasti. Kolikrát jsou bez jakýchkoliv dokladů, vpodstatě bezprizorní. Těm lidem často chybí náhled do jejich situace. Poradenské služby jsou orientované i na příbuzné zavislých – rodiče, manželky, děti,“ doplnil Jiří Simeth, zástupce vedoucího libereckého K Centra.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Co to je? Knihu koupili, ale prodávat ji nechtějí? Miloš Zeman zakročil

15:15 Co to je? Knihu koupili, ale prodávat ji nechtějí? Miloš Zeman zakročil

Kniha Spiknutí, která byla v minulém týdnu v pražském Arcibiskupském paláci slavnostně uvedena na tr…