Brutální debata Petra Robejška a Ondřeje Neffa: Diktují nám, co si máme myslet a co dělat. Migrace má jasné řešení, násilí se nevyhneme. Všichni se musíme naučit střílet

23. 2. 2016 4:48

REPORTÁŽ Městská knihovna v Praze hostila v pondělí navečer společnou přednášku renomovaného politologa Petra Robejška a spisovatele a novináře Ondřeje Neffa. Na akci, kterou pořádal Institut 2080, se hovořilo především o politické korektnosti a o tom, jak vypadá v praxi třeba v případě migrační krize. Docent Robejšek politickou korektnost hned zpočátku odmítl s tím, že předem diktuje určité názory, jiné zakazuje, a to vše bez jakékoli odpovědnosti. Během více než dvouhodinové debaty padly prognózy vývoje migrační krize i nutné kroky, které k jejímu zastavení musíme udělat.

Brutální debata Petra Robejška a Ondřeje Neffa: Diktují nám, co si máme myslet a co dělat. Migrace má jasné řešení, násilí se nevyhneme. Všichni se musíme naučit střílet
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Robejšek

Debatu zahájil docent Robejšek definicí politické korektnosti, „aby bylo jasné, proti čemu jsme“. Politická korektnost a ti, kteří ji naplňují v praxi, si podle jeho slov osobují právo určovat, o čem se ve společnosti, politice nebo médiích smí mluvit, co se má a nemá prosazovat a co se nesmí. „Definují, co se rozumí pod pojmem demokracie, pod pojmem solidarita atd., a od toho odvozují nároky na to, jak se má společnost chovat. Ti, kteří si zmíněné právo osobují, si samozřejmě osobují i to, že mají pravdu,“ vysvětlil Robejšek.

„Ta skupina má privilegium zveřejňovat mínění ne proto, že to lidé chtějí vědět, ale protože jsou na takové pozici, že to mohou zveřejnit, třeba politici nebo žurnalisté. Nejdůležitější je, že ti lidé za to, co říkají, nenesou žádnou odpovědnost. Někdo naformuluje to, co je ‚správné‘, vyžaduje, aby to společnost akceptovala a chovala se podle toho, ale když se náhodou splete, tak za to nenese žádnou zodpovědnost. Použiji ne úplně přesné slovo, ale je to jakýsi diktát pravdivosti,“ pokračoval expert na mezinárodní vztahy a politolog.

Jako konkrétní příklad z praxe použil docent Robejšek nedávnou řeckou krizi. „Pojem solidarita v pojetí politické korektnosti znamená, že budete platit na Řecko. Po generace. A když řeknete ‚to si nemyslím, že je solidarita‘, tak nám ten druhý řekne, že je to bez alternativy. To je politická korektnost, jak ji nemám rád a pan Neff pravděpodobně také ne,“ nadnesl.

Po stručném vysvětlení, co to vlastně politická korektnost je, začala debata obou přednášejících jako taková. Petr Robejšek položil Ondřeji Neffovi otázku, jaká je podle něho vize Evropy. „Pojmu to více zeširoka,“ zahájil Ondřej Neff.

„Jak je možné, že se tak snadno vzdáváme svobody? Vládne tady úzkoprsost. Pochybuji ale o tom, že tu existuje jakési spiknutí iluminátů nebo pražské kavárny. Já jsem asi také z pražské kavárny, akorát bych asi seděl u jiného stolečku. Mou pracovní hypotézou, co se týče politické korektnosti, je urputná snaha konat dobro nebo přinejmenším dobro hlásat. Přesněji možná to, co si oni myslí, že je dobro a s čím najdou pozitivní odezvu u jiných hlasatelů dobra,“ vysvětloval spisovatel Neff. „Západní společnost je nakažena virem politické korektnosti,“ dodal.

Následoval odpovědí na Robejškovu otázku. „Jak vidím budoucnost Evropy. Vycházím z předpokladu utečenecké krize. Jeden z pilířů mé představy je, že lidé, kteří se sem dostali a dostávají, už nikdy neodejdou, zůstanou tady. Je technicky neřešitelné je odsud vystrnadit. Někteří třeba odejdou sami, ale většina tu zůstane a uvízne v sociální pasti jako cikáni, kteří jsou v sociální pasti už pět set let a nedokázali se z toho vydrápat, protože to nejde. Evropská společnost se změní. Ne ovšem tak,  že katedrála sv. Víta bude přeměněna na mešitu, ale půjde o multivrstevnou společnost, která bude nějak propojená, ale bude mít zároveň protichůdné vazby,“ je přesvědčen spisovatel Neff.

„Bude to teritoriálně omezeno. Vzniknou tady celé oblasti no go zón, kde budou lidé žít v sociální pasti a nebudou mít úniku. A jestli se dnes dohadujeme, zda bude právo šaría nebo nebude a že ho zakážeme? To jsou naprosto komické představy. Nakonec budeme rádi, že budou mít právo šaría, protože tam aspoň nějaké právo bude. Holt si budou usekávat ruce a kamenovat ženy, ale bude tam nějaký strukturalizovaný řád. To je vize, která bude naplněna zhruba během jedné generace, tak do roku 2050,“ nastínil Ondřej Neff značně temnou vizi.

Petr Robejšek se ještě vrátil k tomu, zda je politická korektnost spiknutím. „Nemyslím si, že jde o spiknutí. Je to o tom hlásat dobro. Kdyby to ale zůstalo u hlásání dobra, byla by to neškodná dětská hra na pískovišti. Problém je v tom, že se to přeměňuje do legislativy ve smyslu. Politici mají názor, že to, co čtou v různých novinách od různých novinářů a akademiků, je veřejné mínění. Ve skutečnosti je to pouze zveřejněné mínění konkrétních lidí, sekty ‚těch dobrých‘. A politici toto údajné veřejné mínění považují za signál k tomu, aby se podle toho legislativně chovali. Pak se dějí nesmysly,“ sdělil politolog.

Ondřej Neff pokračoval otázkou, čím je dané, že se na nás západní státy dívají stále s despektem nebo shora. Robejšek to vysvětlil na příkladu jednoho výroku tehdejšího prezidenta Francie Chiraca, který řekl, že východní státy promeškaly příležitost držet pusu. „Držet pusu, poslouchat, co se jim řekne, a pak se chovat ‚solidárně‘, tedy poslouchat, co se jim přikáže,“ zmínil.

Podle Neffa zanechala společná zkušenost z totality ve východních společnostech zásadní stopy a možná to má i pozitivní vliv. „Říkám si, jestli to není něco jako očkování. Když už jednou proděláte zarděnky, už je nikdy nedostanete. Možná si to namlouvám, ale mám pocit, že očkování totalitou v nás vyvolalo nedůvěru ve skvělé ideje. Komunismus byl též prezentován jako skvělá idea. Nikdo neřekl lidem, že nebude hajzlpapír, že vám všechno seberou, statisíce vyženou a ty největší odpůrce pověsí. To lidem nikdo neřekl. Tato idea měla svoji svůdnou tvář a naskočily na ni celé generace lidí. Tím se dostávám k současnosti. My moc nevěříme, že se společnost vzpamatuje a obrodí, když sem nastěhujeme tři miliony Somálců. Nevěřím tomu já a neznám nikoho, kdo by tomu věřil,“ rozvinul svoji myšlenku spisovatel. Z toho podle něho plyne naše nedůvěra a to, že západní státy Unie si myslí, že zlobíme.

Následovala Robejškova otázka Neffovi, jak podle jeho mínění skončí migrační krize, co bude další etapa. „Prognóza krátkodobá je nesmírně dramatická. To, co se plánuje a slibuje, jsou opět stejné nerealizovatelné nesmysly, jakých jsme byly svědky loni. Je nesmysl, že Turci uzavřou hranice a dohodnou se s Řeky. Nedohodnou, nechtějí to udělat, jen zvednou svoje finanční i politické požadavky. A že si vybereme 300 tisíc běženců? Jak je vybereme? Budou stát ve frontě, kterou bude obcházet doktor Mengele a říkat: ty půjdeš a ty nepůjdeš? Čekají nás individuální pokusy o uzavření hranic ve Slovinsku, Rakousku a možná v Německu. Schengen se bude zaškrcovat a vládnoucí kruhy zejména v Německu budou pod obrovským tlakem. Nedovedu si představit, že by to Angela Merkelová vydržela. Naprosto podstatné je, že to, co je charakterizováno jako pevnost Evropa, tedy normální hranice, kterou má mít normální stát, na ochranu hranic nebude vůbec hezký pohled. Vezměte si, že na World Press Photo zvítězil srdcervoucí snímek, jak přes plot strkají novorozeně, to bude čaj proti tomu, co se bude dít na hranicích. Bude to mít silný emoční dopad a nedovedeme si představit, co to bude dělat. Rok 2016 ještě nepovede k nějakému vyústění, ale bude se to stupňovat. Otázka je, co bude zlomem. Nepokoje na ulicích, nebo svržení vlád? Nevylučoval bych to. Německo je na to dost zralé daleko více než u nás. K nám se nikdo nehrne, protože dávky jsou tu malé,“ prognózoval Ondřej Neff.

Následovala diskuse s posluchači v publiku. V jedné z odpovědí na otázku pronesl Petr Robejšek ještě horší možný vývoj událostí a to, co může každý z nás dělat. „Může přijít ještě horší migrační vlna než ta, která jde za lepšími dávkami. Mohou přijít takoví, kteří řeknou, že si jdou vzít to, co chtějí. A potenciálně se může dát do pohybu až 60 milionů lidí. A teď zmíním to, co by měl udělat každý z nás. Jestliže chci stabilitu společnosti, musím začít sám u sebe doma. Přemýšlet o tom, co můžu jako občan v nějakém krajském městě nebo vesničce udělat pro to, abych v případě nutnosti byl schopen bránit svoji rodinu. Pokud se doberu k tomu, že toho jsem schopen, nechám se vycvičit, absolvuji tři měsíce výcviku, a jsem tedy ochoten obětovat pár nedělí na to, že se naučím mašírovat, operovat v nějaké rotě a naučím se střílet. Stačí se podívat do Švýcarska, malé země, kterou dlouho nikdo nepřepadl ne proto, že by byla bezvýznamná, ale tam je odpor naprogramovaný. Zní to sice bojovně, ale abychom zachovali mír ve společnosti, musíme být věrohodně obranyschopní. To nejsme a s naší armádou už vůbec ne,“ uvedl docent Robejšek.

Ondřej Neff zopakoval, že nebude na případnou silnou ochranu hranic hezký pohled. „Bude to strašné, to násilí nebude snášet. Ale dojde k tomu, není jiná cesta, jak zastavit migrační proud než násilím. Migranti jdou zastavit, ne že nejdou. Je ale třeba to nutné násilí rozporcovat. K těm lidem se to dostane a přestanou sem chodit,“ dodal Robejšek. Spisovatel Neff později podotkl, že sice některé západní vlády kritizují státy Visegrádské skupiny, ale nakonec budou rády, že ploty na hranicích budou existovat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 153 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Nemakačenka a flákači? O ně se stát starat nemá. Lidé od Babiše makají, ale na pěkném bordelu, říká podnikatel a milovník historie z Prčice

13:50 Nemakačenka a flákači? O ně se stát starat nemá. Lidé od Babiše makají, ale na pěkném bordelu, říká podnikatel a milovník historie z Prčice

ČESKÉ HOSPODÁŘSTVÍ Musíme být pyšní a hrdí na to, že jsme Češi, říká podnikatel Petr Kroužil ze Sedl…