Bulíky na nos českým občanům: Známý advokát řekl pravdu o korupci

16. 5. 2013 8:30

K vyšetřování korupce nikdy nebyla a není politická vůle, prohlásil advokát Václav Láska, bývalý policejní vyšetřovatel a konzultant Transparency International. Ale orgány činné v trestním řízení se dokázaly politikům vzepřít a teď prý jde o to, jestli si je politici zase zkrotí, nebo ne.

Bulíky na nos českým občanům: Známý advokát řekl pravdu o korupci
Foto: hns
Popisek: Václav Láska a dopravní podnik, ilustrační koláž

Advokát v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz v souvislosti se soudním jednáním kolem privatizace Mostecké uhelné společnosti ve Švýcarsku také upozornil, že není šance, aby se začaly znovu otevírat staré kauzy, protože policie nemá dostatečné kapacity, aby k novým případům zvládla vyšetřit i ty staré.

Proč ze všech možných „starých“ kauz se začala po letech vyšetřovat zrovna privatizace Mostecké uhelné společnosti? Je to díky zájmu švýcarských orgánů?

Je to díky tomu, že k této kauze už byly důkazy delší dobu. Jen kvůli personálnímu obsazení státního zastupitelství, které to dozorovalo, se prostě nevyšetřovalo, jak mělo. Se změnou dozoru se možná zrealizovaly důkazy, které ve spisu byly už dávno.

Je řada dalších mediálně známých kauz, nejen privatizačních, o kterých si veřejnost myslí, že se zametly pod koberec. Je naděje, když se případ Mostecké uhelné podaří dotáhnout do konce, že se začne šetřit i něco dalšího z minulosti?

Já si myslím, že to není možné z kapacitních důvodů. Policie prostě nemá kapacity na to, aby vyšetřila všechny podezřelé kauzy, a vcelku budu chápat, že kapacity, které má, bude věnovat případům novějším, čerstvějším, kde bude mít větší šanci na úspěch vzhledem k jejich malému stáří. A nebude investovat příliš sil do deset, dvanáct let starých kauz, kde ví, že s ohledem na uplynulý čas jsou šance dosáhnout výsledku relativně malé. Proto podle mne není šance, že by se začaly znovu otevírat staré kauzy.

Není podle vás některá stará kauza tak závažná, třeba tím, že v ní figurovali vrcholní politici, například expremiér Stanislav Gross, a která tak vyvolává v lidech pocit nespravedlnosti, že by přece jen měla být vyšetřena, i když by to bylo komplikované?

Podle mého osobního názoru je daleko důležitější, aby policie svými silami byla schopna pokrývat, odhalovat a prošetřovat současné kauzy, které neustále vyskakují a které se týkají současných lidí u moci. Jde také o určitou prevenci. Staré kauzy se týkají politiků, kteří jsou už v politickém důchodu a nemohou škodit. U nových kauz jsou podezřelé osoby, které jsou aktivně u moci a mohou dál krást. Kdybych na to nahlížel čistě pragmaticky, byť možná v rozporu s principem spravedlnosti, byl bych pro to, aby policie pokrývala hlavně současné kauzy lidí, kteří ještě mohou být pro společnost škodliví.

To chápu, ale na druhou stranu někteří lidé, kteří se dostali k majetku ne zrovna poctivě a čistě, dnes mohou neustále díky tomu, že mají peníze, korumpovat politiky a ovlivňovat politické dění. To nepovažujete za tak nebezpečné?

Ale ano, považuji. Mně by se také líbilo, kdyby se vyšetřily všechny kauzy, staré i nové. Ale protože do možností policie trochu vidím, tak vím, že to není možné. To by se musely stavy policejních republikových úřadů ne zdvojnásobit, ale zpěti-zdesetinásobit, aby bylo možné všechny kauzy, ke kterým dáme oprávněně přílepek podezřelé, pokrýt. Určitě protikorupční úřad odhalování organizovaného zločinu by musel zdesetinásobit své stavy, aby bylo možné pokrýt současný nápad trestné činnosti, i ten starý, nevyřešený, protože jde o obrovské množství případů. A to bohužel není možné.

Vy dobře znáte prostředí policie, protože jste sám byl policejním vyšetřovatelem hospodářské kriminality. Jak si vysvětlujete, že se v minulosti tyto případy nešetřily? Nebyla politická vůle, nebo prostě v devadesátých letech policisté neuměli vyšetřovat hospodářské kauzy, protože šlo o nové delikty, s kterými se v minulosti nesetkávali?

Je to kombinace dvou faktorů a oba dva mají společný základ v tom, že nebyla politická vůle. Jeden faktor je, že to policie neuměla a nikdo ji to neučil. Nikdo nevytvářel prostor pro nějaké systematické vzdělávání vyšetřovatelů. Naopak, republikové úřady byly neustále reorganizovány, policisté se neustále stěhovali a v jejich řadách byl vytvářen permanentní zmatek, místo toho,  aby se nějak stabilizovali a vzdělávali. A druhá věc je, že potom u konkrétních kauz se projevily adresné tlaky na to, aby se některé kauzy nevyšetřovaly, což si myslím, že je i případ privatizace Mostecké uhelné.

Myslíte si, že v současné době -  po odchodu Tomáše Martince z čela protikorupční policie v souvislosti se sporem s vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou - se může vyšetřování některých závažných případů ještě víc rozjet? Máte informace, že nějaké problémy s vyšetřováním za éry pana Martince byly?

Ty informace nemám. Ale samozřejmě bude velmi důležité, kdo za Martince přijde. Až budeme jméno jeho nástupce vědět, pak to můžeme komentovat s ohledem na jeho profesní minulost a na jeho profesní výsledky. Ředitel protikorupční policie je bezesporu velmi důležitou osobou a od ní se bude odvíjet práce celého úřadu.

Když jste mluvil o nutnosti vyšetřovat hlavně současné kauzy, a ono jich není málo – nákup letadel Casa, ProMoPro, David Rath - myslíte si, že se je podaří došetřit, že je politická vůle i vůle orgánů činných v trestním řízení ty věci dotáhnout do konce?

Politická vůle není a nikdy nebyla. Ale objevila se vůle orgánů činných v trestním řízení trochu se politikům vzepřít a teď jde o to, jestli si politici orgány činné v trestním řízení zpátky zkrotí, anebo ne. Zda se jim to povede, či nepovede. Zda se podaří nastolit tu optimistickou cestu, kdy se někteří státní zástupci i někteří policisté snaží vyšetřovat i politicky citlivé kauzy, nebo jestli se díky personálním změnám podaří dostat policii a justici zpět pod kontrolu politiků.

Myslíte si, že bude záležet i na tom, v jaké podobě se podaří schválit zákon o státním zastupitelství? Jestli se nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi a vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové podaří obhájit podobu nezávislých žalobců a speciálního protikorupčního útvaru?

Podle mne je daleko důležitější personální obsazení než zákony. My se můžeme radovat, že se třeba podaří prosadit nějaký zákon, který posílí samostatnost státních zástupců a jejich nezávislost, a pak přijde personální změna, kdy se na důležitá místa dosadí zpátky lidé typu pana Rampuly. A v tu ránu se ta nezávislost projeví v jejich neodvolatelnosti, byť budeme všichni vědět, že pracují špatně.

Říkal jste, že politická vůle k vyšetřování závažných hospodářských kauz nebyla a není a zřejmě ani nebude. Ale vláda přece jen přijala nějaká protikorupční opatření. Mohla by některá z nich pomoci?

To není o přijímání protikorupčních opatření. Ze strany současné vlády je to o tom odškrtávat jednotlivé body jejich protikorupčního programu. Pro ně je důležité odškrtnout si bod a ne přijmout opatření, které je účinné. Pokud například bod zprůhlednění financování politických stran odškrtnou tím, že vypracovali analýzu, tak to je sice hezké, ale efekt je naprosto nulový. A takových bodů, takových bezzubých opatření, se najde dost.

Ani zrušení anonymních akcií, po kterém protikorupční aktivisté tolik volali, nepřispěje podle vás k větší transparentnosti třeba při zadávání veřejných zakázek?

To je naprosto dílčí krok, na kterém se všechno zarazí. Přálo si to hodně odborníků v boji s korupcí, to je v pořádku, ale je to dílčí krok, který sám o sobě nestačí, protože když je možné, aby se o veřejné zakázky ucházely společnosti s ručením omezeným, které jsou staré dva týdny a sídlo mají někde v paneláku, pak je nám zákaz anonymních akcií na houby, protože ten efekt zprůhlednění veřejných zakázek se vůbec nedostaví.

A jaký krok byste považoval za opravdu účinný proti korupci a hospodářské kriminalitě? Jsou to majetková přiznání, po kterých tolik volá prezident Miloš Zeman?

Má to dvě polohy. Jedna je systematické přijímání celé škály zákonů, které celý proces přidělování veřejných zakázek zprůhlední, a ne se zaměřit na jeden zákon, jako je zákaz anonymních akcií, a to vydávat za úspěch a za potření korupce. Ale vhodný je také reálný přístup k té problematice. To například znamená, že politickým stranám nic nebrání v tom, aby na svém webu zveřejňovaly své účetnictví, to jim nemusí nakazovat zákon, to mohou udělat samy, pokud chtějí být průhledné. Ale nikdo to nedělá.

Nikdo politikům nebrání v tom, aby zveřejňovali maximum dostupných informací třeba o platech svých poradců, to jim nemusí nařizovat zákon, i když jim to nařizuje. Stačí to fakticky dělat. Ale když se podíváte na jejich faktické kroky, na jejich konání, tak  je všechno vedeno k tomu být co nejtajnější, být co nejméně průhledný, co nejvíce mlžit. Nejenže tu chybí přijímání větší škály zákonů, ale chybí tady i praktický přístup, který by prokazoval, že to myslí s bojem s korupcí vážně.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

SZPI: Máte alergi na arašídy? Pozor na vafle z Tesca

14:30 SZPI: Máte alergi na arašídy? Pozor na vafle z Tesca

Tesco stáhlo přes 3,4 tuny vaflí s neuvedeným alergenem