Totalitní propagandisté se pokoušeli veřejnost odradit od poslechu vysílání rozhlasových stanic placených kongresem Spojených států – Hlas Ameriky, Svobodná Evropa – mimo jiné i nálepkováním obsahu jejich vysílání. Jedním z „přesvědčivých“ produktů těchto elitních nadlidí byl termín štvavé vysílání, resp. štvavé stanice.
Přisluhovači režimu všech typů si záhy toto klišé osvojili. Zejména pedagogové byli, jako v každé době společensky odpovědní. Nicméně důsledkem jejich snažení, byl nárůst poslechovosti i oblíbenosti „štvavých stanic“ mezi tehdejšími studenty. Ideologicky nezaslepení posluchači tak záhy pochopili, že tzv. štvavé stanice uvádějí na pravou míru virtuální realitu produkovanou totalitními „neštvavými“ médii.
Pravdoláskaři se v propagandistickém tažení nezastaví před ničím
Poslední dobou se zdá, že management veřejnoprávního rozhlasu v kolaboraci se společensky odpovědnou vyspělou Radou Českého rozhlasu se rozhodl éru štvavého vysílání v éteru připomenout. Ve vysílání stanice ČRo Plus totiž toleruje nárůst standardních propagandistických metod. Jedná se o nálepkování lidí, kteří podporují, chápou či neodsuzují prezidenta republiky Miloše Zemana, nejnověji dnes, a to už jako polofašisty z autorské dílny Jiřího Leschtiny.
Tento reprezentant Bakalovy Ekonomie zřejmě naznačuje, že interní i externí pravdoláskaři se ve svém propagandistickém tažení proti části veřejnosti nezastaví před ničím. Doposud totiž používali termín nahnědlí, který však mohl mít rasový podtext – Kreolové či Romové. Možná že se můžeme „těšit“ na retronálepky jako fašisté, gestapo či snad i abwehr. Nicméně ty proputinovské jsou kvůli objemu jeho majetku jaksi důvěryhodnější.
Radim Hreha je mediální analytik, bývalý ředitel Slovenské televize
autor: jih
