Visegrádskou čtyřku tvoří země, které si od počátku 90. let minulého století prošly podobným vývojem. Česká republika, Slovensko, Polsko i Maďarsko si prošly transformačním procesem, následným obdobím stabilizace a v roce 2004 vstoupily tyto země do Evropské unie. O pět let později se Slovensko stalo součástí eurozóny. Zbývající tři uvedené země zatím nemají stanoveno datum plánovaného přijetí jednotné měny euro za své národní platidlo. Nyní se zaměříme na porovnání hlavních ekonomických ukazatelů těchto čtyř zemí.

Slovensko tahounem?

Z hlediska růstu HDP je na tom nejlépe ekonomika Slovenska a Polska. Poměrně velmi vysoké tempo růstu průmyslové produkce (viz níže uvedená tabulka) je tahounem současného hospodářského růstu Slovenska. Na druhé straně však Slovensko trpí vysokou, ze skupiny zemí Visegrádské čtyřky (V4) dokonce nejvyšší, nezaměstnaností. Vysoká nezaměstnanost může být důležitým faktorem snižující potenciál rychlejšího ekonomického růstu našich východních sousedů. Jen nepatrně nižší míru nezaměstnanosti vykazuje i Polsko. Pro Polsko však příliš pozitivně nevyznívá saldo obchodní bilance, neboť jako jediná země V4 jej má negativní.

Česká republika, obdobně jako Maďarsko, vykazuje záporného tempa ekonomického růstu. V porovnání s ostatními zeměmi se můžeme však „pochlubit“ nižší nezaměstnaností, která je dokonce nižší než průměrná nezaměstnanost v eurozóně. Pozitivně pro českou ekonomiku vyznívá taktéž kladné saldo obchodní bilance. Potvrzuje se tak, že zahraniční obchod je pro naši zemi klíčovým zdrojem ekonomického růstu.

Pozn.: údaje představují meziroční změny.