Česko patří Čechům, ne Bruselu, říkají politici k 28. říjnu

Podle ministra obrany a místopředsedy ODS Alexandra Vondry pojem vlast souvisí s vlastnictvím. „Je to něco, co nám nemůže a nesmí nikdo vzít. Vlast pro mě zahrnuje všechno, z čeho jsem povstal, kde jsem vyrůstal a kde žiji. Krajinu, zemi, obce, vzpomínky, velké světce, slavné předky, ale i naše děti. Zkrátka světský i duchovní prostor, společenství nás, našich předků i potomků, vzájemné spojení emočním poutem," řekl ParlamentnímListům.cz ministr Vondra.

Suverenita-rozhodování si o vlastních věcech

Státní suverenita pak z tohoto výše uvedeného principu podle něho vychází. „Má vlast, ať ji obývá jeden, dva či více národů, je historicky suverénní entitou, pro níž generace našich předků vybojovaly právo na to, aby o svých záležitostech rozhodovala sama. Nerad bych, abychom toto právo pro naše děti ztratili," dodal Vondra.

Psali jsme: Češi. Neplačte a hrdě slavte Václava, burcují politici

„Vyhlášení samostatnosti Československa bylo jednou z klíčových událostí našich dějin. 28. říjen je třeba si neustále připomínat a to i pro budoucí generace, již dnes je řada dětí, kterým tyto důležité milníky v naší historii nic neříkají," řekl redakci k 28. říjnu ministr školství z Věcí veřejných Josef Dobeš.

Místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová z TOP 09 říká, že vlast je pro ni místo, kde se narodila a kde vyrůstala, místo, kde žije a má své blízké. „Záleží mi na tom, jak má vlast vypadá a jak se v ní lidem daří, chci na ni být hrdá. Národní suverenita je možností, jak za svou vlast a její rozkvět převzít zodpovědnost," říká vlastenka Vlasta Parkanová.

Nikomu nepoklonkovat

První místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS uvedl, že 28. říjen vnímá velmi intenzivně jako vznik samostatného česko-slovenského demokratického státu a obnovení historické české státnosti. Každoročně si ho připomíná spolu se slovenskými kolegy například na slavnostním oceňování osobností, které se zasloužily o rozvoj česko-slovenských vztahů. Tento den je pro něj nejvýznamnějším státním svátkem vztahujícím se k české státnosti.

Psali jsme: Masaryk i Rašín, vzory vašich politiků. Drží se jich? Zkontrolujte

„Pojmy vlast a národní suverenita jsou dnes často zneužívány. Z jedné strany pravicovými extremisty jako obrana proti lidem jiné národnosti nebo vyznání nebo jen jiných než vlastních názorů. Z druhé strany jsou tyto pojmy často vymetány ze slovníků jako něco, co údajně ohrožuje evropskou integraci či občanskou společnost. Vnímám jako skutečné vlastence a obhájce národní suverenity ty občany, kteří hájí a znají zájmy své vlastní historické pospolitosti. Jako svobodné lidi hrdé na minulost svého národa a sebevědomé občany, schopné postavit se k současným výzvám beze strachu, bez osočování kohokoliv jiného, ale i bez poklonkování komukoliv," řekl serveru ParlamentníListy.cz Přemysl Sobotka.

Zpropadená EU

Pro poslance ČSSD Jiřího Koskubu znamenají pojmy vlast a národní suverenita naprostou samozřejmost a povinnost. Podle Koskuby česká historie není mrtvá. Byla tvořena živými lidmi.

„A těm férovým jsme dlužni pokračovat v jejich cestě. Pořád se na něco z historie vymlouváme, stydíme, překrucujeme. Přemyslovci prý byli hádaví, husiti zase lapkové. Nebýt hokejistů, tak ani nemáme doma státní vlajku. To ´venku´ to je ještě jenom trochu jiné. A jsou přitom v té zpropadené EU déle než my. Napoleon či Alexandr Veliký by se za potomky nestyděli. U Přemysla Otakara II., Karla IV. či Jiřího z Poděbrad si jistý nejsem. Omlouvám se nejen jim," povzdechl si patriotický poslanec.

Čtěte také: Národní stát není veteš, hlásá Klaus stejně jako TGM

Pro předsedu Věcí veřejných Radka Johna znamená vlast a autentická suverenita zejména bezpečnou a spravedlivou společnost, která si váží práv jednotlivců i tak, že jim garantuje bezpečí, úctu, spravedlivý soud a úctu k jejich penězům i tím, že bojuje s korupcí a bezprávím.

„Rovný stát vychovává rovné občany a naopak. Udělejme všechno pro to, aby jím byla Česká republika v plné šíři a rostla nám sebevědomá generace mladých, dynamických a přirozeně hrdých lidí," dodal John.

Vlast a národní suverenita kruciální pro stabilitu

„Považuji 28. říjen za stejně významný svátek jako 8. květen. Jedná se o svátek nejenom založení státu, ale i svátek suverenity a národní svébytnosti, který skutečně slavím," uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Ministr dopravy Petr Bendl krátce uvedl, že vlast pro něho znamená domov.

„Pojmy vlast a národní suverenita pro mě znamenají hodně. Na rozdíl od jiných věřím, že Česká republika má budoucnost a my s ní," říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS.

Čtěte také: Rvačka o Jana Husa. Byl to náš člověk, chlubí se komunisté

„Vlast a národní suverenita, ne sebevědomím národa tolik ironizované hodnoty, jsou v globálním světě směřujícím do vážné makroekonomické situace kruciální pro stabilitu, sebevědomí a prosperitu české společnosti," míní předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta.

Vzpomínka na ty, kteří za vlast umírali

Podle senátora Severočechů.cz Jaroslava Doubrava spolu pojmy vlast a národní suverenita úzce souvisí.

„Jsou to sta a tisíce let minulosti. Slavné, někdy méně slavné dějiny. Jsou to velikáni našich dějin, na které jsme, nebo bychom měli být právem hrdí. Jsou to pohádky a pověsti, které čteme svým dětem a vnoučatům, ve kterých se odráží život našich předků. Je to lidová muzika vycházející z jejich moudrosti. Je to místo, kde valná většina z nás poprvé vdechla vzduch a viděla oblohu. Jsou to naši rodiče, prarodiče a jejich rodiče a rodiče jejich rodičů a tak dále, které zem naší vlasti kryje. Jsou to ta překrásná místa, která se nám nesmazatelně zapsala do srdcí a která nikde jinde nenalezneme. Je to naše překrásná řeč, po které se v daleké cizině stýská tak, že tento stesk se stává nesnesitelným. A tak bych mohl pokračovat. Říkám-li, že oba pojmy spolu úzce souvisí, pak vzpomeňme na doby, kdy jsme vlast ztratili. Vzpomeňme na dobu habsburského útlaku, trvajícího tři sta let, vzpomeňme na válku vzpomeňme na ty statisíce těch, kteří za svobodu své, naší vlasti položili své životy daleko od ní," řekl redakci Doubrava.

Psali jsme: Hradní recepce. Kde jinde se dá do řeči Vít Bárta a Iva Janžurová

Legionářská tradice

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Vidím ParlamentnímListům.cz prozradil, že jeho dědeček byl legionář, který za suverénní a samostatné Československo bojoval se zbraní v ruce v Rusku. Jeho maminka byla a je věrná sokolka a jeho tatínka jako člena Československé strany národně-socialistické spolu s dalšími vysokoškoláky a učiteli zmlátilo SNB řízené komunistickým ministrem vnitra Noskem 25. února 1948, když přišli na Hrad podpořit prezidenta Edvarda Beneše, který je ale ani nepřijal.

„V takovém prostředí jsem vyrůstal, takže je naprostou samozřejmostí, že svobodná a suverénní republika, patriotismus, hrdost na mé češství a odpor k nacistické i komunistické diktatuře považuji za naprosto samozřejmé, správné a pochopitelné. Proto je pro mě 28. říjen nejdůležitějším svátkem mé vlasti," vysvětlil Jan Vidím.

Čtěte také: Průzkum: Česko je noční můra, ale Češi jsou vlastenci

„Jako vnuk legionáře vnímám pojmy vlast a národní suverenita velmi osobně, srdečně a s velkou hrdostí," svěřil se podobně poslanec ČSSD Milan Urban.

Národovec Klaus

Místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček z ČSSD říká, že vlast je místo, kde se člověk narodil, kde vyrůstal, kde se cítí doma a kde se cítí dobře.

„V dnešní svobodné České republice můžeme sami, svobodně a suverénně rozhodovat o své budoucnosti. Svobodně a suverénně jsme se rozhodli, že chceme být členy EU, která pro nás společně s NATO garantuje právě tuto svobodu a suverenitu včetně suverénní možnosti z tohoto společenství vystoupit. Češi nikdy ve své historii nepožívali tolik svobody a suverenity jako nyní. Je jen škoda, že toto nechápe prezident Klaus a jemu podobní národovci," dodal Rouček.

Co to je národní suverenita?

Europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček říká, že vlast je odkaz našich předků a místo, ke kterému nás váží nejhlubší citové a rodinné vazby. „Je to místo, kam, když se vracíme, máme vždycky takový zvláštní pocit," uvedl Kohlíček.

Čtěte také: Pane prezidente, Vy snad chcete diktaturu. Klausův projev pár hodin poté

Podle Kohlíčka je velmi problematické definovat, co to vlastně národní suverenita v dnešním stále se zmenšujícím světě je. „Těžko můžeme za projev suverenity považovat snahu vytvořit v protikladu s mezinárodním společenstvím odlišné technické normy, uzavřít naše hranice, mít zásadně odlišnou legislativu neslučitelnou s našimi partnery v širém světě. Naopak projevem suverenity by měla být rozhodnutí našich volených zástupců na všech stupních zastupitelských sborů. Mnohdy významným projevem suverenity je i souhlas s tím, že některé dosavadní pravomoci národního státu, které národní stát sám o sobě může zajišťovat velmi obtížně, přebírá mezinárodní společenství (OSN, EU atd.)," míní Kohlíček.

„To samozřejmě neznamená, že v těchto oblastech nemáme vlastní zájmy, a že je nebudeme na příslušné úrovni neohroženě hájit. Právě v takovýchto situacích se projeví, kdo je skutečně politikem a kdo pouze populisticky vystupuje a politikaří," dodal europoslanec KSČM.

Komentář Jaromíra Kohlíčka pro ParlamentníListy.cz ČTĚTE ZDE

Maminka, tradice a hrdost. Ztráta suverenity 1968

Představitel konzervativního křídla v TOP 09 Jiří Hejlek uvedl, že v dětství pro něho byla nejoblíbenější knihou prvorepubliková dějepisná publikace Matka vlast.

„Dala mi ji maminka. Ta knížka pomohla udělat z ní vlastenku a ze mě pak vlastence. Vlast, to je domov, maminka, tradice a hrdost. Pro mládí mé generace byl klíčovým okamžikem vpád vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Stále se dnes o něm mluví, ale zapomíná se na jeden podstatný detail. Pro naši generaci to byla především bolestně zakoušená ztráta národní suverenity. Té, které jsme v dnešní době ochotni celkem lehce se vzdát. Nebo ne?" posteskl si patriot Hejlek.

K tématu: Hájek: Možná nás čeká bratrská pomoc vojsk Evropského svazu

Podle europoslance ODS Hynka Fajmona Češi o vlastenectví nahlas neradi hovoří, ale cítí ho při zpěvu národní hymny asi všichni. „Máme rádi naši krásnou zemi, naše tradice, kulturu a způsob života. A to je vlastenectví neboli patriotismus," dodal Fajmon.

„Vlast a národní suverenita pro mě znamenají hodně. Stačí vzpomenout na husákovskou normalizaci se sovětskými kalašnikovy v zádech. Vlast je pro mě víc než domov," říká poslanec TOP 09 František Laudát.

Psali jsme: Bolševici z Bruselu způsobí hladomor. Šéf EU zhnusil politiky

Národ i suverenita mají cenu i v době globalizace

Pro Jiřího Paroubka jsou vlastí lidé v této zemi, její historie, příroda. „Pro vlast lidí chci pracovat a věřím, že to tak dělají i jiní čeští politici. 28. říjen je dobrou připomínkou toho, že již 93 roků si svou zemi spravujeme sami. Tedy většinu toho času," dodal Paroubek.

Poslanec KSČM Miroslav Opálka říká, že národ je sice historická kategorie a jeho konstituce není až zas tak stará, ale stal se silným fenoménem emancipačních procesů i bojů.

Související: Vystoupení z krachující EU. Nikdy neříkej nikdy, šokují čeští politici

„Za jeho zájmy i prostor - vlast umíraly významné i neznámé osobnosti. I dnes, v době integračních a globalizačních procesů, je aktuální si držet jak tradice, tak dostatečnou národní suverenitu. A právě svátek, jakým je 28. říjen, je časem k oslavám, vzpomínkám a hodnocením," dodal poslanec.

Má vlast je i má rodina

Pro poslankyni TOP 09 Helenu Langšádlovou je vlast místo, kde žije a kde žili její předci. „Je to země s dlouhou tradicí a kulturou, na kterou můžeme být hrdi. Národní suverenita je pro mě spojená se svrchovaností v prosazování národních zájmů. Národním zájmem může být i to, že jsme součástí většího celku, jako je EU," míní poslankyně.

Čtěte také: Češi jsou proti Unii. Za to může Klaus, říká kníže

Poslankyně ODS Zdeňka Horníková se svěřila, že ačkoli se považuje za Čecha jako poleno a má ráda svůj národ, tak paradoxně nebude 28. října ve Vladislavském sále. „Té slávy se ráda vzdám ve prospěch rodiny, dětí a vnoučat. Pro mě patří i rodina k základům vlastenectví. Na projev pana prezidenta se ale podíváme," vysvětlila poslankyně.

Čtěte také: Víme, jak bude vypadat Klausův sváteční projev

Suverenita a 28. říjen

Státní suverenita navenek i dovnitř znamená právo vykonávat exekutivu a vydávat zákony ve vlastní zemi a chovat se jako nezávislá jednotka mezinárodních vztahů. V současnosti podle různých odhadů již pochází více než 80 procent české legislativy z Bruselu a český parlament pouze inkorporuje bruselské směrnice do českého práva.

Více o národní suverenitě zde

Dne 28. října 1918 v ranních hodinách převzali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru Obilní ústav, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Následně se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem. Na večer vydal Národní výbor první zákon o zřízení samostatného státu. Do předsednictva Národního výboru byli zvoleni Vavro Šrobár, Alois Rašín, František Soukup, Antonín Švehla a Jiří Stříbrný, muži 28. října.