Jsem rád, a ještě jednou děkuji všem 18 senátorům, kteří svými podpisy podpořili moji ústavní stížnost, aby splňovala formální požadavky – dostatečný počet zákonodárců. Těší mě, že Ústavní soud se tak mohl zabývat našimi faktickými argumenty proti zrušení tohoto naprosto nemravného a netransparentního zákona o církevních restitucích. Musíme jednat podle spravedlivého principu a nazývat věci pravými jmény. A to se v žádném případě v rámci tohoto zákona nestalo.
Často slýchám od občanů, že to byly právě VV, které tento zákon podpořily. Zde se musím ale velmi výrazně ohradit. Ano, VV byly na počátku své působnosti v koalici přítomny přípravě tohoto zákona. Vůči návrhu jsme ale měli mnoho zásadních připomínek. Byla nám slíbena náprava například ve formě výčtového zákona, o kterém jsme hovořili již při prvním čtení. Vláda ovšem sliby nedodržela. S ohledem na množství zvláštních mimořádných okolností nelze vyloučit, že tento naprosto netransparentní zákon byl přijat za velmi podezřelých okolností. Žádáme Ústavní soud, aby jej zrušil. Musíme si uvědomit, že zde rozhodujeme o zákonu, který ovlivní naši zemi na velmi dlouhou dobu.
Ihned poté, co Ústavní soud formálně akceptoval senátorskou stížnost, vláda okamžitě uzavřela smlouvy s církvemi. I když na uzavření měla čas sedm měsíců.
Apeloval jsem na jednotlivé zástupce církví a vlády, aby odložili podpis smlouvy se státem do doby, než Ústavní soud rozhodne. To se ale nestalo. Vláda i přes to smlouvy podepsala. Co si má myslet veřejnost a občané tohoto státu o tom, jak vláda nerespektuje právo a Ústavní soud.
Úsměvný moment z jinak poměrně napjatého jednání Ústavního soudu byla závěrečná řeč pana ministra Mlsny, který prohlásil, že vláda projevila velkou odvahu při vytváření a prosazování tohoto zákona. K tomu lze dodat pouze to, že na tomto objevném sdělení pana ministra neshledávám nic nového, protože je všeobecně známo, že určitou dávku odvahy v sobě musí najít každý zloděj, který se chystá provést jakoukoliv krádež.
autor: Veciverejne.cz