Pražskou dvoudenní mezinárodní konferenci k pěti letům existence projektu Východní partnerství pořádalo české Ministerstvo zahraničních věcí, přesto se prezident Miloš Zeman konference, která se konala ve čtvrtek a v pátek na Pražském hradě, ujal velmi aktivně. Dokonce již ve čtvrtek zmínil, že by byl rád, aby summit Východního partnerství v Praze přispěl ke snížení napětí na Ukrajině třeba nabídkou zprostředkování jednání oběma stranám konfliktu. Zeman se totiž obává, že na Ukrajině hrozí buď invaze Ruska, nebo občanská válka.
V pátek pak Zeman ve svém projevu na konferenci zmínil, že Východní partnerství kvůli zklidnění situace na východě Evropy doporučí Ruské federaci, aby stáhla vojska od hranic s Ukrajinou. Ukrajinské republice pak podle něj Východní partnerství doporučí decentralizaci země.
„Dohodli jsme se, že zvolíme formu, které nebudeme říkat výzva, ale doporučení Ruské federaci, aby jako mírové gesto a v zájmu deeskalace ruskoukrajinského konfliktu stáhla svá vojska z hranic Ukrajiny,“ uvedla hlava českého státu v pátek s tím, že navíc Ukrajině a Rusku Česká republika nabízí zprostředkování společného jednání. Tuto nabídku na zprostředkování nakonec podpořili i zástupci zemí, kteří se dvoudenní vrcholné schůzky Východního partnerství zúčastnili.
Je ale vhodné, aby situaci na Ukrajině řešilo právě Východní partnerství, a aby zvláště Miloš Zeman byl v této otázce aktivní? Podle dvou bývalých ministrů zahraničí Jana Kavana (ČSSD) a Cyrila Svobody (KDU-ČSL) to prý vhodné je, dokonce je zcela žádoucí, že se právě konference Východního partnerství touto krizí zabývala.
Ing. Miloš Zeman
„Pokud na zasedání Východního partnerství hovořil Miloš Zeman o Ukrajině, tak to se mi zdá v pořádku, je to namístě. Východní partnerství se dokonce musí zabývat situací na východ od svých členských zemí a Ukrajina je dnes jedna z nejdůležitějších událostí, která bude mít dopad i na postavení východních zemí směrem k Severoatlantické alianci. Takže to, že se na tomto zasedání hovoří o Ukrajině, považuji za zcela přirozené,“ zmínil pro ParlamentníListy.cz bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, který byl v devadesátých letech místopředsedou Zemanovy vlády a ministr zahraničních věcí, později pak předsedou Valného shromáždění OSN.
Spíš byl doma u vnitropolitických témat
Že by ale řešení této zahraniční otázky bylo pro Zemana nějakou jeho „parketou", věcí, o níž má zcela jasnou představu a v níž se i navíc takzvaně našel, tak na to si Kavan prý neodvažuje odpovědět. Podle něj byl totiž Zeman vždy spíše politikem, který se zabýval převážně vnitropolitickými otázkami. Přesto se dle něj hlava státu v této věci nijak neztratila.
„Já bych tuto konferenci za vrchol jeho kariéry osobně nepovažoval, nedovedu si to dost dobře představit. Ale že ho baví předsedat takovému partnerství, tak to jsem si jistý. Pokud by mohl z pozice prezidenta pomoci v řešení zahraničně-politického problému, tak to by jistě on sám velmi uvítal, ale za vrchol své kariéry by to podle mne ani on nepovažoval. Nevšiml jsem si za dobu, kdy jsem s ním úzce spolupracoval, že by zahraniční politika byla jeho naprostou prioritou – i když ho to vždycky zajímalo, vyjadřoval se k tomu, ale nemyslím si, že to je něco, co ho nejvíce ze všech možných jiných oblastí zajímá. Vždy jsem jej totiž považoval za politika, který se zabývá především vnitropolitickými či hospodářskými otázkami, investicemi a podobnými záležitostmi, které jsou pro něho - myslím – jedničkou,“ uvedl dále Kavan.
Podle jeho mínění by bylo jistě významné, kdyby se Východní partnerství - nebo alespoň některé státy z Východního partnerství - domluvilo na jakési zprostředkovatelské roli, která by vedla ke zklidnění situace na východě Evropy, což se nakonec také stalo.
„Napětí mezi Ruskou federací a Ukrajinou je totiž už tak silné, že si nejsem jistý, zda znesvářené strany jsou schopny se mezi sebou domluvit. Je tak nutné podpořit jakoukoliv diplomatickou aktivitu, která zabrání krveprolití a která povede k politickým dohodám. To znamená zajistit nějakou formu referenda alespoň na východní Ukrajině, aby bylo jasné, jestli si ti lidé tam přejí decentralizaci, co nabízí kyjevská vláda, nebo federalizaci, kterou nabízí naopak Moskva, nebo vysloveně odtržení a samostatnost, což si myslím, že je dost nepravděpodobné podle dosavadních průzkumů,“ uvedl k situaci na Ukrajině dále Kavan.
V kyjevské vládě není žádný zástupce východní Ukrajiny
„Jde o to, že situace tam je již neudržitelná. Už proto, že v kyjevské vládě není žádný zástupce východní Ukrajiny - řada těch členů vlády z Pravého sektoru a Strany svobody je vyloženě nenávistná vůči Rusku a ruskojazyčnému obyvatelstvu. Takže je zcela pochopitelné, že podle těch výzkumů 70 až 80 procent obyvatel východní Ukrajiny onu vládu neuznává. Já jsem dokonce doufal, že ještě před prezidentskými volbami tam dojde k nějaké dohodě s východní Ukrajinou, jinak by se skutečně to napětí ještě zvýšilo. Koneckonců, výsledek prezidentských voleb nakonec východ nemusí uznat, což bude mít za následek ještě větší schizofrenii. Čili, když Východní partnerství zprostředkovatelskou roli k jednání nabídne s tím, že prvním předpokladem bude příměří, respektive zastavení násilí ve Slavjansku, tak pak to teprve bude začátek k řádnému jednání,“ pokračoval Kavan pro ParlamentníListy.cz.
„Já jsem na BBC dokonce slyšel, že na některých radnicích dochází k dohodám mezi proruskými lidmi, kteří tam oblast okupují, a zástupci ukrajinské vlády. Pokud by se dohodli na společném vládnutí, tak to sice může být první krok, ovšem to se podle mne neuskuteční. Reálnější už tady je domluva na společném řešení situace. A bylo by skvělé, kdyby právě Východní partnerství tomu vyjednávání mezi oběma stranami pomohlo – pokud prezident Zeman má právě toto na mysli, tak je třeba jej v tomto podpořit. Já bych podpořil vše, co zamezí krveprolití, protože čím víc krve bude prolito, tím menší naděje je na nějakou domluvu,“ zauvažoval Kavan.
Nakonec si neodpustil rýpnutí do České televize, která dle něj o situaci na Ukrajině podává prý někdy velmi zkreslené a neobjektivní zprávy.
„Respektive se více zabývá jen jedním pohledem z hlediska provizorní kyjevské vlády a její některé terminologie k tomu jsou navíc poněkud zvláštní. Třeba násilí na Majdanu, které vedlo k pádu Janukovyčovy vlády, přirovnává k listopadu 1989 u nás, a je to pak považováno za revoluci, kdežto když proruští sympatizanti na východě okupují násilím radnice, ale bez ztráty na životech, k nimž došlo třeba v Kyjevě, tak to už je podle ČT terorismus. Neutrální popis od novinářů z jiné země než z Ukrajiny bych si já představoval jinak. Třeba víc ve smyslu, jak to občas slyším na západoevropských stanicích, které jsou přece jenom o něco objektivnější,“ doplnil Kavan.
Někdejší exministr zahraničí Cyril Svoboda vidí situaci na Ukrajině podobnou optikou jako Kavan. I dle jeho mínění je jen dobře, když se tuto otázku snažil Miloš Zeman řešit právě na konferenci Východního partnerství na Pražském hradě.
C. Svoboda: Musí tady být dohoda týkající se stabilizace Ukrajiny
„To, že se tam otevřela otázka Ruska a Ukrajiny, je naprosto správné, protože podle mého názoru Evropská unie bude muset jednat o novém partnerství – což se bude týkat právě Východního partnerství ve vztahu k Rusku, a musí tady být i nějaká dohoda, která se týká stabilizace Ukrajiny. Já jsem přesvědčen o tom, že tento čas přijde po květnových prezidentských volbách na Ukrajině, a že vše, co se teď děje, je vlastně součástí onoho předvolebního boje. A z toho také vyplývá fakt, zda po volbách bude Ukrajina federální nebo unitární stát. Právě proto je dobře, že se tato citlivá témata v Praze otevírala,“ řekl Svoboda ParlamentnímListům.cz.
Podle něj si ale musí celá Evropská unie uvědomit, co přesně tady chce a jaká je její síla, a stejně tak i Rusko. „Je potřeba se dívat na svět 21. století nikoliv optikou 20. století, takže podle mne nás čeká ještě dlouhý proces vyjednávání, ale to přijde asi až po ukrajinských volbách,“ sdělil.
Nakonec se zamyslel nad tím, zda je dobře, že otázky Ukrajiny se na konferenci aktivně chopil právě Zeman.
„Nevím, jestli toto by se mohlo chápat zrovna jako mezník jeho kariéry, ale určitě Miloš Zeman jako prezident republiky má silný politický názor, je hlavou státu a zastupuje stát navenek, takže je správně, že se k věci vyjadřuje. Dokonce si myslím, že v tomto ohledu se nevyjadřuje nijak v konfliktu se zbytkem politické reprezentace,“ uzavřel Svoboda.
Byli tady prezidenti Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska a Litvy
Na jednání o výsledcích prvních pěti let fungování projektu Východního partnerství a jeho budoucnosti přijeli do Prahy prezidenti většiny účastnických států programu a prezidenti Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska a Litvy. Za EU se účastnil eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.
Do projektu Východního partnerství se v roce 2009 během českého předsednictví v Evropské unii zapojily Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Cílem programu je rozšířit spolupráci EU s těmito postsovětskými republikami a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s Unií.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Olga Böhmová
