Vojenské letiště Praha-Kbely. Je neděle půl sedmé ráno a rtuť teploměru je na nule. V tu chvíli se těším na třicetistupňová vedra v 3643 kilometrů vzdáleném Kuvajtu, kam s prezidentem mířím jako novinářský doprovod. Zatím nás čeká běžná bezpečnostní procedura před nástupem do letadla.
Sedmá hodina odbila a konečně jsem v letadle. Choť pana prezidenta Livie osobně obchází celou posádku, včetně osmnácti členů podnikatelského doprovodu a sedmi novinářů a všem potřásá rukou. Patnáct minut po ní se objevuje i sám prezident, který s ironickou tváří upozorňuje, že se chystáme překonat třicetistupňový teplotní rozdíl, přesto to ale přežijeme.
„Za sto let se planeta oteplila o 0,75 stupně. Nechápu, že to vůbec někdo řeší jako problém," dodává Klaus.
Cesta do Kuvajtu z pohledu prezidenta Klause ZDE
Prezidentovi muži na palubě Airbusu 319 se skládají z kancléře Jiřího Weigla, šéfa zahraničního odboru Ladislava Mravce, vedoucího tiskového oddělení Hradu Radima Ochvata a nechybí ani šéf protokolu Jindřich Forejt.
Jistě, pane prezidente
Přemýšlím, čím se občerstvit během sedmihodinového letu. V palubní nabídce je voda, džus, víno či pivo. Pro ty z nás, kdo mají rádi i něco ostřejšího, je k dispozici slivovice, irská whisky nebo jižanský bourbon.
Přípitku se nevyhnul ani prezident. Po desáté hodině zavítal společně s Weiglem mezi podnikatele, kteří mu poručili panáka. S úsměvem a vtipnými průpovídkami si s nimi jednoho dal.
Vzpomněl jsem si při tom tak trochu na příhodu Morální rozměr z britského humoristického seriálu Jistě, pane ministře, kdy se také letí do ropné muslimské země, v níž platí zákaz alkoholu. Jsem zvědav, zda česká delegace při státní recepci zřídí také „komunikační centrum".
Let byl zpestřen i zabijačkovými produkty. Ostatně ani vepřové se v muslimských zemích nesmí.
Uvítací ceremoniál
Letíme nad Tureckem, na tuto hornatou zemi je krásný výhled, zato Saudská Arábie je v mlze a není nic vidět. Asi ve tři čtvrtě na dvanáct středoevropského času se u nás opět zastaví Klaus. „Nezlobí tady moc ti novináři"? škádlí prezident pátou velmoc, jak překřtil tisk Napoleon Bonaparte.
Krátce po druhé hodině pak hladce přistáváme na letišti v Kuwait city a následuje uvítací ceremoniál s nastoupenou čestnou vojenskou jednotkou, na níž emír Státu Kuvajt šejk Sabah IV. Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah vítá českého prezidenta.
Reprezentace Česka
Poté již se všichni odebírají do hotelů. Ve městě na mnoha místech vedle sebe vlají české i kuvajtské vlajky. Prezident je ubytován ve speciálním vládním luxusním komplexu Bayan Palace pro vzácné zahraniční návštěvy, kde má dojít k setkání s vysokými představiteli Kuvajtu a k podpisu dohod. Ještě před tím nám dává vyjádření.
„Cílem této cesty stejně jako ostatních státních návštěv je reprezentace České republiky v této zemi, dát o sobě vědět. Předvést Českou republiku jako zemi, s kterou stojí za to něco dělat. To je základní cíl. Nejde jen o věci čistě zahraničně-politické, jde i o věci hospodářské," řekl Klaus a zmínil delegaci podnikatelů.
Zahraniční obchod
Klaus upozornil na to, že zahraniční obchod s Kuvajtem je velmi nevyvážený, protože do Kuvajtu nevyvážíme téměř nic, pouze dovážíme.
„To je docela těžká situace, abych je přesvědčoval, aby od nás kupovali ještě víc a my od nich nekupovali nic. Já myslím ale, že ta šance tady je. Ta země je bohatá. Já jsem tu byl pět let po irácko-kuvajtské válce a ta země vypadal úplně jinak. Dnes je to již dvacet let od války a ta země se vrátila de facto tam, kde byla před tou válkou," dodal prezident Klaus, který navštívil Kuvajt v roce 1996 ještě jako předseda vlády.
Setkání státníků
A je tady setkání prezidenta republiky s Jassim Mohammed Al-Khorafim, předsedou Národního shromáždění Státu Kuvajt, šejkem Nasser Al-Mohammad Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabahem, předsedou vlády státu Kuvajt a s emírem Sabahem IV.
Dobře naladěný prezident nám ještě před schůzkou prozradil, že je těmito dlouhými jmény oslovovat nebude a snažil se vymyslet něco jiného.
Součástí diplomatických setkání byl také podpis "Protokolu k investiční dohodě" a "Memoranda o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Státu Kuvajt, které za ČR podepsal náměstek ministra zahraničí Tomáš Dub.
Československo bylo jednou z prvních zemí, která navázalo s Kuvajtem po jeho vyhlášení nezávislosti diplomatické vztahy na úrovni velvyslanectví. Rovněž se v roce 1991 zúčastnilo operace Pouštní bouře k vytlačení iráckých agresorů a i díky tomu má Česko v Kuvajtu nadstandardní jméno.
Čtěte také:
-
Klaus: Projev prezidenta republiky k 28. říjnu 2010 o smyslu našeho státu
-
Klaus dostal lyže s vlastním portrétem, jezdit na nich ale nebude, stydí se
Foto: Autor
autor: Lukáš Petřík
