Dárek politologa k narozeninám ČT: Zpravodajství připomíná normalizační televizi za Husáka

04.05.2013 15:25

POLITOLOGOVÉ Z šedesáti let existence Československé a později České televize už 23 let platí, že by nemělo jít o hlásnou troubu režimu. Přesto politolog Josef Mlejnek říká, že mu nynější hlavní zpravodajský pořad Události připomíná normalizační televizi za Husáka. Politolog Petr Sokol míní, že pro některé oblasti zůstává ČT stále nejvlivnějším médiem.

Dárek politologa k narozeninám ČT: Zpravodajství připomíná normalizační televizi za Husáka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Generální ředitel ČT Petr Dvořák

Tento týden vrcholí oslavy šedesátého výročí prvního vysílání Československé televize 1. května 1953. Veřejnoprávní televize se ho snaží připomenout jak skladbou svého vysílání, tak třeba i sobotním dnem otevřených dveří České televize. „Žijeme v televizním věku, takže televize obecně zasahuje do života lidí a významným způsobem vytváří jejich pohled na svět,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Česká televize začala vysílat za komunistického režimu a do roku 1989 to byl samozřejmě nástroj komunistické propagandy, kdy s výjimkou období kolem Pražského jara byla hlásnou troubou režimu. A po roce 1989 existuje ČT jako veřejnoprávní instituce dál, ale vedle toho jsou soukromé televize Nova a Prima, takže přímo Česká televize má vliv už jen na určitou skupinu lidí. Tu nejmasovější část společnosti ovlivňují soukromé televize,“ připomíná Josef Mlejnek, jak se zúžil okruh lidí, které dříve státní a nyní veřejnoprávní médium oslovovalo.

V mnoha ohledech zůstává ČT nejvlivnějším médiem

„V současnosti má Česká televize menší význam, než tomu bylo po většinu z těch šedesáti let jejího vysílání. Je to způsobeno jednak tím, že v mezičase vznikly konkurenční televize, ale také vznikla řada nových způsobů vysílání, které samozřejmě rozsah trhu, který má Česká televize, zásadně omezily. Když to srovnáme s dobou před třiadvaceti lety, tak je ta změna velmi výrazná. Na druhou stranu si myslím, že stále zůstává v mnoha ohledech názorově nejvlivnějším médiem pro některé oblasti,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Petr Sokol z vysoké školy CEVRO Institut.

Josef Mlejnek je přesvědčen, že nekritický přístup typu „bylo to v televizi, tak je to pravda“ se už přece jen vytrácí. „Ale samozřejmě vliv televizí je pořád strašně velký. Byť veřejnost je k televizi kritičtější a že těch stanic je víc, tak pořád hodně lidí tím, že se to řekne v televizi, to legitimizuje. Minimálně v tom, že když se o tom hovoří v televizi, tak je to důležité. A je pravdou, že když někdo něco řekne v televizi, tak to má daleko větší váhu, než když to napíše jen někam na web,“ podotýká politolog.

Hodnocení ČT jako pravdoláskařské je už jen historický pozůstatek

Upozorňuje na paradox, že v psaném textu je nutné vystavět logické argumenty, odkázat na patřičné zdroje, ale přesto člověka více ovlivní reportáž, do níž se nastříhají obrázky a něco se pod ně řekne. „Lidé hodně věří tomu, co vidí takzvaně na vlastní oči. Přitom zrak a obraz je potenciálně nejvíce manipulativní. To, co nám televize ukáže, někdo sestříhal a upravil. Ale lidé mají tendenci nejvíce věřit tomu, co viděli, je to pro ně nejvíc věrohodné. A to je strašně zrádné, protože záleží na tom, co lidem pustíte a nepustíte, jak to sestříháte,“ zdůrazňuje Josef Mlejnek.

Samotné České televizi býval často přisuzován přívlastek pravdoláskařské, jímž kritici poukazovali na to, že veřejnoprávní médium není tak nestranné, jak by mělo být. „Hodnocení ČT jako pravdoláskařské je historický pozůstatek toho, co se dělo v období událostí, které se pak začaly nazývat televizní krize. Tam to České televizi v pohledu na její vyváženost uškodilo, ale už je to poměrně dlouho a myslím, že dnes už to tak v zásadě není,“ konstatuje Petr Sokol.

Každý politický proud si myslí, že veřejnoprávní televize pomáhá někomu jinému

Zároveň ale vnímá nespokojené hlasy hovořící o tom, komu televize straní a koho naopak poškozuje. „Každý politický proud si v zásadě myslí, že Česká televize tím, že je veřejnoprávní, že pomáhá někomu jinému, než jsou oni sami. Ale to je věc, která je neodstranitelná. Vždy se bude po té vyváženosti volat, ale nemyslím si, že by to ještě teď byl nějaký zásadní problém,“ domnívá se politolog.

Vlajkovou lodí zpravodajství České televize by měly být Události, které začínají každý den v 19 hodin. „Mně se na Událostech nelíbí, že se příliš nevěnují politice. Politika se tam 'vyřeší' v prvních pěti minutách a pak je to spíš takový servis pro spotřebitele. Jaké jsou ceny mrkve v supermarketu a takové věci. Mně to trošku připomíná vzdáleně normalizační televizi za Husáka. Je tam stejný duch ve smyslu 'politiku nechme být a věnujme se běžnému životu běžného občana',“ všímá si politolog Josef Mlejnek.

Od hlavních zpráv se čeká detailní rozbor a přehled politického dění

Podle něj rady, kam jet na dovolenou, jak se vyvíjejí ceny potravin a kde se zaběhl pejsek, také mají místo na obrazovce, ale ne v čase hlavních zpráv. „Politika se tam ztrácí. Pro mě končí Události po pěti minutách. Od hlavních zpráv bych očekával detailní rozbor a přehled toho, co se děje na domácí politické scéně a v zahraničí. Mimochodem zahraniční zprávy jsou totálně odfláknuté. Když si poslechnu deset minut zpráv v rozhlase, dobře udělaných, tak jsem víc informován než po padesáti minutách vyčerpávajícího sledování těchto Událostí,“ kritizuje Josef Mlejnek.

Hlavní zpravodajský pořad České televize nechválí ani Petr Sokol. „Události v té nové podobě považuji za takové zvláštní, příliš rozvláčné a zbytečně dlouhé. Ale jinak veřejnoprávní zpravodajství chválím. Přestože se zpravodajská stanice jmenuje ČT24, tak je bezpochyby na českém trhu jednička. Totéž ve smyslu, že jde o naprostou špičku, platí i o večerní relaci Události, komentáře,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz zpravodajství České televize politolog Petr Sokol.

ČT nechce v hlavním vysílacím čase řešit složitější politické otázky

Události, komentáře považuje za lepší než Události také Josef Mlejnek, ale jejich nevýhodu spatřuje v tom, že se vysílají jen na ČT24, a tudíž se na ně dívá menší okruh diváků. „Události, komentáře už se politice věnují více, ale to, že začínají až v deset večer a že jsou odsunuté z hlavního vysílacího času, jen odpovídá trendu České televize neřešit v hlavním vysílacím čase nějaké složitější politické otázky, ať už domácí, nebo zahraniční,“ upozorňuje politolog.

Samotný program ČT24 považuje za odpovídající i zahraničnímu trendu, kdy zpravodajské kanály vysílají nepřetržitě. „Je to standardní tok zpravodajských informací přes celý den, který doplňují pravidelné magazíny. Kdybych si měl vybrat pořady z České televize, tak bych je našel právě na ČT24, a to ať už publicistické, historické či jiné,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE .


 

reklama

autor: Jiří Hroník

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kádrovací banka? Maso nejezte, velí KB. A další, další pokyny

13:15 Kádrovací banka? Maso nejezte, velí KB. A další, další pokyny

Zkratka KB je v Česku už léta spojená s Komerční bankou. Ale vzhledem k tomu, jaké „inspirace“ má Ko…