Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Senátní tisk č. 104, který máte předložen k projednání, obsahuje návrh novely zákona o důchodovém pojištění a dalších souvisejících předpisů. Je to především reakce na nález Ústavního soudu, který shledal v dubnu 2010 ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění, které zakotvuje způsob stanovení výpočtového základu, z něhož se vypočítává procentní výměra důchodů, protiústavním.

Předložení tohoto návrhu zákona není něčím, co by primárně iniciovala vláda. Jedná se v první řadě o nutnou reakci vyvolanou nálezem Ústavního soudu, který je nutno z pozice vlády i z pozice ministra respektovat. Vzhledem k obtížnosti řešení odložil Ústavní soud vykonatelnost svého rozhodnutí do dne 30. září 2011.

Ústavní soud došel k závěru, že současný důchodový systém negarantuje ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí výpočtu důchodu dostatečně ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení podle článku 30 odst. 1 Listiny základních práva svobod a vede k nepřijatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců. Ústavní soud přitom v nálezu nespecifikoval, jaké navýšení u posuzovaných skupin obyvatel by bylo podle jeho názoru v souladu s příslušnými články Ústavy či Listiny základních práv a svobod a toto rozhodnutí ponechal na rozhodnutí politickém. To samozřejmě znamená poměrně široké spektrum možností, jak se s nálezem vyrovnat.

Vláda zvolila řešení, které nemá negativní dopad do státního rozpočtu a které se zároveň nijak nedotkne nejnižších příjmových skupin obyvatel.

V souladu se závěry nálezu se navrhuje jednoznačně stanovit pravidla pro určení výše redukčních hranic pro účely zjištění výpočtového základu a základní výměry důchodu přímo v zákoně, a to prostřednictvím násobku průměrné mzdy. Bude tak zamezeno tomu, aby vláda stanovovala každoročně redukční hranice i výši základní výměry důchodu bez zákonných kritérií jen podle vlastní úvahy, což také Ústavní soud kritizoval, neboť to, že vláda v exekutivní pravomoci rozhoduje v podstatě o čerpání státního rozpočtu, který musí být určen zákonem, a to i na další období, tedy i ingeruje do zákonodárné moci, je postup nesprávný.