Například konkurenční výhodu pro ty, kdo budou zaměstnávat za pakatel nezaměstnané, nebo může vést k propouštění „dražších“ zaměstnanců, což vyrobí jen další nezaměstnané. To jsou podle něj jen některé z mnoha zkušeností zemí, které se podobnou cestou vydaly.
Co si myslíte o rozhodnutí Ústavního soudu zrušit tzv. veřejnou službu, protože jde o nepřípustnou „nucenou“ práci?
Tento rozměr si netroufám posoudit, nemám dostatek právního rozhledu a vzdělání. Každopádně z pohledu ekonoma rozhodnutí považuji spíše za správné, byť z úplně jiných důvodů, než jaké obsahuje odůvodnění ÚS.
Zákonodárci chtěli, aby lidé, kteří léta pobírají sociální dávky, za to státu něco také odvedli. Stát jim kromě podpory v nezaměstnanosti hradí i sociální a zdravotní pojištění. Považujete to za vykořisťování, jak označuje toto opatření levice?
Vykořisťování je samozřejmě úplně něco jiného. Celý problém má však mnohem hlubší, systémový rozměr. Kdyby si každý zaměstnanec platil skutečné pojištění pro případ nezaměstnanosti, z nějž by poté čerpal příjmy v době, kdy bude skutečně nezaměstnaný, problém, který teď řešíme, by měl řádově menší rozměry. V dnešní situaci jsou vlastně „na podpoře", tj. závislí nikoliv na vlastních prostředcích desítky procent obyvatel země - důchodci, všichni na rodičovské dovolené, fakticky i nemocní, což je určitě špatně. Otázky kolem tzv. veřejné služby jsou pak logickým důsledkem systémově špatného modelu. A hledat zde posun v řešení tím či oním směrem je pouze oddalování skutečného řešení.
Psali jsme:
Souhlasíte s ústavním soudcem Stanislavem Balíkem, že nucenou prací je práce otrocká nebo nevolnická, ale povinnost státu není poskytovat jednotlivcům sociální plnění v ekonomicky udržitelné míře, ale jen zajistit, aby výše plnění dosáhla sociální standard. A poskytne-li stát další plnění, jdoucí nad rámec standardu, závisí na uvážení zákonodárce, do něhož Ústavnímu soudu nepřísluší vstupovat?
V rámci svých omezených znalostí právnické terminologie spíše souhlasím. Ale znovu opakuji, problém vidím v úplně jiné rovině. V zásadě ale podle dnes platných zákonů stát přebírá tak velkou zodpovědnost za životní úroveň obyvatelstva, že toto je pouze logickým vyústěním. Tragédií dnešní veřejné debaty je, že jsme ochotni slyšet na omezení rozměru této zodpovědnosti, ale netrváme na tom, že souběžně musí dojít ke snížení daňových odvodů.
I když s argumentací Ústavního soudu nesouhlasíte, jeho rozhodnutí jste uvítal. Jaké důvody vás k tomu vedly?
Podle mého názoru by z veřejných zdrojů financované práce mohly ve svém důsledku velmi negativně zasáhnout do konkurenčního prostředí, stejně jako se tomu stalo v jiných zemních, kde se podobou cestou vydaly. Vůbec neříkám, že tento model není možný, jen dodávám, že může vést ke zcela neočekávaným a „neviditelným" negativním důsledkům.
Co by podle vás bylo lepším řešením, aby se zabránilo zneužívání sociálních dávek, zvýšila se jejich adresnost a posílil jejich motivační charakter? Nebo má stát na takové snahy rezignovat, protože jsou buď neúčinné nebo protiústavní?
Již zmiňuji výše, zavedení skutečně pojistného systému do oblasti důchodového, zdravotnického a sociálního systému. Pro ty, kteří by do něj odmítli vstoupit, pak poskytování prostředků ve výši existenčního minima ze zdrojů krytých daňovými výnosy bez možnosti dodatečného zvýšení či dorovnávání dalšími dávkami.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
