Evropská unie a zejména pak země eurozóny neustále řeší problémy předluženého Řecka. Už několikrát jsme slyšeli: Problém vyřešen. A minimálně stejněkrát jsme byli svědky hledání nového řešení.
Řecko? Jako řešit dva roky Domažlice
„Evropa dva roky řeší Řecko, tedy dvě procenta svojí ekonomiky. Jak by vypadalo Česko, kdybychom poslední dva roky neustále řešili zadlužení měst velikosti například Kladna nebo Domažlic? To přeci nejde. Pokud tu není vůle dát Řecku masivní peníze z evropských strukturálních fondů, nevidím jiné řešení, než jeho odchod z eurozóny a masivní devalvaci nové řecké měny,“ prohlásil v rozhovoru pro Hospodářské noviny guvernér České národní banky Miroslav Singer.
Podle něj se zatím se Řecku poskytovaly půjčky, které posloužily hlavně k tomu, aby si koupilo čas a bohatí Řekové převedli své peníze mimo zemi. „Snižuje to důvěryhodnost Evropy i ochotu neevropských zemí půjčit ne dát nový kapitál Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc Evropy,“ uvedl Singer v rozhovoru pro deník.
Dále čtěte:
Ať jde, ale ne samo
Ekonomka Markéta Šichtařová by Řecko z eurozóny vyšoupla také, ale... „Já bych byla pro podobné, přesto modifikované řešení. Nepřikláněla bych se pro vystrčení jednoho konkrétního Řecka z eurozóny, ale spíše bych se klonila k tomu, aby spolu s Řeckem odešlo hned několik zemí,“ míní Šichtařová.
„Když vyšoupneme jednu zemi, povede to v rámci té jedné země k totálnímu kolapsu její ekonomiky, který se pravděpodobně prodraží celému zbytku eurozóny i zemím Evropské unie, tedy i nám. Proč? Jakmile by došlo k vystrčení Řecka a ke znovuvytvoření drachmy, tak by následně tato měna velmi, skutečně velmi prudce a skokově devalvovala vůči euro, a to možná o desítky procent,“ vykresluje ekonomka katastrofický scénář vyloučení samojediného Řecka.
Katastrofa na katastrofu
„To by vedlo k tomu, že kdo měl v Řecku dosud dluhy v euru, tak by najednou zjistil, že musí splácet třeba i dvakrát tolik, než si na začátku půjčil. Následně by se tak obrovsky zvýšil podíl neplatičů. Kdo ještě nevyvedl své peníze z řeckých bank do zahraničí, učinil by tak v této chvíli, a to by nutně vedlo ke kolapsu bankovního systému,“ popisuje pro ParlamentníListy.cz Šichtařová další následky.
„Totální bankrot tohoto systému by Řecko uvrhlo do velmi vleklé a jistě několikaleté recese. S devalvací drachmy by přišla ruku v ruce i velmi vysoká inflace. Suma sumárum by pak krach bankovního systému v Řecku vedl k dominovému efektu pádu řady bank v Evropě. No a navíc, když by investoři viděli řeckou apokalypsu, tak by pravděpodobně ještě více zpanikařili, ještě méně by byli ochotni půjčovat dalším zemím eurozóny,“ míní Šichtařová.
Tím by se mohla podle ní vyhrotit situace v Itálii, ve Španělsku, v Portugalsku a tím by se následně mohl „příklad“ Řecka zopakovat v dalších zemích, a to se všemi popsanými důsledky. „Čili jednostranné vyšoupnutí Řecka nepovažuji za nejšťastnější řešení. Ovšem na druhou stranu je to pořád lepší řešení, než nedělat vůbec nic,“ dodala ekonomka.
Rozdělit eurozónu
Ta tak za optimálnější řešení považuje rozdělení Evropské unie. „Nebyl vyšoupnut jeden hříšník, ale mluvíme tak v podstatě o pokojném rozdělení eurozóny po vzoru Česko-Slovenska a Česko-Slovenské měny. Výsledkem by bylo, že by nedevalvovala jedna drachma, ale euro by bylo rozděleno na jakési dvě části,“ načrtla optimální řešení Šichtařová.
Jedna část, jdoucí za zmíněnými jižními státy, by tak podle ní výrazně oslabila vůči měně severní části, ale patrně už ne tak prudce a tak skokově, jako by se to stalo, kdyby to byla jen jedna jediná měna vyloučeného Řecka.
„Tím by nemělo dojít ani k tak prudké reakci bankovního trhu a ani k tak prudké reakci investorů. I další efekty popsané v souvislosti s Řeckem by neměly mít tak silné dopady,“ myslí si Šichtařová.
Francii a Belgii asi nevyštípou, ale měli by
A které že země by podle Šichtařové měly být těmi, které ponesou i nadále prapor eura? „Když bychom uvažovali, které země by si měly nechat supereuro, nebo jak tomu říkat, tak by to určit měly být země navázané na Německo, které je nejsilnější zemí eurozóny. A budeme-li se na to dívat optikou demografické a současně sociální a hospodářské blízkosti a sladěnosti hospodářského cyklu, tak najednou zjistíme, že těch zemí není moc,“ řekla Šichtařová ParlamentnímListům.cz.
„Ze zmíněných aspektů je to Dánsko, Nizozemsko, je to Rakousko. Dál je to možná Slovinsko, možná ano, ale možná ne Slovensko, tam je to na vážkách. A ostatní země už mají problém. A problém má paradoxně třeba i Francie,“ připomíná ekonomka.
„Potíž ale je, že ta se určitě nenechá z té užší eurozóny vystrčit, protože ona sebe sama považuje za velmoc, ale když se podíváme na míru jejího zadlužení, tak Francie nemá v té v uvozovkách lepší části eurozóny co pohledávat. Stejně tak tam nemá co pohledávat Belgie, která má rovněž vysoké zadlužení k HDP,“ dodala Šichtařová.
Ještě že tak
A Česká republika? „Česká republika ať si ponechá svojí korunu a ať do toho nestrká nos. Té se to týká jenom jako souseda, ale naštěstí není namočená v euru. Tedy zaplať pánbůh, že euro nemáme a snad už ho nikdy mít nebudeme. A zaplať pánbůh, že jsme si ponechali českou korunu a nemusíme teď tyhle problémy řešit,“ uzavřela Markéta Šichtařová v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
