Emmerová (ČSSD): Kam se ubírá reforma českého zdravotnictví?

Stejně je tomu tak u rozhodnutí o odložení rušení nemocnic, o kterém informují média. Rozhoduje se anonymně a na jakékoliv přímé dotazy směrem ke zdravotním pojišťovnám je zřejmě uvaleno informační embargo. Vždyť jsou za dveřmi krajské a senátní volby, což si před dvěma lety zvolení koaliční politici asi na poslední chvíli uvědomili a hodili tam „stopku“. Rozhodují takřka izolovaně zdravotní pojišťovny (ZP), tj. nerozhodují volené orgány, které by nesly odpovědnost. To představuje nejvážnější ohrožení demokracie od roku 1989.

Podnětem k tzv. šetření financí je údajný hrozící deficit 5 mld ve v.z.p. Neveřejné zprávy o příjmech ZP však hovoří o něčem jiném….Dle tabulek je výběr pojistného uspokojivý a není v žádném fatálním propadu.

U nás se z balíku peněz na české zdravotnictví každým rokem ztratí zhruba šestina. To dělá asi 43 mld. K tomu nedůsledná léková politika, předražené investice a nákupy přístrojů. Připočtěme nefunkční IZIP za miliardy, zavedení stropů pro bohaté na zdravotní pojištění….

Naštěstí nejsou se situací spokojeni prezidenti či předsedové důležitých organizací (Národní rada osob se zdravotním postižením, Odborový svaz pracovníků ve zdravotnictví a v sociální péči, Svaz pacientů), jakými jsou Bc.Václav Krása, Mgr.Dagmar Žitníková a Luboš Olejár. Jmenovaní se obrátili jednak na úřad ombudsmana, jednak podali trestní oznámení na pana ministra Hegera, kde uvádějí nakupení nepříznivých okolností, které ohrožují dostupnost kvalitní zdravotní péče.

Dne 30.6.2012 vydala MF Dnes článek, kde je již v nadpisu uvedeno, že 93 nemocnic musí omezit léčbu, 61 nemocnic zůstává bez změn. Asi deset malých nemocnic zanikne, ve dvou sousedních městech se budou muset o péči podělit, menší nemocnice se mají přeměnit na zařízení následné péče. Zařízení, která nebudou s návrhy souhlasit, neobdrží smlouvu. Se 61 nemocnicemi už uzavřely smlouvu na dalších pět let. Cílem je optimalizace sítě - praví šéf pojišťoven Gajdáček. Kritériem je 75% obložnost a méně než 500 porodů/rok. Z nemocnic Plzeňského kraje je uvedena i FN Plzeň spolu se všemi nemocnicemi, kde je zřizovatelem kraj, jsou zařazeny do „kategorie s povinnostmi restrukturalizace“. Kromě sv.Jiří zůstávají nedotčeny ostatní privátní nemocnice v Plzni. Požadavek 30 000 dětí na jedno dětské oddělení nesplní ani jedna z nemocnic kraje, a proto by měla být všechna pediatrická oddělení zrušena ?

Jde tedy o vágní kritéria a roli hrají asi jiné faktory, jak hodlají ZP naložit se zdravotnickými zařízeními lůžkového typu na celém území ČR.

Jak vypadá do této doby situace se zajišťováním lůžkové zdravotní péče v Plzeňském kraji ? V této souvislosti uvádím hodnocení Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje ke dni 17.9.2012.

Vývoj výkonnosti nemocnic ZHPK od roku 2008

Plzeňský kraj využívá pro sledování ekonomiky a výkonnosti nemocnic komplexní informační systém umožňující jejich průběžné hodnocení od roku 2008. Díky tomu známe trendy vývoje důležitých parametrů v časových řadách a můžeme na ně reagovat potřebnými opatřeními.

Z těchto dat se dozvídáme například tyto skutečnosti:

1. Nemocnice PK průběžně a uvážlivě řeší otázky restrukturalizace s cílem snížit podíl lůžek akutních, zkrátit jejich průměrnou ošetřovací dobu, zvýšit podíl lůžek následné péče a zvýšit podíl nelůžkových (tedy především ambulantních) provozů. Redukce lůžek a některých lůžkových oddělení probíhala již v minulosti a od roku 2008 následující racionální změny kvantifikovat:
Došlo k poklesu počtu akutních lůžek z 830 v roce 2008 na 794 v roce 2012 a podílu akutních lůžek ze všech lůžek z 84,5% na 81,4%
Došlo k nárůstu lůžek následné standardní péče ze 142 v roce 2008 na 162 v roce 2012 a podílu lůžek následné péče ze 14,5% na 17,2%. Kromě toho byla zprovozněna lůžka DIP, která nejsou součástí výše uvedené statistiky.
Došlo k nárůstu výkonu nelůžkových provozů z 281,8 milionu vykázaných bodů v roce 2008 na 350,6 milionů bodů očekávaných v roce 2012, tj. o 68,5 milionu bodů, což je o 24, 3% více, než je výchozí hodnota v roce 2008.
Výkon akutních lůžek přitom stagnuje při zkracující se ošetřovací době, která byla v roce 2008 5,82 dne a zkrátila se v roce 2012 na hodnotu 5,37 dne, tj. o 8,3% výchozí hodnoty z roku 2008.

2. Nemocnice poskytují kvalitní péči, například nemocniční mortalita se dlouhodobě drží na příznivé hodnotě 2,8% – 2,9% a to i přesto, že se průměrný věk hospitalizovaných pacientů v rámci akutní péče zvýšil mezi roky 2008 a 2012 o více než jeden rok.

3. Došlo k příznivému vývoji počtu operací u tří nemocnic PK z 11 350 operací v roce 2008 na 14 165 operací v roce 2012. Čtvrtá nemocnice (Klatovská nemocnice a.s.) prodělala velmi nepříznivý vývoj v minulosti a situaci se daří postupně řešit až v posledních dvou letech.

4. Co se týče vývoje hospodaření, podařilo se díky finanční podpoře nemocnic zastavit nepříznivý vývoj hospodaření a kompenzovat (výnosy nepokrytý) nárůst nákladů na mzdy v důsledku akce „děkujeme, odcházíme“ v letech 2011 a 2012. Nárůst ostatních nákladů se podařilo zastavit v roce 2009, mezi roky 2009 a 2012 (první pololetí) činil nárůst pouhých 1,8 % výchozí hodnoty roku 2009. To je s ohledem na tříletý vývoj inflace a jiné systémové vlivy typu navyšování DPH vlastně sestupný trend.

Závěr:

Od roku 2008 se daří postupně zlepšovat kondici nemocnic ovládaných PK a to ve všech podstatných parametrech, jako je výkonnost, kvalita, efektivita i hospodaření.

Tak například do rokycanské nemocnice patří spádově 60 000 obyvatel. Loni stoupnul počet porodů o 8%, na rozdíl od jiných porodnic v kraji. Kromě FN Plzeň a domažlické nemocnice není v našem kraji nikde více než 500 porodů za rok. To má tedy znamenat dotčená gynekologicko-porodnická oddělení v těchto nemocnicích zrušit ?

V rámci úspor se prosazuje redukce lůžek, činí se však nekoncepčně, bez znalosti místních poměrů. Plzeňský kraj podporuje nemocnici v Rokycanech stejně jako ostatní krajské nemocnice finančně, ale nejde o nedovolenou veřejnou podporu, jde o zajišťování veřejného zájmu. Jistým konkurentem sušické nemocnice, která je v majetku města, se stává klatovská nemocnice. Ta je nová, ta představuje klíčové zařízení v daném regionu. Potřebuje nasávat pacienty, aby se její dosavadní nedostatečná výkonnost zlepšila. Mám však starost, zda bude mít dostatek odborníků – klinických lékařů. Bohužel, založený nadační fond Zdravotník se přes slibné začátky nerozjel, zatímco v jiných krajích existuje i ve vztahu k řemeslnickým povoláním. Péči o lidské zdroje zdravotnický holding tedy poněkud podcenil.

Zdravotní pojišťovny evidentně podporují velké nemocnice a privátní lůžková zařízení. Ostatním poskytovatelům v lůžkové péči ZP diktují a přikazují, a to bez jakýchkoliv analýz, pouze vytvářením pochybných kritérií či spíše „nástřelů“….Dokonce většinou bez účasti ministerstva a odborných společností.

Ministr Heger reagoval dopisem z července 2012 na „Deset nepravd“, což mu zaslala AČMN. Dotčeně tvrdí, že vše probíhá podle zákona. Jak jej znám, tak jsem přesvědčená, že tento dopis není z jeho pera. Navíc – znám praxi na ministerstvu zdravotnictví.

Zdravotnictví dneška uvízlo mezi přídělovým systémem a regulovaným trhem. Nedotaženost řešení a prolínání obou konceptů je příčinou současných trampot ( Vepřek). Nejracionálnější návrh na reformu pojišťovenského systému uvedl pan profesor Žaloudík. Konkurence zdravotních pojišťoven se u nás neosvědčila podobně, jako je tomu v jiných rezortech. U nás není konkurence klíčem k vzájemnému soutěžení, ale naopak – k ničení. Prvotně nastavená konkurence 27 ZP postupně vymizela, docházelo k fúzím, krachům i k jejich zánikům. Neudržely je pohromadě ani přepychové budovy a ani slušné odměny. Konkurenčně si přetahovaly leda pojištěnce. To je to jediné, co jim v „kategorii konkurence“ šlo….

Autorka tohoto článku Milada Emmerová v postavení poslankyně i bývalé ministryně zdravotnictví navštívila plánovaně 22. března 2012 pana ministra Hegera ve své bývalé pracovně na ministerstvu. Dodatečně mu pak dodala písemné zdůvodnění, proč by měla nemocnice v Rokycanech zůstat nedotčená. Vždyť Plzeňský kraj oplývá nežádoucí výjimečností : ze sedmi okresů existuje lůžková péče jen v pěti z nich. S velkým uzlem v Plzni. Toto však nemůže zajímat občana z Tachovska anebo z Plzně – severu, neboť dle zákona platí zdravotní pojištění každý občan. A pokud tedy plní svoje povinnosti, uplatňuje i svoje práva na dostupnou, kvalitní a efektivní zdravotní péčí. Jde o jednu z vymožeností sociálního státu, která mj. zaručuje jeho prosperitu.

Závěrem lze konstatovat, že by neměly být takřka simultánně měněny několikeré veličiny v systému zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny chtějí zároveň měnit počty lůžek, oddělení i nemocnic, postupně přecházet na systém DRG a přitom nemít v ruce žádnou vstupní analýzu. Díky všem nejistotám se rozpadají sehrané pracovní týmy, lékaři odcházejí za hranice. Kdy už bude všem nejistotám konec ? Kdy se už přihlásí stát, vláda, k odpovědnosti za funkci celého systému ?

Je třeba, aby byla dodržena zásada, že za úroveň zdravotní péče ručí vláda. V čele s ministerstvem zdravotnictví, které musí vypracovat jasnou konstrukci celého systému ve spolupráci s odbornými společnostmi a s lékařskou komorou. Poté realizovat jeho jiné financování, ve spolupráci se ZP. Jejich počet zredukovat, neboť konkurence „po česku“ nefunguje. Tady nejde o planý dirigismus, tady jde o vůli státu se o své občany řádně postarat prostřednictvím veřejné služby. Tento návrh musí být v parlamentu drtivou většinou hlasů přijat a pak musí být uskutečňován, a to ať je „u vesla“ jakákoliv vláda. A ať v závazném a pevném systému figuruje jakýkoliv akreditovaný zřizovatel…Středem zájmu musí být pacient a jeho blaho, neboť kvůli němu celý systém dlouhodobě vznikal. A jestli bude opět uveden článek v MF Dnes, že „….Emmerová hodlá znárodnit zdravotnictví…..“, pak opět paní zástupkyni šéfredaktora „poděkuji“. Mne a moje životní zásady však nezničí….Může však pomoci zničit celý zdravotnický systém v České republice ! V dané časové etapě však může nahrávat někomu a něčemu jinému….Ale nechci šířit neověřené poplašné zprávy.