Obdobu „floridského" paradoxu, kdy prezident Bush vyhrál prezidentské volby s menšinou hlasů, do českých zemí vnáší volební systém, který si přesto nechává říkat poměrný. Jeho vznik se datuje do roku 2002, kdy byla schválena dnešní podoba českého volebního zákona.

O rok dříve totiž Ústavní soud zrušil na návrh tehdejšího prezidenta Václava Havla některé jeho části, protože se hlavě státu nelíbily pasáže, které se v něm objevily v rámci opoziční smlouvy.

Tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross proto předložil novelu, v níž stanovil čtrnáct krajů shodných s volební obvody a d´Hondtův dělitel pro přepočet hlasů na mandáty. Právě tato kombinace je příčinou disproporčních výsledků, kdy na získání jednoho mandátu je třeba v jednom kraji více procent než ve druhém. Týdeník Reflex ještě připomíná, že dnešní volební systém tedy nevznikl díky tzv. opoziční smlouvě, jak se někdy v médiích mylně uvádí, ale později, v rámci jejího „odstraňování".

Vítězové prohrávají a poražení vítězí

V menších volebních obvodech strany, které celostátně překročí hranici pěti procent, nezískají žádný mandát, protože ten „stojí" i třeba deset procent hlasů v obvodě. Na to minule doplatili zelení, letos totéž může postihnout lidovce, Věci veřejné a při určitém poklesu popularity i TOP 09. Naopak komunistů se tento jev netýká, upozorňuje v Reflexu politolog Petr Sokol.

Při posledních volbách získal blok levicových (ČSSD a KSČM) i nelevicových (ODS, lidovci, zelení) stejný počet poslaneckých křesel, přestože „nelevice" dostala o 200 tisíc hlasů víc. Na podobně možný paradox upozorňuje Sokol v souvislosti s jedním výzkumem společnosti STEM.

Podle něj by parlamentní levice získala 38 procent, zatímco „nelevice" (nyní ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Věci veřejné) 41 procent hlasů. Ale na poslanecká křesla by se misky vah zhouply opačně. Levice by získala většinu 104 křesel, zatímco jejich protivníci by se v opozici museli spokojit s 96 poslanci.

Na Havla a Ústavní soud může doplatit i expremiér

Osm let stará změna může hodně bolet bývalého premiéra Miloše Zemana a jeho Stranu práv občanů. Při předvolebních průzkumech pro Českou televizi pro potřeby vysílání Otázek Václava Moravce speciál by zemanovci překročili z prvních devíti krajů pětiprocentní hranici čtyřikrát a v ostatních za ní jen těsně zaostali.

Sladká naděje na poslanecké posty však může rychle zhořknout. Pokud by se použil platný volební přepočet, zemanovci by v případě překročení pětiprocentní hranice nedostali ani jeden mandát. Reflex tak nastoluje politologicky „ďábelskou" otázku, zda strana, která u nás celostátně překročí pětiprocentní hranici, může zůstat bez jediného mandátu.

Jeden z výzkumů SANEP dává zemanovcům 5,2% a tomu úměrně pět křesel. Ale to je bez přepočtu podle d´Hondtova systému. Může se totiž stát, že zemanovci či jiná menší strana celostátně překročí pětiprocentní hranici, ale jejich sněmovní klub nebude mít vinou stávajícího volebního modelu jediného poslance.

Foto: Hans Štembera