Fond přizpůsobení se globalizaci, tzv. Globalizační fond EU, u jehož kolébky stál český komisař Špidla, a který předseda Komise Barroso následně ukazoval jako vlajkovou loď protikrizové aktivity EU, vzbuzoval kontroverzní reakce od samého počátku. Jedni ho považovali za nesystémový, druzí za vhodný doplňkový nástroj tlumení krize.

Včerejší debata na Rozpočtovém výboru Evropského parlamentu znovu otevřela diskusi na téma, zdali má mít fond trvalý statut a vlastní zdroj financování. Až dosud byl fond financován z prostředků, které se nevyčerpaly v jiných oblastech rozpočtu EU.

Člen Rozpočtového výboru, europoslanec Jiří Havel, pokládá v krizi za zákonité, že podniky i veřejné instituce na část peněz z EU jednoduše nedosáhnou, protože nemají dostatek vlastních prostředků na spolufinancování. Kumulace nevyužitých zdrojů je tak zákonitým procesem: "Je dobře, že evropské fondy mohou fungovat komplementárně, a tedy že nemožnost čerpání na jedné straně je kompenzována čerpáním na straně druhé. Nadále trvá potřeba zjednodušit a zrychlit možnosti čerpání z Globalizačního fondu, na čemž se shodují obě největší frakce EP", prohlásil Havel.

České poslance EP pak znepokojuje fakt, že Česká republika dosud z Globalizačního fondu prakticky nedokázala čerpat. Jedinou "českou" žádost o čerpání zpracovala mezinárodní firma Unilever. Jiří Havel k tomu dodává: "Zdá se, že česká vláda v tomto ohledu stále trvá na tom, že krizí postiženi nejsme. Škoda jen, že ty hloupé statistiky říkají něco jiného."

Globalizační fond EU vznikl v roce 2006. Jeho smyslem je podpořit zaměstnance, kteří přišli o práci v důsledku vlivu globalizace a změn světového obchodu. Jedná se o případy, kdy je postiženo buď celé odvětví anebo kdy výrobu ukončí velký podnik. Prostředky z fondu lze pak použít například na rekvalifikace či na rozjezd živnostenského podnikání.

Více:

Foto:Hans Štembera