Ačkoli jsou Němci motorem evropského sjednocování, motorem hledání schůdných řešení Evropu sužující krize ze zadluženosti, představují zejména v očích jižních sousedů jednu z klíčových překážek, jak se dobrat účinných receptů. Nejen svým chorobným strachem z inflace, který se již po generace dědí z doby po první světové válce, kdy si Němci výplaty domů nosili v nůších, ale i zarputilým trváním na euru jako na silné měně. Už někdy v polovině 90. let dnešní ministr financí Wolfgang Schäuble sliboval, že připravované euro bude silnou měnou. Jinak to snad ani Němci neumí. K silnému hospodářství přece patří silná měna, byť by to znamenalo výrazné zdražení exportu v zemi, jejíž ekonomika v závislosti na dynamice vývozu dýchá a žije.
A přesto právě z Německa, nejen z akademické oblasti, od bankovních analytiků dnes zaznívá hlas, že řešení krize ze zadlužení má sice svůj odraz v navrhovaných reformách, avšak účinné bude jedině, pokud euro současně devalvuje, tedy srazí svůj směnný kurs. Výhodu to přinese hlavně jižním zemím, Itálii a Španělsku, které v úsilí poprat se s vlastní zadlužeností jsou závislé na míře schopnosti jejich ekonomik vyvážet na mimoevropské trhy. Dosud, díky relativně silnému euru, jejich výroba není konkurenceschopná. Vyrábějí ve srovnání s jinými zeměmi příliš draho. Devalvace eura by umožnila snížit ceny na přijatelnou úroveň a uspět na trzích, kde jim zatím pšenka nekvete, a moci tak nastartovat hospodářský růst, tak potřebný pro postupné řešení nastřádaných dluhů.
Pro nás by kupříkladu devalvace eura znamenala zlevnění prázdninových pobytů v Řecku, v Itálii a ve Španělsku. Samozřejmě za předpokladu silné koruny, o čemž při dnešní neumětelské vládě silně pochybuji.
Účinnou pomoc zadluženým zemím ekonomové z německých bank spatřují tedy v kombinaci devalvace eura a finanční podpory ze společného záchranného fondu. Už při zakládání fondu bylo jasné, že sám toho mnoho nezmůže, byť by svoji potenci zvýšil vedle půjček poskytováním záruk za půjčky od jiných. Nanejvýš byl a je schopen vypořádat se s problémy, které tvoří relativně malá řecká ekonomika, avšak rozlehlá Itálie či Španělsko jsou nad jeho síly. Byla to také noční můra evropských politiků, když ještě jednali pouze o pomoci Řecku a děsili se představou, že churavým evropským mužem se může stát Itálie či Španělsko. Noční můra se mezitím stala skutečností. A tak východiskem tu nemůže být jen restrukturalizace dluhů, ale i vytvoření podmínek pro to, aby obě tyto velké ekonomiky našly uvnitř sama sebe odpovídající potenciál. K tomu by devalvace eura věru mohla napomoci.
Jen ale nebýt Němců a jejich dogmatu o silné měně jako symbolu silné ekonomiky. Pokud se v diskusi nad možností snížit směnný kurz evropské měny bude pokračovat, byť ze strany centrálních bank, ani z politických kruhů zatím žádná výraznější ozvěna nezazněla, pak bude třeba Němcům připomenout, jak jejich ekonomice v polovině osmdesátých let pomohla radikální devalvace marky. Vůči dolaru marka oslabila o celou jednu polovinu. Pokud by euro – podle výpočtů bankovních analytiků – devalvovalo pouze o deset procent, znamenalo by to vytvořit potenciál pro celoevropský jednoprocentní růst. A to i za cenu toho, že devalvace zdraží dovážené suroviny, především ropu, s níž se obchoduje v dolarech.
Tehdy, když devalvovala marka vůči dolaru, chovali se Američané k Němcům vstřícně a s pochopením, i když jim snížení hodnoty marky vyvolalo hospodářské obtíže. Otázkou je, zda se podobně zachovají vůči Evropě dnes, kdy jsou na tom daleko hůře než před třiceti lety. Mají navíc před volbami, jejichž hlavním tématem je právě churavá hospodářská kondice Spojených států.
Efekt devalvace eura by byl totiž výrazně ponížen, kdyby svoji hodnotu současně snížil i dolar.
Komentář si můžete poslechnout na Českém rozhlasu 6 v pořadu Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
