Jen v Praze denně zemře 10–15 lidí náhlou smrtí

PRIMÁRNÍ PREVENCE – JAK PŘEDEJÍT INFARKTU MYOKARDU?

Infarktu myokardu, stejně jako jiným závažným chorobám, nelze 100% předejít. Vzhledem k častému výskytu infarktu a příbuzných chorob máme již ale po mnoho desetiletí velmi podrobně prostudováno a vysledováno, že některé stavy jsou významně častěji spojeny s jeho výskytem. Nazýváme je rizikovými faktory.

Rizikové faktory vzniku infarktu myokardu

Některé z rizikových faktorů nemůžeme ovlivnit – věk, pohlaví, rodinné dispozice. Mnohé jiné však ovlivnit můžeme a významně tím snížit riziko vzniku nemoci. Ovlivnění může být jednak za pomoci lékařem předepsaných léků, tedy „farmakologické“, jednak prostou úpravou životosprávy.

Zatímco farmakologická léčba je vyhrazena menší části nemocných s již přítomným vysokým krevním tlakem, cukrovkou či extrémně zvýšenou hladinou krevních tuků, dodržování režimových opatření je zcela zásadní „pro každého“.

Mezi nejdůležitější režimová opatření patří:

stop kouření,
úprava stravovacích návyků,
redukce hmotnosti,
přiměřená fyzická aktivita,
omezení nadměrné konzumace alkoholu,
snaha zvládat stresové situace a jejich eliminace.

Kouření cigaret je zcela nepochybným a zásadním rizikovým faktorem pro vznik infarktu myokardu, ale i řady dalších život ohrožujících chorob. Jedná se o nejzhoubnější návyk lidstva, který se podílí až na 50 % úmrtí na naší planetě. Riziko infarktu myokardu u kuřáků je minimálně dvojnásobné, ale u jedinců mladších 50 let je zvýšeno 5x a nezávisí přímo na množství vykouřených cigaret. Naproti tomu některé typy rakoviny plic souvisejí přesně s množstvím kuřáckých let a počtu vykouřených cigaret za den. Kdo vykouřil více než 200 000 cigaret za život má riziko zvýšeno až 20násobně.

K odnaučení kouření významně pomáhá poradenská péče ve specializovaných ambulancích. „Jedna z prvních takových poraden v Čechách a poradna referenční je ve Fakultní poliklinice VFN, objednání je možné i on-line. On-line objednání nabízí i celá řada dalších pracovišť, jejichž seznam lze spolu s mnoha užitečnými radami nalézt na www.odvykani-koureni.cz,“ udává doc. MUDr. Vilém Danzig, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

V současné době se považuje za prokázané, že jednoznačně škodí i kouření pasivní, dokládá to mimo jiné pokles počtu infarktů napříč zeměmi Evropské unie, ve kterých se přestalo kouřit v restauračních zařízeních.

Ve stravě je obecně třeba snížit podíl živočišných tuků, zvýšit přísun čerstvé zeleniny a ovoce (doporučují se 3 porce zeleniny a 3 porce ovoce denně), zabránit nadměrnému příjmu kuchyňské soli (aktivně nepřisolovat, omezit příjem nekvalitních uzenin). Vyhnout bychom se měli smaženým potravinám, z příloh vynechat hranolky a knedlíky. Nejvhodnějším z mas jsou zejména ryby (kvalitní rybí pokrm by měl být v jídelníčku alespoň 2x týdně), případně drůbež. Naopak červená masa a vepřové pouze v umírněném množství.

Příjem alkoholu patří k nejvíce diskutovaným otázkám prevence myokardu. „Většina z nás s potěšením přijímá zprávy o tom, že zejména konzumace vína má protektivní vliv před kardiovaskulárními chorobami. Rozhodně se však nedá za potvrzené považovat, že „čím více – tím lépe“; spíše se držte doporučení, že prospívat může maximálně jedna sklenka u žen a dvě u mužů,“ upozorňuje doc. MUDr. Vilém Danzig, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

U lidí s nadváhou a obezitou je zcela zásadní i omezení celkového kalorického příjmu. Velmi naléhavým důvodem ke snižování tělesné hmotnosti je objem pasu nad 102 cm u mužů a nad 88 cm u žen.

Tělesná hmotnost nezávisí jen na energetickém příjmu a složení potravy, ale i na výdeji energie fyzickou aktivitou. Doporučuje se provádět středně náročnou aerobní aktivitu alespoň 2,5 – 5 hodin týdně, intenzitu a druh zátěže je třeba volit individuálně i s přihlédnutím k vlastním preferencím. Ne každý má kladný vztah ke sportování, ale i běžné aktivity denního života jej mohou nahradit (rychlá chůze, chůze do schodů, tanec, práce na zahrádce…).

Psychosociální stres je nejhůře měřitelným a nejdiskutabilnějším rizikovým faktorem. Deprese, anxieta (nadměrný strach), ale i životní osamělost a obecně nízký socioekonomický status jsou považovány za významnější rizikový faktor předčasného vzniku infarktu než velké pracovní zatížení v rodinném životě spokojeného podnikatele. Zbytečně vyvolávat stresové a konfliktní situace a vyhledávat je určitě zdraví prospěšné není. Nadměrnou psychickou zátěž je vhodné kompenzovat dostatkem odpočinku, zejména aktivního.

JAK SE POZNÁ INFARKT MYOKARDU? PRVNÍ POMOC

Nejtypičtějším příznakem je silná tlaková, pálivá nebo svíravá bolest na přední ploše hrudníku (stenokardie), která se může šířit do ramene, do paže, do krku, do čelisti, do zad, mezi lopatky nebo do břicha. Bolest může připomínat "pálení žáhy" a je nezávislá na poloze těla a na dýchání, nepomáhají nitráty. Bolest bývá podobná jako u anginy pectoris, ale liší se intenzitou a délkou trvání. Podezření na probíhající infarkt vyvolává nepřetržitá bolest trvající déle než 10 až 15 minut. V polovině případů infarktové bolesti na hrudi předcházejí kratší bolestivé ataky. Někdy může bolest na hrudi chybět a je nahrazena pouze bolestí v rameni, v paži, v krku, v čelisti, v zádech anebo jen v břiše.

Druhým nejčastějším příznakem infarktu je dušnost způsobená zhoršenou čerpací funkcí srdce. Infarkt také bývá často provázen pocením, schváceností, nevolností, zvracením, mdlobami a úzkostí. Kombinace bolesti a těchto příznaků je vždy varující a vyžaduje rychlý odborný zásah. I tyto symptomy mohou v některých případech být jedinou známkou infarktu bez přítomné bolesti na hrudi.

Přibližně ve třetině případů mohou být příznaky mírné, žádné nebo atypické, tj. například jen náhle vzniklou dušností, bolestí v zádech, v krku nebo v rameni. Děje se to hlavně ve vyšším věku a u pacientů s cukrovkou.

Závažnost následků infarktu závisí velmi na rychlosti, za jak dlouho se podaří otevřít uzavřenou tepnu katétrem. Čas je tedy zásadním faktorem ovlivňujícím úspěšnost léčby. Proto je při jakémkoliv podezření na akutní infarkt myokardu třeba ihned zavolat rychlou záchrannou službu – telefon 155. Sám nemocný s podezřením na infarkt musí být v absolutním klidu fyzickém i psychickém! „Je výhodné rozkousat a rozpustit v ústech tabletu acylpyrinu, který svým působením v krvi může rozpustit krevní sraženinu v ucpané tepně. Dále je možné zkusit efekt nitroglycerinu a požít lék na uklidnění, například diazepam, neurol, hypnogen apod., pokud jsou k dispozici. Pro snazší orientaci lékaře záchranné služby po příjezdu k vám je velmi výhodné mít u sebe svou EKG křivku, třeba v mobilním telefonu,“ hodnotí MUDr. Stanislav Šimek, CSc., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Není-li infarkt srdce správně a včas léčen, může vzniknout výduť srdeční komory. Ta představuje balónovité vyklenutí zeslabené stěny srdečního svalu v místě infarktu s následným zhoršením srdeční funkce. Důsledkem je jeho selhávání. Ještě horší eventualitou je prasknutí srdce.

AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU – SEKUNDÁRNÍ PREVENCE

aneb jak ho znovu nedostat a žít do sta let?

Souhrn opatření, která mají vést k tomu, aby nemocný po prodělaném infarktu či příbuzné chorobě byl co nejméně ohrožen rizikem opakování, nazýváme sekundární prevencí. Je vědecky dokázáno, že důsledné dodržování těchto opatření může snížit riziko recidivy (opakování) až několikanásobně. Každý nemocný po prodělané příhodě je považován za vysoce rizikového a vyžadujícího individuální přístup a léčebnou péči.

Sekundární prevence musí být pod dohledem lékaře

Nedílnou součástí sekundární prevence každého nemocného je farmakoterapie, tedy užívání několika skupin léků, proto je zcela nezbytné, aby péči vedl lékař. Na lékaři, přesněji většinou hned na několika lékařích, závisí do značné míry celkový výsledek a úspěch. Pacient po prodělaném infarktu myokardu má být sledován u specialisty, nejlépe kardiologa, případně obecného internisty, který s kardiologem spolupracuje v případě nutnosti. „Obecně velká kardiovaskulární centra nejsou schopna trvale sledovat všechny nemocné po prodělané příhodě, v Komplexním kardiovaskulárním centru VFN se snažíme, aby každý nemocný po prodělaném infarktu byl pozván ke kontrole do našich ambulancí. Při této kontrole s nemocným prověříme, zdali má svého specialistu a pokud ne, nabídneme mu sledování u nás – zejména u těžších případů,“ popisuje MUDr. Ondřej Šmíd, z II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK.

Prodělaný infarkt je bezpochyby vážným stavem, který si často vynutí změnu celého života nemocného. Naučit se žít v „nových“ podmínkách může pacientovi pomoci lázeňská léčba, během které mohou být pečlivě vysvětleny a nacvičeny mnohé nutné změny životního stylu, zejména pokud se stravovacích návyků a pohybové aktivity týče. České zdravotní pojišťovny poskytují nemocným po infarktu myokardu komplexní lázeňskou léčbu.

Životní styl je základ

Režimová doporučení se v zásadě shodují se zásadami zdravého životního stylu. Některá opatření však nabývají zcela zvláštního významu a jiná je třeba poněkud modifikovat s ohledem na aktuální zdravotní stav.

Ukončení případného kuřáckého návyku je zcela zásadní a je považováno za nejúčinnější (a přitom i nejlevnější) sekundárně preventivní opatření ze všech. Nemocný, který by nepřestal kouřit, má dvojnásobné riziko nové příhody.

Pohybové aktivitě po prodělaném infarktu je třeba věnovat zcela zásadní pozornost. Již během pobytu v nemocnici musí být pacient poučen o zásadách pokračování v rehabilitaci, která byla zahájena již v nemocnici. V důležité „posthospitalizační“ fázi rehabilitace (trvá 3 měsíce) může pomoci již zmíněná lázeňská léčba. Zpočátku je nejvýhodnější pohybovou aktivitou chůze, po zhruba 4–6 týdnech je dle vývoje možno přidat pomalý běh, jízdu na kole či rotopedu nebo plavání v bazénu. Nejsou doporučovány silové sporty a ani ty, ve kterých je nadměrná emoční složka. Na vrcholu zátěže má být nemocný příjemně unaven, určitý stupeň může/musí být přítomen, ale bolesti na hrudi mít nemá – při jejich výskytu by měl nemocný kontaktovat lékaře.

Často mívají nemocní nejasnosti ohledně sexuální aktivity po pro prodělaném infarktu myokardu a na tuto důležitou součást života se stydí zeptat. Většinou se uvádí, že jakmile nemocný vyjde bez zastavení 2 patra, nemusí se v běžných sexuálních činnostech omezovat. Je třeba varovat před svévolným užíváním léků na zlepšení sexuální výkonnosti, které jsou kontraindikovány při užití některých léků na srdce.

Užívání nejméně třech druhů léčiv je zcela nedílnou a zásadní součástí léčby po infarktu myokardu. Více než 95 % nemocných kombinaci léků dobře snáší, jako každý účinný lék však mohou mít i své nežádoucí účinky. Ty je třeba konzultovat s ošetřujícím lékařem a pokusit se najít vhodné řešení.