Ještě jeden pokus zastavit restituce: Vláda má možná velký problém

Anketa

Souhlasíte s církevními restitucemi?

91%

hlasovalo: 72825 lidí

Na cokoliv se v rámci církevních restitucí nyní média zaměří, tak téměř vždy najdou nějaký problém. Pomineme-li fakt, že hned tři politické strany (ČSSD, KSČM a Věci veřejné s podporou skupiny senátorů) požádaly Ústavní soud (ÚS) o zrušení celého zákona o církevních restitucích, a premiér Petr Nečas přitom vůbec neposečkal na to, jak vlastně ústavní soudci o této stížnosti rozhodnou, na povrch vyplul další problém.

Čeho chce ČSSD docílit u Ústavního soudu? Čtěte ZDE

Tím je fakt, že vláda uzavřela s církvemi smlouvy k finančnímu vypořádání, na něž ale nemá podle zákona právo. Vláda podle upozornění ČSSD totiž nemůže uzavírat soukromoprávní smlouvy s právnickými osobami o státním majetku, navíc v takovém formátu, aby byly nevypověditelné. To ale není vše. Vypadá to, jako by nikdo nevěděl, jakým způsobem kabinet vůbec k částce 59 miliard přišel.

Jak totiž z nedělní televizní debaty Partie vyšlo najevo, o výši cifry nemá ponětí ani místopředseda ODS a ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Moderátor Jan Punčochář se jej totiž v průběhu debaty celkem třikrát tázal na to, jak vláda vůbec k této částce došla.

„Jak jste dospěli k té cifře? Mají snad církve nějaký seznam, z něhož by se mohlo odvodit ono ocenění? Podle jakého klíče bylo rozděleno mezi církve 59 miliard?“ tázal se v neděli stále dokola Punčochář.

Kuba na to neuměl odpovědět

„Já se přiznám, že na to neumím odpovědět,“ uvedl třeba na jednu z otázek Kuba. Podle něj je za vše odpovědno ministerstvo kultury. „Nechci komentovat nyní tady tu metodiku,“ zmínil také.

„Nechci pana Kubu kritizovat za to, že neví o tomto zákoně, byť je členem vlády, která o tom rozhodla. Vím, že do vlády ´nasedl´ v průběhu vládního období a možná nebyl u počátku všech jednání. Když to ale neví Martin Kuba, tak to není ještě podstatné. Problém je, když na tuto otázku neumí odpovědět ani předseda vlády a ani ministryně kultury a už vůbec ne poslanci, kteří pro ten zákon hlasovali, přestože jsme je na tento rozpor upozorňovali,“ reagoval na vystoupení Kuby v Partii předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

„Já jsem tuto otázku ohledně sumy několikrát pokládal na jednání ústavně-právního výboru, kde byly projednávány církevní restituce, to znamená před několika měsíci. Doposud nám na ni nikdo neodpověděl,“ svěřil se ParlamentnímListům.cz Tejc.

„Problém je v tom, že jestliže vláda říká, že církve dostávají 59 miliard za konkrétní budovy a za konkrétní pozemky, které nebudou vydány, protože například mají zůstat v majetku státu nebo obcí – pak my říkáme, že pokud vláda vypočítala onu sumu, tak také musí vědět, kterých budov se to týká. Není tedy možné, aby si někdo tu částku vycucal z prstu,“ zmínil Tejc s tím, že ale ČSSD je přesvědčena o tom, že žádný takový seznam neexistuje.

SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

„Možná to číslo skutečně vzniklo jen tak, že se pan premiér anebo někdo jiný podíval z okna a řekl si, že by 59 miliard slušelo církvím a na tomto čísle se pak také dohodli bez ohledu na majetek, který má být nahrazen. My jsme ale přesvědčeni, že to číslo je nadhodnocené – jak co do rozměru pozemků, tak i výměry pozemků, které jsou navraceny - tak i do čísel, na základě jichž jsou ty částky vypočteny,“ pokračoval Tejc.

Vláda nemá ústavní zmocnění uzavírat smlouvy

Vraťme se ale ke smlouvám. Druhý problém se totiž podle Tejce skrývá v samotném charakteru smluv, na jejichž základě pak církvím mohou být peníze vyplacené. Podle některých právních názorů nemá totiž vláda vůbec ústavní zmocnění uzavírat smlouvy o vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi a navíc hrozí reálné nebezpečí, že se zaváže i k tomu, k čemu nebyla ani zákonem zmocněna. Jenže to pak již nepůjde vrátit zpět.

„Ano, skutečně máme výhrady k těm smlouvám jako takovým i k tomu, že jsou těžko vypověditelné,“ podotknul k tomu pro ParlamentníListy.cz šéf poslaneckého klubu ČSSD.

Podle něj se na tyto smlouvy konkrétně vztahuje občanský zákoník, jenže nepochopitelně je tady uzavřena i výjimka o výpovědi nebo odstoupení od smlouvy.

„To znamená, že je zde záměrně komplikováno možné odstoupení v případech, kdy by například došlo ke zrušení ústavního zákona jako celku nebo jeho části. Je to jednoduše snaha za každou cenu ty smlouvy uchránit od možného vypovězení, i kdyby se ukázalo, že jsou protiústavní. My ovšem namítáme, že pokud je tady občanský zákoník a podle něj se konstruuje smlouva, tak má být se vším všudy řízena občanským zákoníkem. Není přece možné, aby tady byly výjimky, které získávají některé konkrétní organizace a jiní lidé, kteří uzavírají takovouto smlouvu – ať už se státem, nebo s kýmkoliv jiným. Proto říkáme, že to je účelová konstrukce,“ vysvětlil Tejc.

Vláda má právo vydávat podle ústavy nařízení

„Navíc ale v ústavní stížnosti namítáme, že stát, respektive vláda, nemůže uzavřít tento typ smlouvy vůbec. Jedná se o to, že k provedení zákona má vláda právo vydávat podle ústavy nařízení, nikde se ale nehovoří o podpisu smlouvy, natož soukromoprávní, a proto si myslíme, že vláda tady překračuje pravomoc,“ dodal Tejc.

Totéž pak zmínil i místopředseda sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek. „Vláda podle ústavy tento typ soukromoprávní smlouvy, ve kterém rozhoduje o majetku jiných firem, vůbec nemůže uzavírat. Protože zpochybňujeme tento fakt, právě proto bylo vhodné, aby premiér posečkal na rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl ParlamentnímListům.cz v této souvislosti Zaorálek.

„My jsme v této věci žádali o radu hned několik ústavních právníků,“ dodal.

Je to v bodě 25

Návrh na zrušení zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, který podala k Ústavnímu soudu právě ČSSD a ParlamentníListy.cz mají plný text návrhu k dispozici, pak problém smluv cituje v bodě 25.

„Za stát má podle § 16 odst. 3 Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen „ZMV“) uzavírat smlouvy o vypořádání vláda, ačkoli ta nemá žádné ústavní zmocnění činit právní úkony, na jejichž základě mají být ve prospěch církví a náboženských společností vypláceny z prostředků státu jakékoli finanční částky. Napadené zákonné úpravě pravomocí vlády tak schází nezbytné ústavní zmocnění,“ uvádí se zde.

„Ústava České republiky nezakládá žádná oprávnění ani povinnosti pro vládu ve vztahu k uzavírání soukromoprávních smluv s právnickými osobami soukromého práva ohledně majetku státu. Vláda není ani organizační složkou státu ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a ani nehospodaří se státním majetkem,“ vysvětluje dále.

Problém padl i na Legislativní radě vlády

Podle právníka Radovana Suchánka z Katedry ústavního práva PF UK, který pro ČSSD tento návrh pro Ústavní soud zpracoval, mohl stát skutečně kolem smluv učinit chybu. Konkrétní problém totiž kdysi padl i na Legislativní radě vlády při projednávání zmiňovaného zákona. Premiér Nečas si tak tudíž chyby vlády musel být vědom, ale nemusel jej vzít podle Suchánka v potaz.

„Já jsem využil onoho argumentu, který zazněl na Legislativní radě vlády, kde se poukazovalo na to, že ústava nikde nezmocňuje vládu k tomu, aby uzavírala tyto typy soukromoprávních smluv. Ono je to ale sporné, jestli tady jde o soukromoprávní, či veřejnoprávní smlouvu, patrně ale o soukromoprávní, když ten zákon výslovně říká, že se řídí občanským zákoníkem s výjimkou určitých ustanovení. Pak je ale otázkou, zda zákonné zmocnění pro uzavření těchto smluv je v souladu s ústavním postavením vlády,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Suchánek.

Podle jeho soudu na vládě ani nezafungovalo to, že by se kabinet v tomto řídil nějakou právní kličkou. „Já myslím, že vláda nebrala stanoviska zpravodajů legislativní rady vlády na zřetel. Řídila se jen návrhem, které jim předložilo ministerstvo kultury a toto vůbec nebralo v potaz,“ podotkl právník.

Vyvázat se z nich jde, i když obtížně

Může se ale třeba budoucí vláda vůbec z takovýchto smluv někdy vyvázat? „Podle mého názoru jen obtížně – proto jsme také podávali na Ústavní soud návrh předběžného opatření na zákaz podpisu smluv a v případě, že by k jejich podpisu došlo, tak jsme podávali i návrh na zákaz plnění těchto smluv do doby, než ÚS rozhodne o návrzích, které jsou k němu podány ohledně ústavnosti zákona,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Suchánek.

(Ústavní soud má právě o tomto dnes jednat, tedy o předběžném opatření zákazu podpisu smluv mezi vládou a církvemi a dále o alternativě zákazu plnění podepsaných smluv),

Vyvázat se ze smluv ale podle právníka jde také tak, že by se obě strany dohodly na změně smlouvy, nebo na ukončení platnosti smlouvy a pokud tady nebude vůle u obou stran, tak může ještě dojít ke změně zákonné úpravy.

„V tomto případě úpravy, která obsahuje finanční vypořádání, tedy finanční náhradu, ale nelze vyloučit, že v budoucnu Parlament v jiném složení pak výši finanční náhrady sníží, nebo ji úplně zruší. Pak by ty smlouvy ztratily zákonný podklad. Bude však otázka, jak jsou ty smlouvy formulovány – ani já jsem je dosud neviděl - a jestli tam ona konkrétní částka je vůbec zmíněna, anebo jestli se jen odkazuje na ustanovení zákona,“ dodal překvapivě právník. „Možnosti tedy jsou, ale jsou hodně omezené,“ doplnil.

Bratrská jednota baptistů peníze odmítla

Na základě smluv o finančním vyrovnání Česká republika v následujících třech desetiletích církvím zaplatí desítky miliard korun, a naopak postupně sníží a nakonec zcela přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost.

Smlouvy, které podepsal v pátek premiér Petr Nečas (ODS) se ale týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů. Největší díl - 47,2 miliardy korun - připadá na církev římskokatolickou. Ke společnému podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, nepřipojila Bratrská jednota baptistů.

Baptisté měli přitom získat od státu 228 milionů korun. Suma je ale podle nich výrazně vyšší, než škody, které jim prý vznikly po únoru 1948.

Církve od státu kromě toho mají dostat i majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Budou muset ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.