Jiří Pehe jako kůl v plotě

1. 2. 2016 2:36

Jiří Pehe to stejně, jako ostatní mediální pravdoláskaři, poslední dobou nemá lehké. Jeho agenda je totiž předem odsouzena k neúspěchu. Jak by ne, když má občany přesvědčit o tom, že vstřícnost k uprchlíkům je cool.

Jiří Pehe jako kůl v plotě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Pehe

Záviděníhodný není ani jeho manévrovací prostor. Musí se držet ideologického klišé, které dogmaticky vyznávají fanatičtí liberální demokraté. To spočívá v prosazování svobody jednotlivce za každou cenu. Tedy i za cenu omezení svobody ostatních jednotlivců, či skupin obyvatel, nebo i celé společnosti.  

Máte-li pocit, že to smrdí totalitou, nejste daleko od podstaty globální demokracie pro všechny a za každou cenu. Tuto nám autor i další kultivovaní elitářští snílkové hodlají vnutit stůj co stůj. Nezastaví je ani potlačení naší identity, našich tradic a životního stylu a v neposlední řadě rapidní pokles životní úrovně nejslabších sociálních skupin společnosti.

Primitivní lži pravdoláskařů připomínají komické mediální výstupy

Pehe i jeho „bratři v triku“ v řadách pravdoláskařů  ovládajících média, nás budou svými „názory“ masírovat minimálně do příštích parlamentních voleb. Voleb, v nichž se rozhodne nejen o dlouhodobé strategii státu v podmínkách uprchlické krize, nýbrž i o tom, jestli pravdoláskaři budou i nadále ovládat veřejnoprávní média tak, jako doposud. Tedy jestli nám budou i nadále servírovat své nemotorné, nepřesvědčivé primitivní lži, které části voličů připomínají bezstarostné časy jejich mládí propojené s komickými mediálními výstupy prorežimních propagandistů a společensky odpovědných kariéristů.

Nicméně, československá společnost byla za totality natolik vyspělá, že většina občanů dokázala oddělovat mediální propagandu od reality. Čtení mezi řádky bylo i díky „štvavým“ rozhlasovým stanicím Hlas Ameriky a Svobodná Evropa, potažmo Deutsche Welle, součástí mediální gramotnosti.

Přirovnání, jaké mohl použít sebestředný mediální propagandista

V řadách předlistopadových vymývačů mozků působilo mnoho iniciativních jedinců stejně, jako mezi současnými společensky odpovědnými novináři. Žádný z nich by si však nedovolil vystavit se podezření ze znevážení židovských obětí nacistů tak, jak se to povedlo Jiřímu Pehemu. Ten naší zemi před listopadem 89 přirovnal k jednomu velkému koncentračnímu táboru. Zřejmě nebyl ve škole, když nám za socialismu vštěpovali posvátnou úctu ke všem židovským obětem, včetně vraždících praktik nacistů v koncentračních táborech. Netuším, co o tehdejších zvěrstvech učí dnešní pedagogové, nicméně totalitní režim přirovnat ke koncentračnímu táboru může jedině zaslepený, sebestředný mediální propagandista, který si neuvědomuje, že tak v konečném důsledku dezinterpretuje podmínky v nacistických koncentrácích, které usmrtily desítky miliónů nevinných lidí. 

Jiří Pehe je tak prvním kůlem v plotě mezi pravdoláskařskými mediálními profesionály, který se neštítí jakýchkoliv argumentů. Nelze se proto divit i jeho dalším závěrům v glose nazvané: „Pozor na Rusko a držme se Německa“.

Autor zapomínání na skandální přístup německých politiků a médií

Nehledě na zavádějící název. Německo se totiž ekonomicky drží Ruska jako klíště, tudíž je úplně jedno na koho si ekonomicky exportně závislé Česko bude dávat pozor. Přes Německo se bude zprostředkovaně „držet“ Ruska tak či tak. Samozřejmě za ekonomicky nevýhodnějších podmínek, než kdybychom se drželi Ruska stejně přímo jako Německo.

Pehe však jel dál, když se netajil obdivem k německé demokracii přesto, že tato vykazuje značné „rezervy.“ Autor se pokouší čtenáře „přesvědčit“ o tom, že demokracie vybudovaná Američany v západní části Německa by měla být naším vzorem. Ignoruje tak fakt, že zorientovaný čtenář zaregistroval skandální přístup německých demokratických politiků, policistů a médií k informování veřejnosti o obtěžování německých občanů nepřizpůsobivými imigranty. To ani nemluvě o snaze německých politiků a tamních médii utajit obavy narůstajícího počtu Němců z přílivu uprchlíků. Autor je snad informován i o respektu Němců k některým tématům, které jsou pro ně a jejich média tabu. O trvalém despektu, respektive odstupu části německé společnosti k většině přistěhovalců včetně Čechů, stejně jako o paralelních společnostech starousedlíků a přistěhovalců, ani nemluvě.

Radim Hreha je mediální analytik, bývalý ředitel Slovenské televize.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: jih

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Předseda Senátu předá vybraným osobnostem stříbrné medaile

8:35 Předseda Senátu předá vybraným osobnostem stříbrné medaile

V předvečer Dne české státnosti předá předseda Senátu Milan Štěch vybraným osobnostem Stříbrné pamět…