Vážený pane prezidente,
oslovujeme Vás tímto otevřeným dopisem, protože jsme hluboce znepokojeni dosavadním vývojem skladby uchazečů o funkci prezidenta republiky. Počítáme s tím, že velká část z nich odpadne, protože nezískají potřebných 50 tisíc podpisů, ale patrně ani pak nás výsledný soubor kandidátů nebude uspokojovat.
Domníváme se, že z dosavadních uchazečů pouze Váš tajemník p. Ladislav Jakl má díky víceletému působení po Vašem boku jasnou představu, jak velké požadavky klade úřad prezidenta republiky na osobnost svého nositele a jak hluboko zasahuje do jeho osobního života, a byl by schopen se s nároky úřadu důstojně vypořádat. Známe jej, těší se naší oblibě a jeho zvolení bychom podporovali. Máme ale obavy, že pro velkou většinu voličů je celkem málo zajímavou osobností, a navíc za ním nestojí nikdo, kdo by byl schopen provést účinnou volební kampaň, i kdyby na ni získal dostatečné finanční prostředky.
Jen malá část ostatních má za sebou významnou politickou dráhu a z toho jen ojediněle v exekutivní činnosti. Nejlépe si z tohoto hlediska stojí pánové Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, ale oba mají již své nejlepší roky za sebou. Vladimír Dlouhý je již příliš dlouho mimo svět politiky a krátkodobé působení Jana Fischera ve funkci předsedy přechodné vlády bylo jen náhodným vybočením z šedivé životní dráhy statistika. Domníváme se dále, že prezidentem republiky by neměl být bývalý člen KSČ, a dlouhodobý člen už vůbec ne. Pokud se někdo hájí tím, že vstoupil do KSČ, aby se mohl profesně rozvíjet, vnímáme to jako doznání ke kariérismu a bezzásadovosti, což jsou u prezidenta republiky nežádoucí vlastnosti.
U některých uchazečů dokonce váháme, zda je oznámení záměru kandidovat míněno jako recese či provokace nebo je projevem nedostatku sebekritičnosti.
U velké většiny se obáváme, že jejich případné zvolení by mělo za následek menší nebo větší poruchy v chodu státní správy. Protože republika beztak prochází velmi obtížným obdobím svého vývoje, naplňuje nás to obavami z budoucnosti.
Předpokládáme, že nároky na nového prezidenta republiky budou zvlášť vysoké právě proto, že jeho funkční období bude jakýmsi „zkušebním provozem“, během kterého se bude prověřovat vyváženost síly pozice prezidenta, zvoleného v přímé volbě, a rozsahu jeho pravomocí.
Za daných okolností soudíme, že by bylo pro stát výhodné, kdybyste zůstal v jeho čele ještě nejméně po jedno volební období. Ve své dosavadní praxi jste prokázal uvážlivost a způsobilost překonávat vnitropolitické krize a urovnávat rozmíšky mezi politiky, což jsou skvělé předpoklady pro zvládnutí úskalí onoho „zkušebního provozu“.
Jsme mimo to přesvědčeni, že jste dosud nepřekonal zenit své výkonnosti, takže Vaším odchodem ztratí společnost možnost plného využití Vašeho osobnostního potenciálu.
Ze všech těchto důvodů Vás žádáme, abyste se rozhodl kandidovat na úřad prezidenta v přímé volbě. Na základě výsledků z celé řady průzkumů veřejného mínění, které stabilně potvrzují důvěru velké většiny občanů k Vám, předpokládáme, že byste byl zvolen již v 1.kole.
Víme, že jste již kdysi prohlásil, že se o třetí zvolení nehodláte ucházet. Proto bychom Vaše případné rozhodnutí vyhovět naší výzvě vnímali - a s námi jistě i velká část veřejnosti - jako pochopení nutnosti a projev vůle pomoci zemi v složité situaci.
Je nám známo, že podle čl.57 odst.2 Ústavy ČR „nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou“. Stejné omezení znala ovšem také prvorepubliková ústava. Přesto byl Tomáš G.Masaryk zvolen čtyřikrát, a to při nezměněném způsobu volby.
Uvedené omezení je v rozporu s ustanovením čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle kterého „občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím“. Trvání na omezujícím ustanovení je vůči Vám diskriminační, protože budete jediným občanem, volitelným do Senátu, který bude vyloučen z práva být zvolen prezidentem za zcela nových podmínek, s nimiž tvůrci Ústavy ČR v době formulování čl. 57 nemohli počítat.
Ustanovení čl.57 odst.2 Ústavy ČR je podle našeho názoru v rozporu také s ustanovením čl.22 Listiny základních práv a svobod, podle něhož „ zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti“. Omezující podmínka dle čl. 57 odst.2 Ústavy ČR svobodnou soutěž politických sil omezuje, protože z ní vylučuje politika, který by podle průzkumů veřejného mínění měl velkou šanci na zvolení.
Dodáváme, že na základě podobných úvah se ucházela o zvolení veřejnou ochránkyní práv předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová, která jinak byla jako soudkyně nevolitelná.
Vidíme dvě možné cesty k prolomení překážky dle čl.57 odst.2 Ústavy. Jednou by bylo povolení výjimky pro Vás ústavním zákonem podobně, jak tomu bylo v případě volby Tomáše G. Masaryka v r.1935. Důvodem pro povolení výjimky by mohla být právě zásadnost změny volebního systému a vstřícnost k požadavku na uchránění státu před nepředvídanými důsledky změny způsobu volby prezidenta.
Druhou by bylo ignorování omezení dle čl.57 odst.2 Ústavy. Ústavní zákon č. 71/2012 o přímé volbě prezidenta je nezmiňuje. V kandidatuře Vám nebrání žádné ustanovení prováděcího zákona č. 257/2012. Teprve při projednání a registraci Vaší kandidátní listiny by mohlo ministerstvo vnitra rozhodnout o jejím vyřazení podle §26 odst.2 písm. e), neboť byste nesplňoval podmínku volitelnosti podle čl.57 odst.2 Ústavy. Proti takovému rozhodnutí byste se ovšem mohl bránit ve správním řízení postupem podle zák.č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, v případě neúspěchu ústavní stížností. Nelze vyloučit, že byste u soudu uspěl.
Za občanské sdružení Šalamoun – Spolek na podporu nezávislé justice v ČR:
John Bok
předseda spolku Šalamoun
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: John Bok
