My češi, potřebujeme k životu vždy nějakou modlu. Jak není, tak si ji vymyslíme.Jednou lízáme nohy Leninovi, poté zase amíkům, z rodiny kolaborantů jsme si udělali příklad ctnosti ...apod. Jak za války říkali němci. To, co udělá čech čechovi, by nikdy němec neudělal. Jste prostě jenom češi......

Všechno, co je zde napsáno, může a nemusí být pravda.Rozhodně však Havel nenapáchal tolik škody co "náš" současný pan prezident V.Klaus.

jeden za 18 a druhý za dvacet bez dvou. Jeden to začal a druhý zdárně dokonává.

Pan Milan J má naprostou pravdu. Pan Havel byl dozajista dobrý dramatik a umělec, v jádru možná dobrý člověk, který měl smysl pro humor, ale taky to byl člověk, který byl opravdu po roce 1989 a možná i předtím loutkou a jen poslouchal to, co mu někdo říkal. Bylo tristní poslouchat jeho řeči o tom, jak jsou kupříkladu v Rusku zfixlované volby a Putin s Medvěděvem jsou diktátoři a v Rusku jsou porušována lidská práva a vládne tam mafianská ex KGBácká oligarchie, což je dozajista pravda. Oprávněně kritizoval i komunistickou Čínu a další diktátorské režimy. Nicméně v čem je to tam až tak jiné oproti nám? I u nás vládne mafiánsko politické prostředí, korupce je tu jako někde v temné Africe a normální člověk se práva a spravedlnosti nedovolá, protože ve státě, kde se vesele korumpují policisté, státní zástupci, soudci, kde si státní zakázky rozdělují příbuzní a známí našich politiků a stát a tedy i my daňoví poplatníci jsme díky tomu oškubáni o 100 nebo i více miliard ročně. V Číně vládne jediná strana a to komunistická, v Rusku vládne Jednotné Rusko a jaký je rozdíl v tom, že u nás je tzv politická pluralita a více politických stran, když si ty hlavní strany nastavily volební zákon tak, aby se do parlamentu dostaly jen vyvolené strany a ty ostatní nemají prakticky žádnou cestu do veřejných médií a jsou vlastníky sdělovacích prostředků ignorováni a pokud se tu již objeví strana, která je postkomunistickému establishmentu opravdu nebezpečná, protože může reprezentovat ty opravdu naštvané voliče, tak je skandalizována, kriminalizována a je proti ní vyvíjena šíleně nenávistná kampaň a a jsou do ní nasazeni policejní provokatéři je jedno, jestli to byli Sládkovi republikáni a nebo je to třeba DSSS A na vzniku tohoto systému se výrazně podílel i pan Havel tím, že neměl vůli potrestat komunistické zločiny a umožnil svojí nečinnosti a naopak v součinností komunistickým zlodějům transformaci v kapitalisty ražení jako vidíme někde v povídkách Charlese Dickense. Havel měl plná ústa humanismu, pravdy a lásky a všeho možného, ale přitom při oné šílené amnestii vypustil na ty občany tehdejšího Československa co ho podporovali na cestě k moci tisíce a tisíce nejhorších gaunerů a má tím pádem přímou zodpovědnost za tu spoustu zabitých, zmrzačených a okradených lidí. Havel dále neučinil ani ň proti rozpadu Československa, země, kde jsem se narodil, a která byla mým domovem, přestože si většina obyvatel rozdělení nepřála a případné referendum by to ukázalo. Nicméně, by to zřejmě mohlo ztížit nástup k moci určitých tzv. politických elit. A stejně jako slaboch prezident Beneš zbaběle abdikoval, aby se po půl roce opět dral k moci a stal se prezidentem. Vysloveně tristní bylo jeho druhé zvolení, když musel nechat zavřít Dr. Sládka, aby získal potřebný jeden hlas nutný ke svému zvolení. To bylo naprosto nedůstojné a pokud by měl takový charakter o jakém se v souvislosti s ním mluví a nešlo mu o funkci a moc, tak by prostě tohle neudělal a nedral by se na prezidentskou funkci. Havel se oprávněně navážel do Václava Klause kvůli tzv. blbé náladě, která vládne mezi lidmi, ale jaksi opomenul to, že jako prezident podepsal všechny zákony, které měly a mají onu blbou náladu na svědomí, jako prezident podepisoval zákony, které umožnily tento stát a nás všechny okrást o biliony na rozkradeném a vytunelovaném státním majetku a má tedy naprosto stejnou odpovědnost jako ti, co tyto zlodějské paskvily a parodie na zákony a na právo vytvářeli. Co mu bránilo prostě říct, já tento špatný zákon nepodepíšu? Opravte ho. Ani jednou to neučinil. Je šílené, co se dnes kolem pana Havla děje. To je prostě snad opravdu počátek nového kultu osobnosti a jen tu chybí podobné záběry jako ty z KLDR, kdy si zoufají Severokorejci nad ztrátou milovaného vůdce. Václav Havel byl autorem absurdních dramat a události po jeho úmrtí vypadají, jako by se odehrávaly podle jeho dalšího scénáře a byla to jeho další hra, protože vidět jak Václav Klaus či jiní lidé co nemohli přijít Havlovi na jméno se nyní bijí v prsa a pláčou krokodýlí slzy lítosti nad jeho skonem, má v sobě opravdu cosi absurdního.

autor tohoto článku ještě sestru,že by nám taky něco napsala?

tento člověk, co to napsal má alespoň IQ. Mnohým dělá problém jenom to peřčíst.

http://www.upn.gov.sk/regpro/vysledky-vyhladavania.php?kraj=&priezvisko=havel&meno=v%C3%A1clav&datum_narodenia=&kategoria=NO

Takže to chápu správně, že Váš Pan BRATR a jeho a Vaši kamarádi bojovali proti režimu proto, aby zbohatli a proto aby byli slavní? Myslel jsem, že proto, aby byli svobodní!? protože z článku to tak plyne... Hnusí se mi jedna věc, ne ta, že ona realita skutečně nemusela být skutečně taková jak se všichni domnívají, ale to, že někteří hrdinové jdou s pravdou ven až, a omlouvám se za tento způsob, až "po funuse"... Neodsuzuji názor autora, odsuzuji čas kdy s ním přichází a tón, že mi chudáčci jsme se neproslavili...

Nezlobte se, ale v duchu "že mi chudáčci jsme se neproslavili..." mi vyprávění toho pána vůbec nevyznívá, a tedy soudím, že co jste napsal, je naprosto nekorektní. Tady se mluvíjenom o tom, že ti, kteří na rozdíl od Havla opracdu trpěli, nebyli nijak odškodněni, ani jejich tragické osudy nijak prošetřeny, a jejich trýznitelé po zásluze potrestáni. A neudělal v tom napérosto nic ani samotný pan Havel, a to přesto, že mnohé z těchto tragických liských osudů osobně a důvěrně znal. Navíc, jeho nebývalé výhody ve "vazbě" jasně nasvědčují tomu, že byl udavačem a kolaborantem režimu. Nikdo jiný totiž takových privilegií jako on nepožíval. A pokud jde o morální autority, minimálně o jedné bych věděl, pro mne je to Karel Kryl.

Určitě "Tón" článku na každého může působit různě, na mne působí jak jsem uvedl. Svým komentářem jsem chtěl říct pouze to, že se mi nelíbí, že si na to někdo vzpomene po smrti Václava Havla, ve chvíli kdy no již na to nemůže reagovat. A nejde zde o to, že se to týká Václava Havla, všeobecně jde o princip věci. Nebo autor již psal článek do novin či časopisu již dříve? Jen si říkám, autor stále používá "Můj bratr říkal"... Já znám hodně lidí co něco říkali... PRO MĚ není zajímavé brát vážně věci ve formě někdo říkal, byť ten někdo byl bratr...

naťukejte si Jirka Wolf a tam se dočtete žádané. Nebo ing. Zbyněk Čeřovský... Musíte víc číst, pane Pěnčík, aby jste znal pravdu... !

I u presidenta Havla platilo, že MOC CHUTNÁ VŠEM STEJNĚ a proto, ač poprvé zvolen komunisty,neodešel,jak slíbil, po vítězných volbách, ale bylo třeba zavřít Sládka, aby mohl být opět zvolen.Mnozí hovoří o jeho skromnosti, to by chtěl, tu šaškárnu,kterou provádí tisk,televize, vláda i Havlová?Možná ano,doufám,že ne.

ted jdu slavit až do silvestra budu slavit že je o jednu zrůdu méně/Gusto je tu nějak husto/,O Havlovi můžeme seriozně hovořit tak za 5.let

Havel to byl takový český Pavka Korčagin

Havlovi pohrobci ted řvou jako barové kurvy,až po čase vyjde pravda o chrchlovi bez příkras,naše takzvaná nezávislá media dělají z chrchly krista spasitele,je však dostatek důkazů že to byl prase chlap,zrůdností je srovnávat TG MASARYKA prezidenta budovatele s vychlastaným mozkem posledním komunistickým prezidentem HAVLEM HROBAŘEM všeho co Masaryk vybudoval,to může jen zrůda jako je ŠIKLOVÁ

Havel byl třeba špatný dramatik,třeba byl naivní a proto udělal nějaké chyby.To ovšem nemění nic na skutečnosti,že si ho vážili po celém světě.Až Vy umřete,neštěkne po Vás ani pes,ale jmono Havel budou znát lidé ještě po letech.On by se o Vás takovým hnusným způsobem určitě nevyjadřoval a v tom jste hluboko pod jeho úrovní.

HAVEL NEBYL DOBRÝ ČLOVĚK.DĚLAL ZE SEBE CO NIKDY NEBYL.VELICE DOBŘE SE UMNĚL PŘETVAŘOVAT A LHAL.STAČÍ SI PŘEČÍST JEHO PROJEV.BYL DOSAZENÁ LOUTKA . NEPÍŠU O NAVRÁCENÍ MAJETKU RODINĚ HAVLOVÝCH,KTERÝ JIM BYL ZABRÁN ZA KOLABORACI BĚHĚM 2.SVĚTOVÉ VÁLKY S NĚMCI.CHLASTAL JAK HOLANSKEJ KORMIDELNÍK.

Je preci jasne, ze v teto zemi fungovala a funguje havlocenzura....ted z nej delaji modlu...ale byl jen loutkou a velikym pokritcem

z dálky vypadá jako hajzlbába a z blízka je to pravda

Díky, je to svatá pravda.

Vaše svědectví je v této době nesmírně důležité! Opět se lže a opět ze shora, tak jako tomu bylo dříve! Když vidím a slyším média a "politickou elitu", je mi na zvracení! Právě tyto lži o něm - nezapomeňme, že dnes je jiná doba, jiný přístup k infomracím a k jejich šíření - mu uškodí ještě více, než kdyby o něm byly veřejně a z oficielních míst sděleny i jeho "nedostatky"! A že jich sakra bylo! Bohužel, ne každý je seznámen se životopisem rodiny V.H a jím samým, ne každý je obeznámen s informacemi StB o něm vedenými a opět, zejména mladí lidé jsou masírováni, kterak vzácný a nenahraditelný člověk to byl! Oslavné pajány směrem k osobě zesnulého je z valné části LEŽ, PODVOD A KLAM, jako téměř vše u čeho vládnoucí sqadra stála! Děkuji Vám ještě jednou za Vaše svědectví a názor! Snad pomůže zejména mladým lidem.

Mně ten článek spíš připadá jako něco ve stylu "sakra najděte na něj už konečně nějakou špínu, to snad jinak není možný". A tak se na něj vytáhne kde co, že rád pil a byl oblíbený jak u vojáků a "obyčejných lidí", tak i u bachařů, kteří mu podstrojovali, protože ho měli rádi jako všichni ostatní... Nevím, jak to bylo, ale tímhle způsobem se to dá vysvětlit taky a to, co je psáno v článku, zní především jako děsně závistivý kecy. Och, chudáček spoluvězeň napsal jenom "Komouši do plynu" a už ho bili! Mýlím se, když si myslím, že kdyby dnes někdo napsal ODS do plynu, tak by byl trestán steně tak? Ne snad fyzicky, ty doby (doufám) již minuly... Každopádně, tyto nízké pokusy o Havlovo potupení jen přidávají na jeho mimořádnosti. Sami kritici, vytýkající jen obvyklé lidské chyby, Havlovi dodávají jakýsi punc nadřazenosti. Na závěr chci dodat, že nejsem a nikdy jsem nebyla Havlovou obdivovatelkou, fanynkou ani cokoliv jiného. Celý život jsem ho vnímala jako jednoho z mnoha a ani teď se na mém postoji nic nemění.

Btw. pěknej "kamarád z vojny" - nenechal na něm nit suchou xD

Havlovi nadstandardní vztahy z komunisty a stbáky vyšly najevo hned po revoluci, ale o tom se dnes nesmí mluvit!!!

vyližte............................

a vynoří se další skutečnosti ať kladné nebo záporné. Každou takovou osobnost nejlíp zhodnotí čas. Mám však nepříjemný pocit, že se začíná v té hysterii od neděle vytvářet nebezpečný kult osobnosti. Tam pak nějaká objektivita nenajde místo.

nez to medialni silenstvi od nedele, 3 dny smutku a prevoz na lafete po TGM

ano maš PRAVDU

Tady se slezlo odporných komoušu- Tolik HNUSU jsem ještě pohromadě nezažila! Jestli něčeho lituji- tak toho , samet byl moc sametový. Chtělo to na vás bolševivká luzo - ten nejhrubší smirgl- papír, vy dobytkové!

PÍST VĚŠ ŠUKAT TAKY VĚŠ JA BY SOM TA DOJEBAL AŽ DO SOVĚTSKÉHO SVAZU

Nejsi náhodou Vlastička Hájková z novinek .cz ty ku-do!!

vem si priklad z Kim Cong-Ila a zhebni ludro

Je to jen trochu jinej "pláč" než v KLDR...

Ty si Vlasta,jak může takové krásné jméno nosit takové jelito.

ksindlové jenom převlékli kabáty. Teď jsou modří, CzechCong tady máme na věčné časy a i tu jejich kleptokracii.

Odevzdej řidičák barevný slepče

Konečně pravda. Konečně někdo promluvil. Znám bachaře, kteří měli dozor na patře, kde občan Havel seděl. Patro bylo prázdné a v cele telka, cigaretky, papáničko. Tito bachaři s ním sedávali a povídali si. Na jejich velké překvapení museli všichni opustit službu z důvodu, že hlídali Havla. Proč? Proč museli opustit své živobití? Proto, aby nemluvili?

Jo, tady se spousta věcí o Havlovi zamlčela, ale jsou lidé, kteří pravdu znají... je to šaškárna ty tanečky okolo Havla. Havel kázal vodu a pil víno. Havel na jedné straně měl plnou pusu lidských práv a na druhé podporoval bombardování, genocidu... jeho vlezprdelkovství ¨... Jeho slova byla v příkrém rozporu s činy. Já se nikdy této uměle prosazované modle klanět nebudu. K vyvyšování ho nad ostatní není žádný důvod. To co te´d předvádějí politici je ukázka jejich kašpárkovství. Je mi z toho na blití ...

no bohuzel pekne a dusledne vyblinkani je tak asi jedine co s ti mnadelate ... modrobolsevicka masinerie uz se rozjela ale jestli nam zrusej cvrtecni vanocni "vyrocni schuzi" tak dam nekomu do drzky, 3 dny smutku snad byly naposled za Bredyho, Cerneka nebo Andropova, ale chlastani je modrobolsevicky mafii asi u zadele

dobre vedeli, ze jeho humanity mohou dobre zneuzit pro svoji zachranu pred lucernami, kde by pri kazde skutecne revoluci skocili. Proto si ho setrili pro okamzik, kdy se jejich ostnatymi draty obehnana rise zla bude hroutit.

Zase nějaký plagiát od Autor: Radek Kraus??? O V. Havkovi říká, že lékaři ho posledních dvacet let zachraňovali hlavně proto, že si sám podlomil zdraví. Hodně kouřil a dříve hodně a rád pil. Na zdraví nedbal, a to ani tehdy, když byl na pokraji života a smrti. Pozor na sebe dával až v posledních několika letech. plagiát

Lékaři pečují i o alkoholiky, narkomany, sebevrahy ale i násilníky a vrahy. Lékaři léčí a nerozlišují jestli si to pacient zaslouží nebo ne.

Co to tu kecáš? Vidělů si někdy koncílium u narkomana, u pacienta se zánětem plic? Viděl jsi někdy všechny doktorské kapacity sedět za stolem a dumat co s polomrtvým Havlem? A umí si někdo představit, co by se dělo, kdyby jim zůstal mrtev na stole? Kolik z nich by to odsralo?

a slyseli jste posledni dobou o prof. Pafkovi ? Tenkrat dys modrobolsevik se Sulinkem zavadeli poplatky, a Sulinek to ospravedlnoval ze bude vic penez na leceni pacientu s rakovinou, tak prof. Pafko tenkrat rekl, ze nikdy zadnyho pacienta nemuseli odmitnout kvuli penezum, a vot ty doby uz jsem v tv (ani te ceske) nevidel, jojo, je to jako za komancu

Jednou by se jim mohl hodit ! A opravdu !

které jsem vždy zastával.Proto jestli je ve článku pravda a já mu věřím,tak si Václav Havel zaslouží úctu jako každý člověk,který nás opustí.Ale proč za něj držet tři dny státní smutek?

A kdo to takhle asi podělal, naši "představitelé", slizoun Nečas a Klaus.. Zase se všechno zamete pod koberec, státní pohřeb. Takový "divadlo" by asi pan president Václav Havel nechtěl.

aby to tady zapadlo do kontextu doby, kterou tento web reprezentuje. Nebo že by byl víc do hněda?Vlajka nebo Rudé Právo,komu se tu chtějí vyrovnat?Každopádně je to tu určeno nižším vrstvám. Tomu odpovídá i diskuze.

Po tomto článku: Kamarád z vojny od Radka Krause a dalším od Aleny Hechtové, Parlamentí listy už do hlubší díry nemůžou spadnout. HNUS.

Běž si radši číst Havlovo umění, ať ti tady z toho nenaskáčou opary, ty jedna vyšší vrstvo.

Konečně něco, co má logiku a souvislost. To celé divadlo kolem Havla je už trapné.

Rozdíl pouze v tom, že Fučík je v tom nevinně,když z něho udělali modlu,byl dávno popravený a nemohl ovlivnit to,co z něho udělala po válce jeho žena.Pan Havel byl prezidentem velmi rád a že jím bude, se vědělo už dávno před listopadem,takže to asi nebyla žádná spontánní akce,ta naše slavná revoluce, ale vše bylo předem připraveno, akorát ti studenti byli zneužiti.

Jak jsem byl jiskřičkou v pionýrském oddílu Pavlíka Morozova... Ross Hedvíček Když mi bylo asi šest nebo sedm let, v základní devítileté škole v Kojetíně u kostela (byly tam dvě školy, proto se to rozlišovalo) naše třídní učitelka Ludmila Hermanová nás všechny nahnala do tělocvičny, kde stali pionýři v bílých košilích a salutovali. Nás postavili do řady podle velikosti, já jsem druhý největší, Láďa Ševčík byl vždy o kousek vyšší, a rozdali nám jakési odznáčky. Víc nic. Tím jsme se všichni automaticky stali jiskřičkami v pionýrském oddíle Pavlíka Morozova při ZDŠ Svatopluka Čecha v Kojetíně. Být jiskřičkou bylo jako být čekatelem na to, aby z vás později udělali pionýra, něco jako kandidát strany. Doba vymknutá z kloubů šílela... Pionýrem jsem se už ale potom nestal, proč, nevím. Akorát ten Pavlík Morozov mi utkvěl v paměti. Tehdy nám jen řekli, že to byl sovětský pionýr. Nic víc. Až mnohem později jsem se dozvěděl, že Pavlík Morozov udal svého vlastního otce NKVD, otce zavřeli do gulagu a příbuzní proto Pavlíka Morozova zavraždili a tím se z Pavlíka stal mučedník a hrdina in memoriam. Asi jako Fučík, toho znáte, ne? Loni jsem se dostal ke knížce Comrade Pavlik: The Rise and Fall of a Soviet Boy Hero od Catriona Kelly (mají ji na Amazon.com), která popisuje, jak to asi všechno tehdy bylo, a že to bylo všechno vylhané. Pavlík byl mentálně postižené dítě zavražděné ruskými komunisty, aby mohli mít záminku k dalšímu vraždění kulaků. Velice podobné českému případu vraždy pár komunistů v Babicích.Před pár dny jsem dostal e-mail od Ludmily Lukavské o Pavlíkovi Morozovovi. Uveřejňuji ho tady v plném znění i se jménem autorky, i když ta se původně bránila, že nechce, aby tam její jméno bylo. Vysvětlil jsem jí, že její e-mail je velice informativní a nejen že já nemám zapotřebí se chlubit cizím peřím, ale že doba pokročila i v České republice a že tam dnes už údajně mají demokracii a že jí v noci nezabouchají na dveře soudruzi v kožených kabátech a nezabásnou ji. Asi jsem ji moc nepřesvedčil, ale nakonec souhlasila. Její e-mail zněl takto: Milý pane Hedvičku, někdo mi dnes přeposlal starší Vaší recenzi knížky Barbary Mašínové. Obvykle nečtu e-maily bez diakritiky, ale protože jsem mezitím četla tu knížku, pracně jsem přelouskala i tu recenzi. Rozhodně s Vámi souhlasím, že kniha "Odkaz" patří do školních i veřejných knihoven (přestože nevěřím, že v ní je úplně objektivní pohled na události těch smutných let). Zamrzela mne ale Vaše pohrdavá zmínka o Meresjevovi a Pavlíku Morozovovi. Pokud jde o Alexeje Meresjeva (ve skutečnosti se jmenoval Maresjev), setkala jsem se s ním, čirou náhodou, v šedesátých letech, když na svém obvyklém turné po základních školách navštívil Prahu. Vím jistě, že nebyl ani hloupý, ani naivní. Obratně se vyhýbal všem ideologickým narážkám a vyprávěl dětem hlavně o své touže znovu létat a o překážkách, které musel po svém zranění překonávat. Tu smečku fízlů, kteří ho doprovázeli, v soukromém hovoru označoval za "medvědáře" a bylo jasné, že si svou roli chodícího exponátu nevybral dobrovolně a že se v ní necítí dobře. Na závěr svého "vystoupení" musel vždy zatančit kozáčka. Ponižovalo ho to, ale byl voják a v Rudé armádě se s nadřízenými nediskutovalo. Kdy a kde se narodil si rovněž nevybral dobrovolně, ale se svým nelehkým životem se popral jako chlap. Dokonce, narozdíl od svého "mladšího kolegy" Gagarina, ani nechlastal. A našel si své poslání v tom, že zdůrazňoval dětem nutnost neztrácet naději ve zdánlivě bezvýchodné situaci. Vzpomínám na něj s hlubokou úctou. Pokud jde o Pavlíka Morozova, doporučuji Vám přečíst si knížku Jurie Družnikova "Udavač 001" (URL http://lib.ru/PROZA/DRUZHNIKOV/morozow.txt ). Autor se tou starou kauzou zabývá vskutku důkladně a přináší řadu překvapujících (může ale nás ještě něco překvapit?) zjištění: 1) Pavlík (Pavel Trofimovic Morozov) nebyl v době svého hrdinského činu stár 14, ale jenom 12 let. Navštěvoval už třetí rok první třídu, a podle názoru místní učitelky Zoji Kavinové byl slabomyslný. 2) K onomu udání donutila Pavlíka jeho matka (Taťána Morozovova), která doufala, že když její manžel (Trofim Sergejevič Morozov) přestane být předsedou místního sovětu, bude muset opustit svou milenku Ninu Amosovou a vrátit se k ženě a dětem. 3) Obsah toho "udání" existuje v několika protichůdných verzích, ale předseda Trofim Sergejevič Morozov nebyl zřejmě nikdy souzen, jen zmizel z Gerasimovky - i se svou milenkou. Údajně dožili pod jinými jmény někde v evropské části Sovětského svazu. 4) K Pavlíkově vraždě nedošlo bezprostředně po předmětném udání (a zatčení jeho otce), ale více než o rok později. 5) Nezavraždili ho místní kulaci, ale agenti NKVD, kteří potřebovali Pavlíka mrtvého, aby ho mohli zařadit do Kremelské martyrologie (podobně byl o dva roky později zavražděn Sergej M. Kirov). A také se potřebovali zbavit čtyř místních "kulaků". 6) Provedli to dost neprofesionálně. Jednak si zpočátku spletli dítě, takže nejprve omylem zavraždili Pavlíkova mladšího bratra Fjodora (to se ututlalo), napodruhé si k činu vybrali dobu, na kterou mohl všem čtyřem obviněným poskytnout nezvratné alibi Pavlíkův dědeček Sergej. 7) Protože děd byl ochoten svědčit u soudu (dokonce o tom sepsal prohlášení), byl zabit dříve než k soudu došlo. A tak mohli být všichni čtyři obvinění bez problémů odsouzeni a popraveni. 8) Pavlíkova matka Taťána nemohla ve vsi zůstat, protože ji sousedé vinili z celého toho masakru (celkem devět mrtvých - pokud byli Amosova a předseda Morozov rovněž zabiti), dostala tedy od soudruha Stalina domek na Krymu a v něm žila až do své smrti (1983). 9) Na fotografiích Pavlíka Morozova porůznu publikovaných v sovětském tisku je prokazatelně pět různých (navzájem si nepodobných) rudých pionýrů, ale na žádné z nich není skutečný Pavlík. Pohlédnete-li na jeho dochované fotografie, pochopíte proč. 10) Pavlíkova nejmladšího bratra Alexeje, který byl za války pilotem (a narozdíl od Romana, posledního z bratrů Morozovovych, válku přežil), odsoudil brzy po válce vojenský soud pro špionáž. Jsou důvody se domnívat, že ho ve skutečnosti jeho kolegové opili, dali mu do kapsy nějaké tajné materiály a zavolali vyšetřovatele SMERS. Nebyl, jakožto bratr pionýrského hrdiny, u jednotky oblíben. S pozdravem Ludmila Lukavská --------------- A pokud si myslíte, že lhaní o hrdinech podezřelých režimu bylo specialitou jen v Sovětském svazu - pak se podívejte na srovnání vzpomínek skutečného politického vězně Milo Komínka se vzpomínkami Václava Havla, když on byl "jako" politickým vězněm - tak jak to on sám popsal ve svém stěžejním díle Dopisy Olze zde na http://www.humintel.com/scans2/index.htm Veškeré ty překvapivé věci o tom, jak ve svém fešáckém vězení Václav Havel "jogoval", dostával masáže, kouřil doutníky a jedl kaviár (str. 16) napsal Václav Havel sám, nelze tedy nikoho obviňovat, že by chtěl přitroublému Vaškovi ublížit. Nemyslím si, že by lhaní bylo historicky součástí české národní kultury, tak jako je to součástí "kultury" u některých národnosti na blízkém Východě. Podle mne to začalo až s příchodem komunistů k moci po roce 1945, ale zavedlo se to tak silně, že se to skutečně stalo součástí českého národního charakteru. Lhalo se vždy a všude - počínaje Benešovými dekrety, přes vylhané politické procesy padesátých let, vylhané úspěchy socialismu a vylhanou lásku k Sovětskému svazu, vylhané Pražské jaro, vylhaná Husákova normalizace, vylhaná Sametová revoluce až po lhaní Havlovo a lhaní o údajných úspěších neexistujících přednáškových turné prezidenta Klause na Západě. (Zde se mýlíte jako s Meresjevem. Turné existovala, pozn. redakce) A lidi to dál žerou i navijákem... A nebylo to jen téměř šedesát let trvající lhaní oficiální vládní propagandy. Lhaní prostoupilo celou společnosti a obzvláště vzdělávacím systémem. Všechno začalo u rychlokvašených doktorů a inženýrů z dělnických kádrů a pak už se to vezlo automaticky a nezastavilo se to dodnes. Dnešní Česká republika má právní kontinuitu s komunistickou ČSSR, komunističtí RSDr. umazali RS a jsou z nich jen Dr. Všichni v Česku dnes věří, že lhát se bude navždy, že to nikdy neskončí a že se k tomu blahobytu jednoduše prolžou. Dnešní čeští "biznismeni" s drzým čelem čelí světu a sami sebe už přesvědčili, že jsou světoví a důvěryhodní. Svět na to kouká jako blázen a nevidí rozdílu v důvěryhodnosti Čechů a arabského prodavače velbloudů, který s poctivým obličejem tvrdí, že ten velbloud není ojetý. Já si myslím, že je to škoda.-------------- Rosta K dalšímu studiu: http://en.wikipedia.org/wiki/Pavlík_Morozov http://economist.com/displaystory.cfm?story_id=4032697

za Janouchovy bony si koupil Mercedesa.

Zapomíná se na jeho podíl na rozdělení Československa. Jinak to byl lhář a bezcharakterní požitkář, který falešně kázal !

Rozdělil republiku Klaus a to hovado Mečiar, to nevíš, ty budko?

Lze říct, že mne do čela státu vynesla revoluce.“ Václav Havel, Letní rozjímání, Odeon, 1991, str. 7 Zbožštění a svatozář kolem T. G. Masaryka byly spojeny s dějinnou událostí vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918. Zásluhu na tom mělo Masarykovo charisma. Přispělo k programovému prosazení jeho oslavné glorioly do republikánské symboliky – vedle úcty k praporu, vlajce, ke státnímu znaku, k roli legií a armády a k dalším konstantám, se vzývala i idea lásky k prezidentu republiky, Osvoboditeli. Připomeňme si, že hned po Masarykově zvolení prezidentem se například rozvinula také sériová výroba pomníků, bust, obrazů, odznaků, fotografií TGM, ale i podobných „relikvií“ Edvarda Beneše a Milána Rastislava Štefánika. Stát zakládal Masarykovy ústavy, včetně jeho velkolepé knihovny. Oslavy „tatíčkových“ narozenin a později pietní akty k připomenutí jeho úmrtí patřily k tradičním republikovým rituálům. Zčásti ještě našly pokračovatele a zazněly v zahraničních vojenských jednotkách v době druhé světové války a provázely československou společnost zhruba do roku 1948. Po něm však došlo k záměně a k odstranění starých symbolů a ke zboření většiny pomníků z doby počátku československého státu, s výjimkou pomníků obětem válek. Vrchovatou měrou se o to konečně postarali již němečtí okupanti. Symboly první Československé republiky byly v několika vlnách nahrazeny jinými symboly, které k nám vstoupily zejména zásluhou úzké propojenosti našeho a sovětského společenského systému. V nich dominovala především osobnost Josefa Vissarionoviče Stalina, později nahrazovaná mýtem Vladimíra Iljiče Lenina a zčásti i mýtem Klementa Gottwalda. V rozmezí desetiletí se však jejich sochy stavěly i bouraly. Loučení s těmito dobovými figurami formou megalomanských pohřbů a balzamování jejich trupů se k nám dostalo zvenčí, z dalekého Východu. Zásadním přelomem byl v tomto ohledu i u nás XX. sjezd KSSS a zejména kritické vystoupení N. S. Chruščova na tajném kremelském zasedání v roce 1956 o úloze a roli J. V. Stalina a o jeho kultu osobnosti. V našich podmínkách byla kritika kultu osobnosti namířena hlavně k osobnosti Klementa Gottwalda a Alexeje Čepičky. Sám na sobě jsem tyto okamžiky prožil ve vojenském výcvikovém prostoru v Prášilech na Šumavě, které posléze ztvárnil Pavel Kohout ve svých „Zářijových nocích“. Mladí důstojnici si zde okázale strhávali své oficírské nárameníky a sypali si popel na hlavu, že až dosud nosili své hlavy nad hvězdami. Po nich, a po odsouzení zločinných procesů padesátých let, nastala éra zdůrazňování kolektivního rozhodování a prosazování jednotné a nedílné pravomoci. Třeba po pravdě říci, že zásluhy vedoucích osobností rostly především s jejich věkem. Společenský pokus o změnu těchto zmíněných poměrů a jejich kořenů se objevil v šedesátých letech a vyvrcholil v roce 1968. Byl i pokusem k realističtějšímu navázání kontinuity na dobu dávno minulou, jenže se ze známých vnitřních i vnějších důvodů nezdařil. Po roce 1970 se začaly paradoxně zakládat oktrojované tradice, které veřejnost spíše iritovaly, než povznášely. Téměř po celé zemi se stavěly a odhalovaly v okresních a krajských městech pomníky Klementa Gottwalda a V. I. Lenina. V obrovských nákladech se vydávaly v češtině a slovenštině memoárové knihy generalissima Leonida Iljiče Brežněva o jeho válečných zásluhách. Toto úsilí však vyznělo zcela naprázdno. Ani opačná strana rozděleného světa nezahálela. Růstem mediálních možností především ze zahraničí vytvářela hrdiny nové doby, hlavně z těch osobností, které se bouřily proti normalizačnímu režimu. Rozhorlené články Rudého práva Kdo je Václav Havel, Kdo je Jiří Hájek, Kdo je Zdeněk Mlynář, Kdo je František Kriegel, Kdo je Alexandr Dubček, Kdo je Zbyněk Vokrouhlický a další, které brzy vystřídaly primitivní „noviny“ s názvem „Zprávy“, byly tištěny v NDR. Masivní rozšiřování publikací sovětské provenience „K událostem v Československu – Fakta, dokumenty, svědectví tisku a očitých svědků“, ale i domácích tendenčních dokumentů, „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“, „Některé otázky vývoje dětského a mládežnického hnutí v krizových letech 1968 – 1970“ a mnohé jiné, v nichž se hemžily stovky nepohodlných jmen, vytvářely „kádrový základ“ budoucího společenského převratu. I z dosud neznámých osob, se začaly stávat osoby známé a často i značně populární. V 80. letech jsem se poměrně často potkával v hostinci V Laborce v Praze 1, blízko Pařížské ulice, se spisovatelem Bohumilem Hrabalem. V únoru 1990 na mě rozevlátý Bogan Hrabal s červenobílou šálou a v kulichu mával z protějšího chodníku a zval mě na žejdlík piva. V hospodě se mě zeptal: „Co tomu říkáš? Včera Havel meldoval v Kongresu USA, že splnil úkol, stal se československým prezidentem. Ty nevíš, že v roce 1968 pobýval dlouhou dobu v USA, dostával instrukce a už tehdy padla dohoda, že se stane hlavou státu?“ Nic podobného mi nebylo do té doby známo, a když jsem to vzápětí opakoval v redakci Světa v obraze, redaktoři ozdobení trikolórami a odznaky s Havlovým portrétem, mi sborově vynadali, že mně i Hrabalovi již pořádně měkne mozek. Už dávno před 17. listopadem 1989 mne navštěvovali zahraniční novináři (mnohdy šlo i o redaktory z Moskvy, a někdy i z dalších tehdejších svazových republik) a projevovali přání setkat se s Václavem Havlem; poučovali mě, že jednou bude československým prezidentem. Několik takových setkání s Havlem a jeho týmem se uskutečnilo. A několikrát mne zval redakční kolega, mladý fotograf Lukáš Volek, abych s ním zašel na mejdan, kde bude kromě jiných i Václav Havel. Podle jeho slov se na takových setkáních „dějí opravdové věci“. Když jsem šel 17. listopadu 1989 s některými kolegy z redakce Světa v obrazech z Albertova na Vyšehrad a odtud na Národní třídu, svěřil jsem se fotografu Bedřichu Kockovi s informací z předešlého dne od Vasila Mohority, že možná poteče i krev. Netekla. U Národního divadla v podloubí stál v pozici lidské sochy Jaromír Štětina, můj přítel z brázdění kouty široširého Sovětského svazu, s Danou Mazalovou z Mladé fronty, oba měli zdvižené ruce ve „véčka“, a na těle papírovou tabulku s nápisem „Nejsme jako oni!“ Když se situace zdramatizovala, kolem dokola na Národní třídě nastupovaly jednotky Veřejné bezpečnosti. V jednu chvíli na povel náhle nedovolovaly nikomu opustit vymezený prostor. Záhy, když jsem se na místě přesvědčil, že kromě studentů a nejrůznějších podivných osob je zde poměrně velké množství mužů z StB, vzal jsem celý houf vylekaných kluků a dívek do kanceláří Vydavatelství a nakladatelství Novinář na Národní třídě. Umožnil jsem všem, aby si zatelefonovali svým blízkým, že jsou v pořádku. Kolem 21. hodiny jsme všichni odešli, to už byl na ulicích klid. Dodneška jsem s většinou z nich v nějakém lidském kontaktu a jsme rádi, že jsme byli u toho, co se dělo. Nemusíme věřit všemu, co nám každoročně tvrdí Česká televize a rozhlas. Jejich líčení tehdejších událostí je čím dál více šokující. I když vlastně srovnatelné s nynějšími policejními zásahy. Policejní zásah proti mladým lidem, kteří před několika lety demonstrovali proti konání Mezinárodního měnového fondu v Praze, byl ještě mnohem tvrdší. V dnech následujících po událostech 17. listopadu, myslím, že to bylo 20. 11. 1989, mi do redakce přivezli neznámí česky mluvící lidé ze SRN velkorozměrné ofsetové barevné plakáty Václava Havla, budoucího prezidenta. Jeden z nich si schovávám na památku dodneška. Poučili mne, že se jedná o portréty budoucího prezidenta, který brzy vystřídá Gustáva Husáka, a informovali mne, že již před třemi roky na setkáních západních představitelů v Praze s disidenty oslovovali všichni Václava Havla titulem „pane prezidente“. Jak zvláštní! Náš redakční řidič začal od té chvíle jezdit s redakčním autem s nápisem „Havel na Hrad“. Podobné nápisy se však stále častěji objevovaly nejenom v Praze, ale třeba i v Jihlavě. Krátce po 17. listopadu 1989 byly také stále častější „horké“ telefonáty Michaila Sergejeviče Gorbačova představitelům ÚV KSČ, jejichž obsah se dal shrnout do věty, jediným možným kandidátem na prezidenta ČSSR je Václav Havel. Sovětský tlak byl natolik silný, že mu skoro nikdo nedokázal odolat. Přesvědčil mě o tom i Zdeněk Mlynář, když jsem v jeho pražském bytě v Klimentské ulici, jeho prostřednictvím jednal s M. S. Gorbačovem o českém vydání knihy pamětí jeho manželky Raisy Gorbačovové s názvem „Žít znamená doufat“. Gorbačov pomáhal překonat variantu, aby se kandidátem na prezidenta stal Ladislav Adamec, jehož možnému úspěchu naznačovaly rychlé, i když nepříliš dokonalé průzkumy. Volební štáb Václava Havla vyslal do všech krajů studentské agitátory vybavené letáky, které odmítaly přímou volbu prezidenta, a prosazovaly volbu Václava Havla ve Federálním shromáždění aklamací. A k tomu nakonec i došlo. Podle mých informací, které mi potvrdil i zpěvák a básník Karel Kryl, s nímž jsem se spřátelil na Husově kazatelském Kozím Hrádku 6. 7. 1968, pracoval ve stejné době ve prospěch zvolení Václava Havla prezidentem další volební štáb na území SRN, nedaleko našich státních hranic v Bavorsku, blízko Krylova nového německého bydliště. Tam se detailně zpracovával a upřesňoval harmonogram postupu až do dne Havlovy volby za prezidenta na Pražském hradě. Prezidentské volby jsem se sám jako novinář zúčastnil. Kromě většiny komunistických poslanců, kteří nebyli odvoláni a nahrazeni jinými, jsem se ve Vladislavském sále pozdravil s básníkem Ľubomírem Feldekem a dalšími známými osobnostmi. Bylo tristní, když před televizními kamerami zvedali ruce za Havlovo zvolení ve své většině lidé, kteří proti němu ještě nedávno organizovali nejrůznější kampaně. Ale i takové pitoreskní události jsou v politice možné. V Praze bylo v tu dobu kolem 5000 zahraničních novinářů, kteří informovali svět o „nahradvstoupení“ bývalého kulisáka, dramatika a disidenta, kterého do té doby znal v cizině jen omezený počet politiků a intelektuálů. Po volbě jsem se svobodně pohyboval v reprezentačních prostorách Pražského hradu a fotografoval velkolepý mejdan, který tu vypukl na oslavu Havlova zvolení. Atmosféra Pražského hradu byla v ten den naprosto mimořádná a nedala se s ničím, co Pražský hrad ve své historii prožil, srovnat. Byla tu spousta lidí jen ve svetrech, mezi hosty nechyběli dlouhovlasí mužové uměleckého vzezření; prezidentovu ochranku tvořili studenti Fakulty tělesné výchovy UK a nový prezident Václav Havel je oslovoval husitským názvem „práčata“. Šampaňské se nalévalo do skla ještě z doby prezidenta TGM s pětiznakovým erbem Československé republiky. Později, když jsem již pracoval v gastronomických časopisech, jsem se od kulinářských a sommeliérských mistrů dozvěděl, že prý tento památeční servis v oněch dnech vzal skoro celý za své. Brzy se nový hradní pán pustil se svým architektem Bořkem Šípkem do přestavby pracovních místností prezidenta a zadal návrh nových uniforem pro Hradní stráž. Nastaly dny plíživého vytváření zcela neobvyklého kultu prezidenta Havla, kultu, který přežívá až do našich dnů. Koncepce tohoto postupu byla průhledná, ale přesto ji mnozí neprohlédli. Na svou první cestu se Havel vydal nikoliv do součásti Československa, na Slovensko, ale do Bonnu. Svou prezidentskou amnestií osvobodil nejen několik politických vězňů, ale především spoustu pachatelů kriminálních zločinů, kteří se v několika dalších letech sice znovu dostali zpátky za mříže, ale za tu dobu dokázali spáchat stovky nových trestných činů. Omluvil se za odsun Němců z Československé republiky, o němž rozhodly vítězné velmoci a mocnosti. Odstartoval likvidaci československého zbrojního průmyslu, která především na Slovensku způsobila první vlnu nezaměstnanosti a vysloužil si tím (i když nejen tím) pozdější volání Bratislavanů: „Dosť bolo Havla!“ Zmíněná bratislavská návštěva Václava Havla byla pitoreskní událostí, Havel běhal jako vylekaný zajíček v poli pod lešením budov na Náměstí SNP a teprve v Praze nabyl znovu jistotu, která jej mezi bratry Slováky opustila. Větší jistotu nacházel nejen v té době mezi Poláky, ale zdaleka ne mezi všemi. A pak už jeho horliví patolízalové roztočili všechno na plné obrátky Prezidentova návštěva soukromého rolníka (od té chvíle již farmáře) byla nepřímou výzvou k likvidaci družstevní formy hospodaření. Z pražského Špalíčku zazněl Havlův projev proti Františku Čubovi a jeho údajnému propojení estébáckými nitkami s vládnoucí kamarilou. Na pražském Jižním Městě mluvil o panelových domech jako „králíkárnách“, aby odtud nakonec po pískotu obyvatel stydlivě zmizel. Jeho podivné restituce rodinného majetku, konfiskovaného po válce na základě Benešových dekretů, byly vydávány za projev jeho odpovědnosti, a když si pořídil luxusní dům v Dělostřelecké ulici odkoupením objektu z majetku ČSLA; bylo to interpretováno div ne jako projev jeho skromnosti (nechtěl bydlet na Hradě!) a zcela nezbytná potřeba hlavy státu. Následovaly každotýdenní Hovory z Lán, další a další inscenace jeho divadelních her (dvacet let nesmyslně zakazovaných normalizačním režimem), vydání „Životopisu Václava Havla“ z pera Edy Kriseové a později knihy Lídy Rakušanové „Václav a Dagmar Havlovi – Osudy v jednom svazku“. Havel nemálo brojil proti rekreačním zařízením bývalých „komunistických“ papalášů, proti státnímu sanatoriu, zvanému Sanopz, a nebylo mu trapné poukazovat i na takovou banalitu, jakou byla skutečnost, že si Gustáv Husák nechal ve sprše udělat pochromovaná držadla, aby náhodou neupadl. Sám však začal využívat zámek v Lánech, a když se začal potýkat s těžkými chorobami, byl hlavně kvůli němu vybudován nový prezidentský pavilon a apartmá a v pražské střešovické Ústřední vojenské nemocnici. Čtenářům denního tisku se četná Havlova onemocnění, která mu často bránila plně se věnovat výkonu své funkce, interpretovala jako důsledek mnohaletého věznění v komunistických kriminálech. Jistě věznění na zdraví nikomu nepřidá a věznění disidentů bylo zvůlí (a současně sebezničující chybou) normalizačního režimu, ale za pozornost stojí, že Havel sám později prohlašoval, že se k němu ve výkonu trestu chovali dozorci a lékaři většinou korektně. Výrok Mahatmá Gándhiho o pravdě a lásce, který Václav Havel v listopadových dnech použil bez uvedení jeho autora, a která je dodnes vydávám za jeho vlastní výrok, vzal v polistopadové praxi brzy za své. Rozpaky vyvolávaly u soudnějších lidí zprávy o prezidentově zakoupení letního sídla v Portugalsku či o prodeji části Lucerny Junkovu Chemapolu (Junka dokonce posadil k jednomu stolu s anglickou královnou). Havlovo okolí tak postupně budovalo legendu o nesmělém, charakterním, trpícím, jemném muži, který na základě pravdy a lásky vybudoval stát, jaký tu ještě nebyl, a to ještě navzdory stále viditelnějším mezi touto legendou, Havlovými sliby a každodenní realitou. Takřka týdně nám na stříbrném talíři předkládali strůjci Havlova kultu informace o dalších a dalších vyznamenáních a čestných doktorátech z celého světa. Smutné je, že o mnohé vyznamenání a tituly se zasloužil i domácí diplomatický sbor, který je na přání Pražského hradu vyjednával s kompetentními zahraničními partnery. Opakované návrhy, aby Václavu Havlovi byla udělena Nobelova cena za mír, nebyly však nikdy vyslyšeny. Byl by to také zvláštní paradox, kdyby měla být udělena člověku, který se významně zasadil o rozpad Jugoslávie, když spolu s Helmutem Kohlem uznal jako první samostatnost Chorvatska, a který označil bombardování Bělehradu leteckými eskadrami NATO za humanitární akci. Podpořil i agresi USA vůči Iráku Jenom očití svědkové mohou potvrdit devastaci pracovních komnat na Pražském hradě, které si Václav Havel vytvořil v duchu svého vlastního vkusu, od vypínačů až po zásuvky a dary od svých uměleckých pochlebovačů. Dokonce se chystalo po ukončení prezidentství otevření kopie Havlovy pracovny, trochu z ruky, až na Opavsku. Tento nepodařený úmysl nakonec vyústil v plán vzniku Havlovy prezidentské knihovny na pražské Kampě. Knihovna bude nakonec umístěna v budově, kterou kdysi obývala Hana Benešova a také ministr zdravotnictví Jaroslav Prokopec na pražském Loretánském náměstí. Jak již bylo řečeno, Havlův kult se kontinuálně udržuje do našich dnů. Sám aktér k tomu přispívá zdůrazňováním dalších svých aktivit, které přesahovaly a přesahují povinnosti prezidenta či exprezidenta: studium ve washingtonské knihovně, premiéry a reprízy filmů Občan Václav Havel, organizace mezinárodních setkávání Forum, na kterých nechyběl ani Dalajláma, či Gorbačov. Oběma měl konečně za co děkovat. Vrcholem všeho je zatím jeho poslední „prezidentské vystoupení“ ve veřejnoprávní České televizi v Otázkách Václava Moravce. Myslím, že tento pořad, následující hned den po letošním novoročním projevu 2011, zatím ještě stále jediného prezidenta České republiky Václava Klause, se konal za plné podpory někdejšího vedoucího redaktora táborského Palcátu, nyní ústředního ředitele ČT Jiřího Janečka. Nejzajímavější myšlenkou exprezidenta byla jeho podpora budoucí přímé volbě prezidenta. Od člověka, který prošel a vstoupil na Pražský hrad aklamací, to nezní zrovna přesvědčivě. Již jsem se zmínil o urputném zájmu, zkoordinovaném s plány mezinárodního euroatlantického uspořádání, které od 17. listopadu 1989 projevoval o zvolení Václava Havla prezidentem Československé socialistické republiky Michail Sergejevič Gorbačov. George Bush to později komentoval svým nezapomenutelným výrokem, že myšlenka, aby se stal Václav Havel československým prezidentem, byla jedním z největších a nejlepších amerických nápadů. Vím, že jsem sáhl po nevděčném a opět tabuizovaném tématu. Vím, že je u nás opět i mezi inteligentními a vzdělanými spousta „modlářů“, kteří se bytostně a nezvratně potřebují klanět nějakému Velikánu Velikánoviči, přese všechno, čím se tento velikán odkopává. Někteří lidé kladou otázky, jak to, že toho „všemi milovaného“ Vaška myslící lidé neodepsali hned po jeho řečnických úletech o „králíkárnách“ a „humanitárním bombardování“. A oprávněně se i dnes ptají, jestli má člověk se stamiliónovým majetkem zapotřebí dát se finančně podporovat miliardářem Zdeňkem Bakalou, když realizuje po vzoru amerických prezidentů (možná i po vzoru prezidenta TGM) svou prezidentskou Knihovnu Václava Havla. I já se někdy ptám, zda nemám, stejně jako většina z nás - odhodit pomyslnou flintu do žita a jen ze zoufalství zapět s básníkem Karlem Tomanem: „Dlouhý žal a krátký den / jidášsky zří do oken./ Tisíc lží jsme slyšeli, / podlostí sto viděli - / mlčíme a pohrdáme.“ Rád bych se někdy ze všeho tohoto mámení i vyspal. Jenže… Všichni dobře víme, že se u nás znovu narodil kult jedné osobnosti. Jakýkoli protest proti němu vede k nehoráznému a ve svých důsledcích zničujícímu okopávání autora. Měl jsem to štěstí, že jsem se jako novinář mohl účastnit po 17. 11. 1989 schůzky George Bushe a Michaila Gorbačova na osobní lodi Maxim Gorkij na Maltě a vím, o co tam šlo. Ale tato skutečnost mne k leckterému mému úsudku v předchozích řádcích opravňuje. Děkuji za to osudu.

Už to sem nedávej, debile, nikdo to nečte.

Děkuji za přehled. A pro ,,debila,, výše uvedeného nic-ku Bradavice Nečas to opravdu není.

Taky mně to tak nějak pžipadne. Podle mně, zemřel člověk, tak jak umře další.Při vší úctě jsem z toho naplákání, jak nám(a hlavně těm , co ho měli plné zuby). To je ale keců.

Chci poděkovat za tento článek, Havla jsem neznal osobně a ani mi to nevadí, jen mě dotyčný pán utvrdil v mém názoru, že Havel byl vychlastanej celkem primitivní blb, ostatně jeho dementní hry bez hlavy a paty musel psát ožralej, s kterým si každý dělal co chtěl, viz Veškrnová, člověk celý život odtržený od reality žijící v blahobytu i v kriminále. Jak rozmazlenej spratek co už neví, co by chtěl. Nikdy jsem si ho nevážil a ani nebudu. Přeju všem normálním lidem hezký večer a případně dobrou noc.

Debile, už jsi mohl spát hodinu. Kdo znal pana presidenta Havla osobně, to jsi mohl vidět a slyšet včera v TV, ale tys toho asi chudáku moc nepobral v dnešním normálním životě.

Havla jsi neznal osobně, ale tenhle vylhaný cint ti pomohl k názoru. Tak to sorry, ale to jsi celkem primitivní blb.

Doufám, že na :Autor: Radek Kraus: někdo podá trestní oznámení za šíření poplašných zpráv. Kolik bylo těch Milanů a odkud? Kde jste ParlamentníListy najednou vyhrabaly tolik lidí? Starejte se o dnešní dobu, o Bártu, Vondru, Kalouska, Bartáka, Drobila, Drábka, Béma, Janouška, Romana, Hrdličku, Richtra, Klause, Březinu, Hulínského a další a další. Tato "elita", redaktoři z PL, to jsou adepti sdílet celu v Ruzyni dohromady nebo ve věznicích po celé republice. A nemazat můj příspěvek, cenzore! Redaktoři, odkud jste do Pl přišli? Žeby z Blesku nebo Šípu? Byly ještě horší plátky.

Vidíte lidí jakému kxindlovi se děla statní pohřeb a zakazuje se tři dny veselice ani ženit se nelze tak to už je v prdeli tolik dní smutku není ani když zavraždíli prezidenta Kenedyho prostě čechčství je bordel na kolečkách.Havel byl kurva a zůstane ní i na onom světě.

drazí spoluobčané. Podotýkám, že anketa byla zorganizovaná hned včera :-) http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/67478/anketa-hradecek-hrad-nebo-vaclavak-kde-by-mela-stat-socha-havla.html

anketa na úplný hovno protože to cenzůrujou jako stb-aci a vlezdoprdelníci.Kurvy jedny tříbarevný

kterej seděl s Havlem(ještě prý mu dluží jedny Sparty)a ten mi říkal,že spolu s Havlem pěkně od bychařů jednou vyfasovali...tyhle kecy o Havlovi jako komunistickym prominentovi jsou žvásty,spíš svým charismem si udělal Havel i mezi nimi respekt

tak ten kamarád je stejný čurák jako ty debile.

To co se teď děje, je druhým dílem Odcházení, fraška v přímem přenosu..., To co se teď deje je ukázkou doby 50sátých let, když tady řádil kult osobnosti. Václav mohl "odejít" lépe.... Bojovník proti dobru! Ano, byl to bojovník proti komunismu, to byl. To znamená, byl pro to, aby byla čím nejvyšší nezaměstnanost, aby lidé bydleli, pokud možno, pod mostem, aby se lidi kastovali podle toho, kolik mají peněz, bez ohledu, jak je získali, aby zdravontí péči každý dostal podle toho, kolik je schopen zaplatit a né podle závažnosti onemocnění, byl pro "mírové" bombardování nevinných lidí, jak v Bělehradě, tak v Iráku, Afganistátnu, Libii. Co ještě dodat ? Už tady není. Vyvstanou další Havlové... V závěru svého života mohl být veliký. Mohl udělat prozíravý krok v závěru svého života, ale neudělal nic, nebyl toho schopen..., 22 let po kapitalistickém puči jsme v bodě, který je zcela a úplně stejný, jako všechny události, které probíhaly před rokem 1989. Totiž to, že názor vládnoucích struktůr se neshodoval s názorem většiny lidí. Smrt Havla to přesně dokazuje. Oficiální místa budou o jeho smrti říkát, jaká je to obrovská ztráta a národu to bude buď jedno, nebo naopak, bude přesvědčen, že to je největší zloduch na této Zemi. Myslím, že před svým koncem mohl Havel udělat jednu prozíravou věc a to v poslední vůli uvést, že si nepřeje žádné oficiality, žádný státní pohřeb, že chce být pochován na neznámem místě, bez žádného STÁTNÍHO pohřbu s účasti kněze a hrobníka s dodatkem, že o jeho smrti vyjde informace po jeho pohřbu, až potom, co ho pohřbí na neznámém místě. Toto vše, by byl prozíravý krok, který svého času učinil, bývalý francouzký prezident, Charles de Gaulle (Čárl de Gól). Havel ovšem dokázal, že není člověk jeho úrovně a proto se oficiálně budou v televizi, v rozhlase a v novinách, na něj pět neskutečně kladné a pokrytecké ódy, jaký to byl nadčlověk a národ si bude myslet přesný opak. Televize svým počínaním dokáže, že skutečně může vytvořit dojem, že Havla všichni milovali, dokonce i Slováci, kteří Havla zasypali vajíčkami a nemohli mu příjít na jméno, za to, jak jim zničil zbrojní průmysl a trhy, kam vyváželi, předal Američanům. "Toho všeho, co se teď děje, si mohl být Vašku ušetřený, kdyby si jen trochu přemýšlel, problém je jenom v tom, zda si toho byl schopen". Česká televize uveřejnila dne 18.12.2011 v 20.00 hodin jeho první a poslední film: "Odcházení". Tento film se dá trefně zhodnotit jedinou větou: UMĚLECKÁ IMPOTENCE. Když bude někdo chtít si přečíst, kdo to Havel byl, jak se choval, co dělal, může si otevřít: http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/5553-opilec-vaclav-havel-svedek-vypravi-o-byvalem-prezidentovi.aspx . A tam se dozví skutečnosti, které se teď budou zamlčovat. Když budeme, ale věrni jeho heslu, že pravda a láska zvítězí, myslim, že ani on by nebyl proti tomu, aby pravdivá skutečnost o něm byla všeobecně známá a nejlépe by všichni udělali, kdyby jeho smrt přešli jako smrt obyčejného člověka a nedělali z toho neskutečnou frašku. To co se teď deje, je druhým dílem, ODCHÁZENÍ. Je to tak, mohl to udělat, nechtít státní pohřeb a celou tu komedii a byl by VELIKY STÁTNÍK. A tak teď jsme svědky neskutečné parodie, komedie, přetvařování. Pamatuji si na něco podobného, i když né v takových rozměrech. A to, když zemřel Leonid Brežněv a všichni povinně chodili psát "bláboly" do kondolenčních knih. Dnes se děje to samé, tehdy zvučely sirény, dnes zvučí hromadně zvony, v televizi dnes, jako tehdy, vystupují lidé a na otázku redaktorů televize se snaží vypotit neskutečný blábol, přičemž televize samozřejmě uveřejňuje jenom ty bláboly, které jsou zároveň těmi nejtupějšími a lidi před kamerou hrají divadlo a slzami se zalykají. Prostě fraška, komedie, divadlo, které píše sám život. Myslím, že tento film v přímém přenosu, má ale větší uměleckou hodnotu, než umělecká impotence Havla: "Odcházení". Nebo, že by to byl druhý díl "Odcházení" ?! Nemyslím, že zákonitě muselo dojít ke vnucování kladných názorů na Havla těm, kteří jsou přesvědčení o opaku a každý si mohl ponechat svůj vlastní názor a Havel mohl odejít bez toho, aby svým skonem ještě někoho obtěžoval. Nikomu názor neberu, jestli si myslí, že stav společnosti, který zde máme, je lepší než ten, který funguje v severních státech Evropy. Já si ovšem myslím, že to co tady máme, je to co nikdo, kdo zvonil na Václaváku, nechtěl. Každý si myslel, že to co jsme tady měli před listopadem 89, jako: jistotu zaměstnání, lékařskou péči, důchody, mateřské, starost o rodinu, bydlení, novomanželské půjčky, půjčky na bydlení, lázeňskou péči, rekreace, levné potraviny, vše toto tady zůstane, akorát na to dáme tu nádstavbu, to je to co jsme viděli na Západě a to plné výkladní skříně elektroniky, kterou si budeme moci koupit. Výsledek je, že všechny, zmíněné jistoty, nám vzali a rozkradli a na to zboží v obchodě s elektronikou stejně nemáme peníze, protože platíme neúměrně vysoké ceny za hypotéky, za potraviny, za léky, za vodu, za elektriku, za topení, prostě za vše, víc než občané v SRN a zahraniční kapitál odvádí každoročně 800 miliard z této chudé země k sobě do Západní Evropy. Nikdo si nemyslel, že vládní přestavitlé a činitelé při neustále, 22 let, probíhajících reformách, budou lidem otevřeně nadávat, že jsou lenivci, simulanti a posílat jim domů složenky, že mají zaplatit co oni rozkradli a těm, které vyhodí z práce na dlažbu, dají oranžové vesty s tvrzením, že je to jejich chyba, když ztratili práci a když chtějí od společnoti almužnu, musí v oranžových vestách zametat ulice, aby po nich jezdily milionová auta nenasytných podniktelů. Možná, že někdo tomu říká demokracie, ale já nikoliv. Zotročení celého národa, jeho okradení a vysávání, nikdy demokracii nazývat nebudu a nikdo mě nepřesvědčí, že je to to, co jsme na Václaváku chtěli. Teď mame tu správnou svobodu volby. Můžeme si vybrat barvu svého vozu, když na něj zatím budeme mít. Místo politického diktatu, zde máme diktat ekonomický. Soudruh nás mohl zlikvidovat za názor, ale práci nám musel zajistit. Nová doba nezná slitováni, za nazor Vás zlikviduje ekonomicky se všemi důsledky pro celou rodinu. A jde to - i bez ostnateho dratu, viďte pane Havle...

Plně souhlasím - ale vždyť to ti pitomci chtěli!!!!Tak držte huby a chcípejte pod mosty!!!!Chátro jedna špinavá a smradlavá!!!!!

Vidíte, i tyto ubožáci PL vás ukrývají pod čarou v diskuzi! Oni jsou jako "město" a vy jako "kanály"! Svět byl, je a bude špína. Stujte v blízkosti projetí vozu s rakví, vysuňte úd a začněte po vozu čůrat!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Je to loutka, kam vítr tam plášť. Ještě nedávno oplákavala a uctívala bratry Mašíny. Dnes uctívá a oplakáva Havla. Když příjde doba, že se bude oplakávat totalita, věřím tomu,že táto pokrytecká dáma, bude schopná oplakávat totalitu. Je to modrý falešný xindl, který se umí přizpůsobit.

Němcová? Ta hodila pochopitelně zaslouženě do kanálu Bessra, ale potom přišel pan slizoun Nečas a všechno bylo jinak. Tuhle čůzu dabingovou Klause, nikdy.

Názorově se shoduje i s Cibulkou, Krylem, Wolfem a dalšími lidmi z disentu. Dodnes mi není jasné, jak mohl velkoburžoazní synek s bratrem studovat v 50.letech VŠ. V té době si mohli děti obyčejných kulaků nechat zdát i o střední škole a na těch základních byly ostrakizovány. Těch podivností je v cause Havel poměrně dost. O tom, že to měl být právě Havel, kdo se stane osobností listopadového převratu , není pochyb. Otázkou je, zda si to přály tajné západoevropské služby, tajné služby USA nebo sami bolševici. Jenže materiály z archivů STB byly pravděpodobně dávno skartovány a tak se pravdu nikdy nedozvíme.

? Že Havel slíbil, že se stane jen dočasným prezidentem na jedno přechodné období? ? Že byl nakonec čtyřnásobným prezidentem? ? Že při tom porušil slovo dané Dubčekovi, že jej bude podporovat v dalším období? ? Že se podílel na diskreditaci lidovce Bartončíka? ? Že musel nechat zatknout poslance Sládka, aby byl počtvrté na druhý pokus o jeden hlas zvolen? ? Že otevřel dveře k funkci premiéra komunistovi Čalfovi? ? Ze se krátkozrace omluvil sudetským Němcům a tím otevřel Pandořinu skřínku majetkových i územních nároků? ? Že udělil nesmyslnou amnestii a tím se podílel na prudkém navýšení zločinů? ? Že prohlašoval, že nic nepožaduje a nakonec v tichosti prolomil restituční hranici (Lucerna, Barrandovské terasy). ? Že při tom spolupracoval se spolupracovníkem StB Junkem? ? Že jiného spolupracovníka StB Tošovského jmenoval Guvernérem ČNB (později premiérem), který vysokými úroky dusil růst, rozprodal se ztrátou zlatý poklad ČR a pod jehož dohledem zkrachovaly všechny velké banky? ? Že nechal zavřít zbrojovky, zejména Slovensku a tím vyklidil trh konkurenci? ? Že se postavil proti Srbům, podpořil „humanitární bombardování“ a mafiánský pseudostát Kosovo? ? Že zbytečně zhoršuje vztahy s Ruskem (podpora Gruzie) a Čínou? ? Že nebyl loajální ani ke svým dobrodincům (Maněna, Šerf, Lipárová, Pafko, Medek...)? ? Že podváděl obě své manželky? ? Že podporuje zelené nesmysly, které zatěžují státní kasu, ale i životní prostředí? ? Že z Mercedesu-Benz GL 500 káže vodu (kritizuje konzum) a pije víno? ? Že si nezaplatil ani vlastní oslavy a dar zřejmě nezdanil? ? Že má kolem sebe kumpány, kteří „umí“ privatizaci (Bakala, Schwarzenberg, Kocáb) nebo utracet státní peníze (Bursík, Kocáb, Vondra)? ? Že má postmoderní, transcedentní až spiritistické názory, které šíří i na VŠ (Neubauer, Grof)? ? Že si za peníze nedobrovolných televizních koncesionářů splnil sen stát se z kulisáka režisérem? ? Že jeho kolega disident Petr Cibulka prohlásil: Vašku, ty jsi prase!?

Ten hajzl byl věčně ožralej,tak ani nevěděl co kecá!!!

Dnes opět vzešel kult osobnosti? Leda hovno. Byl to ožrala a zdraví si zkazil,když se válel na zemi ožralý jako to prase. Kdyby ho Olga nehlídala,tak se uchlastal. Pišre v těch novinách konečně celou pravdu a ne to co se hodí.

Jak vidím, nic nového v diskusích o Havlovi. Diskuse klasicky plné výplodů bývalých estébáků.

Osle i toho Čalfu si vymyslel?

Blbcům se nemá odporovat.

To je snad nejpitomejsi clanek, co tu zatim byl

článek jenom poisuje to, co my (myslící občané) víme již dávno - Vašek Chrchla byl bílým koněm komoušů, aby se jim nic nestalo - a taky že nestalo!

a ztotoznuji se snim.

No vy to musíte vědět, když jste tam dělal bachaře že?

S hlupakama jako jste vy to Cesko moc daleko nedotahna - zustane pouze takove,jake je dnes a jake bylo.Nazdar.

* popsal...

s Havlem názorově rozešel http://www.youtube.com/watch?v=W0Mydquf9S8

u mě zločinec a zrádce...

Havlovi se nejednalo o nic jiného,než dostat majetek po rodičích,který jim byl zabaven podle benešových dekretů!!!!!Byl to jenom cinik a rozmazlený fracek!!!!!Měl by být postaven před soud pro rozvrácení republiky!!!!Což se mu parádně povedlo!!!Lidi ho nezajímali,jenom ON,daleko nikdo jiný,potom zase ON,dal nikdo a zase ON!!!!! Máme tady zase dalšího Fučíka!!!!!Ve světě ho prý jak říkají uznávali???????Byl pro ně jenom bulik se kterým za pár korun mohli pohybovat jak zrovna potřebovali!!!! LIDE ČESKÝ - NEŽER JIM TYTO BLÁBOLI!!!!!!!!

Nemyslím si, že by Fučík byl tak ukrutně odpornej lidskej zmetek jako Havel.

Fučík ne, to byl jenom blb, ale Vašek Chrchla to byl šmejd!

Takový hovado jako ty ho nemá právo urážet.

na vlastizrádce.

To musíte mít doma pěknej svinčík, soudružko.

bytu, auta, chalupy, garáže. Dnes už by málokdo cinkal, protože už to nemá, nebo na to nemůže z finančních důvodů dosáhnout. (Tedy pokud není politik, "národní podnikatel", kterého živý předražené zakázky státu. Proč nikdo nepřipomene Kryla, který se s Havlem pohádal, a přímo řekl, že se to takhle nedělá. Děláte z Havla modlu, ale byla to figurka ve hře mocných.

Vy všichni kritici Václava HAVLA,tak proč jste neudělali tu revoluci dřív, po svém, kde jste byli hrdinové ??? Teď jste všichni chytří, víte,jak se to mělo dělat atd., ale vaše lhostejnost, strach, zbabělost byly silnější, podle hesla, ať to udělá někdo jiný, my se svezeme !!!!

pokud já vím, on 17. po národní třídě taky neběhal, takže nic nespustil. Na balkónech se objevil až později

No, pokud dobře čtete, tak nikde o tom, že běhal po Národní třídě nepíšu. Mohli tam běhat a získat moc ti, co dnes všechno kritizují. Ti ale byli zalezlí po hospodách a drželi ústa a čekali, jak to dopadne !!! Proč tedy nejednali a čekali na spasitele, kterému dneska nemůžou přijít na jméno ! Prostě byli to zbabělci, stejní jako mnohdy v našich dějinách ti, kteří bojovali až s křížkem po funuse - ale zato hlasitě !

Sama jsem měla velké problémy za minulého režimu,ztráta zaměstnání,dcera a její studie a pod.,dnes nemá cenu se o tom rozepisovat,proto jsem k Havlovi vzhlížela a když po revoluci přijel do našeho města,jsem byla velice na měkko a dojatá.Ale pomalu se mi otevíraly oči a mnoho jeho činů mě šokovalo.A nejvíce,když mu vrátili majetek zabraný na základě Benešových dekretů.Kde byla ta pravda a láska vítězící.Dnes se na něj dívám ,jako na rozmazleného bohatého synka,který byl zvyklý na to,že si může všechno dovolit.Škoda.

přesně tak. Taky jsem nemohla studovat střední školu, protože jsem chodila do náboženství a do kostela a otec nechtěl vstoupit do KSČ. Mohla jsem jít na tzv. dvouletku a pak při práci si studium dodělat. Takových je nás spousta. No nic, hlavně, že paní Dagmar se nyní může ověšet diamanty a mít toho na sobě za stotisíce.

Proč lžete, že pro náboženství jste nemohla studovat.Znám člověka nejdenoho,který ministroval a přitom byl jedním z prvních studentů VŠ z širokého okolí...

Ta závist ale bolí, že soudružko.

Zatímco byli disidenti podporováni ze západu, obyčejní neznámí lidé měli opravdu velké problémy. No, je to tak i nyní v cizině, asi to tak prostě je

Už teraz sa potím od obavy že keď o desať rokov otvorím konzervu vyskočí na mňa odtiať poloboh veškrna.

Který zmetek si vymyslel tohohle "kamaráda z vojny"? Pucflek Petřík nebo někdo jiný? V textu jsou doslovné úryvky z pamfletu Jiřího Wolfa. Tak jakýpak "Milan J. z Novohradska"?

přesně tak ,jsou to slinty,které už byli mnohokrát opsány.Jestli jsi Milane J.pravý,ozvi se mě na mail:okirt@seznam.cz,můžeme popovídat.Třeba jsem znal i tvého bratra,v době kdy byl Havel na Borech,byl jsem s ním na stejný chodbě.Pamatujete soudruhu nadporučíku Sedláčku?

Máš pravdu.Asi už neví,co by napsali,tak vykrádají Euportál.Chce to pánové originál,tuhle story z Havlova života už známe.

tenhle kamarád z vojny není jediný, který znal pana Havla i z té druhé stránky. Pan Havel nebyl jediný disident, a ti co ho znali, ale nebyli spisovateli ani herci, mají jiné zkušenosti a nebojí se to zveřejnit. Jenže nikdo jim nevěří nebo raději nechce věřit.

Správně!!! Bohové se nepomlouvají!

ti co ji tvoří si ji vždy podle svého utvoří... toto je jen další ze živých příkladů... studoval jsem dějepis ale ani zbla mu nevěřím...

Až vy všichni tady jednou pochopíte, jak se dá snadno manipulovat lidským myšlením-o čemž silně pochybuji, protože je to příliš složité pro jednoduché mozky...Vždyť i to heslo počítač do každé rodiny je promyšleným tahem k odvádění splašků vašeho nahromaděného vzteku,protože jen podvědomě cítíte,že je něco špatně.Totiž i podvědomí lidí se dá manipulovat a nasměrovat tím spravným směrem a to-totiž tam,kam oni potřebují.Čuměním do monitoru,totiž nikdo, žádnou revoluci nikdy neudělá, což dobře vědí.Proč si myslíte, že vás tady nechají kvákat ty vaše mozkové výplody? Protože vědí,že tím uvolňují napětí ve společnosti, které by se jinak obrátilo proti nim.Sedět v teple domova a občas si kliknout je tak snadné.Jenomže ke změnám nikdy nebyla cesta snadná, je to cesta plná utrpení a bolesti a právě váš strach z takovéto cesty jim umožňuje hrát si s vámi, jako kočka s myší.Pravě tak se nazývá i počítačová myš a kdo tou myší kvedlá-je ve skutečnosti taky myš.Jenomže, jak tu kočku jednou přestane bavit si s tou myší hrát,buď ji ta myš uteče a nebo ji sežere.Z toho vyplývájí jediné dvě možnosti a to buď utéct nebo se nechat sežrat. Máte jediné právo, a to vybrat si jednu z těch dvou možností,anebo v opačném případě se nechat hnát až do kouta,odkud už není úniku.

ehm