V souvislosti se sankcemi Evropské unie vůči Rusku se ozývají hlasy, že to vše tvrdě pocítíme i my. Zvláště pak některé oblasti našeho hospodářství, které jsou závislé na vývozu do Ruska. Hlavní ekonom Ery to však tak dramaticky nevnímá. Jak sdělil ParlamentnímListům.cz, citelně bychom to u náa pocítili až v případě, že by se ruská ekonomika propadla ve svém ekonomickém růstu o 8 procent. To prý je však už značný extrém, ke kterému velice pravděpodobně vůbec nedojde.
„Pokud by byla krize výraznější a předpokládal by se přece jen tento až extrémní scénář propadu ruského hospodářství (až o osm procent), tak by se skutečně i Česko dostalo v roce 2015 do lehké recese. Ale znovu opakuji - tento scénář je opravdu extrémní. Odhaduje se spíše, že se Rusko bude pohybovat kolem 0 procent svého ekonomického růstu. K zmiňovanému případnému extrému by došlo zřejmě jedině v důsledku dalšího zvyšování sankcí, ale i případného dalšího vyhrocení konfliktu na Ukrajině,“ domnívá se Jan Bureš.
Konkrétní sankce a vliv slabého ruského hospodářství se samozřejmě v jisté míře podle Jana Bureše i v naší české ekonomice v příštím roce odrazí. „Ale nemělo by to být zásadní, pouze v případě, že by se stalo to, že by sankce zakazovaly určité výrobky úplně vyvážet. V takovém případě by to zasáhlo samozřejmě některé konkrétní sektory a propad by byl v nich výraznější. I když by to mohlo znamenat mírnou recesi pro ČR, přesto by to běžný český občan ani jeho domácnost pocítit neměli,“ ujišťuje ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz ekonom Jan Bureš.
Česká ekonomika může trpět ve čtyřech směrech
Dopad rusko-ukrajinské krize na evropskou ekonomiku zatím tedy není výrazný. V dostupných číslech zatím totiž není vidět poslední rozjezd sankcí jak ze strany EU, tak Ruska. „Podle čísel za srpen a září se tedy dá očekávat další zhoršení vývozů do Ruska, které bude částečně odrážet přímo sankce a částečně horší výkon ruské ekonomiky. Česko je relativně málo zranitelné vůči přímému dopadu sankcí EU – podíl v dotčených odvětvích jako jsou obchody se zbraněmi, zbožím a technologiemi dvojího užití, technologiemi pro ropné odvětví, masem, mléčnými výrobky a zeleninou a ovocem není v případě Česka vysoký. Ze střední Evropy je relativně nejvíce vůči stávajícím sankcím vystaveno hlavně Polsko, které do Ruska vyváží velké množství ovoce a zeleniny (víc než 7 %),“ pokračuje Bureš.
Psali jsme:
Připomněl pak, že konflikt na Ukrajině na evropskou ekonomiku může dopadat čtyřmi základními kanály. „Jednak skrze přímý propad vývozů především do Ruska (částečně také na Ukrajinu). Dále pak nepřímo, skrze nižší investice podniků závislých na ruském odbytu. A v neposlední řadě je tu ‚nukleární‘ hrozba zastavení nebo omezení dodávek důležitých surovin z Ruska,“ vyjmenovává Bureš.
Dopady jsou malé
I proto nepřímý dopad do investic je zatím relativně malý a v řadě zemí, jako například i u nás v Česku, není vidět prakticky vůbec. Přímé efekty v zahraničním obchodu vidět jsou, ale zatím také nejsou výrazné. Vývozy do Ruska z eurozóny i ze střední Evropy padají meziročně okolo 14 – 15 procent, jejich váha ale není výrazná (3 % celkových vývozů Německa a necelá 4 % Česka).
Zpřísnění sankci v minulém týdnu
Pravdou je, že Evropská unie se rozhodla v minulém týdnu spustit další kolo sankcí proti Rusku a dosavadní omezení ještě rozšířit. Ruský rubl poté v reakci na frontě s dolarem oslabil na nová historická minima a ruské akcie ztratily skoro 3 %.
Psali jsme:
Nervozita se pak přenesla i na evropské akciové trhy, které byly v lehké defenzivě (-0,5 %). „Sankce proti Rusku v prvé řadě opět ztěžují ruským společnostem přístup k penězům ze zahraničí. V EU bude zakázáno obchodovat s novými akciemi a dluhem přesahujícím splatnost třicet dní pěti největších ruských státem ovládaných bank a třech největších zbrojařských a energetických společností. Další sankce se vztahují na poskytování služeb při průzkumu nových nalezišť ropy a plynu a na vývoz zbraní,“ vysvětluje Jan Bureš konkrétní oblasti potíží, kterým musí nyní Rusko čelit.
Oblasti sankcí se daly čekat
Jak Jan Bureš dodává, skladba sankcí není pro trhy překvapivá. „Po otálení na konci minulého týdne ale možná část investorů počítala s tím, že si EU ponechá sankce v záloze pouze pro případ nedodržení dohodnutého příměří. Evropští politici nakonec ukázali ochotu postupovat proti Rusku o něco aktivněji - pravděpodobně v reakci na omezené dodávky plynu do Polska. Přijatá opatření pravděpodobně ještě zrychlí odliv kapitálu z Ruska. Kromě startu nových sankcí z dílny Bruselu totiž ve vzduchu visí ještě nové kolo amerických sankcí. Je třeba připomenout, že prezident Obama o nich mluvil na začátku tohoto měsíce. Jsou tu ale především ruská odvetná opatření. Ta se zatím soustředila na zákaz dovozů vybraných potravin. Kromě negativního dopadu na evropské vývozce ale tlačí vzhůru ruskou inflaci a omezují chuť tamních domácností utrácet,“ konstatuje Bureš.
Podle něj je proto z perspektivy české ekonomiky důležité sledovat hlavně ruská protiopatření v oblasti automobilového průmyslu. Ten je totiž zdaleka největší exportní artikl českých výrobců, poněvadž tvoří více jak čtvrtinu českých vývozů do Ruska. Právě omezení dovozů aut do Ruska je přitom prý velice reálným brzkým protitahem Moskvy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
