Co si lidé myslí o nezaměstnaných? Zatímco dříve více než polovina lidí tvrdila, že nezaměstnaní jsou flákači a nemají zájem o práci, teď se karta trochu obrací. Pouze 36 procent dotázaných zmiňuje, že většina nezaměstnaných nemá skutečný zájem o práci.
„Z dlouhodobého hlediska šlo tehdy o rekordně kritické mínění o většině nezaměstnaných, podobné výsledky byly naměřeny ještě v roce 1993. Tehdy takto smýšlelo 58 procent," tvrdí o minulých letech STEM.
„Lidé zřejmě převážně díky krizi častěji uznávají, že mezi nezaměstnané se dostávají i lidé, kteří o práci zájem mají. Na určitou míru nezaměstnanosti nahlíží česká veřejnost převážně jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že lidé jsou odpovědnější a váží si své práce - tento názor zastává 61 procent občanů," uvedla dále agentura.
Nechali by odpovědnost na státu
Řešení nezaměstnanosti by občané přitom nejraději svěřili do rukou státu. Podle 72 procent Čechů by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí.
Poměrně kritické mínění o nezaměstnaných zaznívá častěji od občanů s dobrým materiálním standardem (47 procent kladných odpovědí) a od stoupenců ODS. Těch je také 47 procent.
Mezi příznivci ostatních stran, což je KSČM, ČSSD i TOP 09 naopak významně převažuje podíl těch, kteří si nemyslí, že většina nezaměstnaných o práci zájem nemá. Jak uvádí STEM, takových lidí je 69 procent.
Vysokoškoláci si myslí, že je to poztitivní jev
Názor, že určitá míra nezaměstnanosti je pozitivní jev, zastávají častěji lidé s vysokoškolským vzděláním (73 procent) a lidé, kterými se svými politickými názory přiklánějí k pravici (také 73 procent), příznivci ODS (72 procent) a TOP 09 (78 procent).
„Velmi zajímavé je, že tento názor zastávají v podobné míře jak zaměstnanci (62 procent), tak podnikatelé či živnostníci. O tom, že určitá míra nezaměstnanosti není pozitivním jevem, jsou naproti tomu přesvědčeni častěji stoupenci KSČM (46 procent), hůře materiálně zajištění lidé (48 procent ) a nezaměstnaní (41 procent z nich).
Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. - 10. dubna 2010. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl rozsáhlý soubor 1196 respondentů.
Čtěte také:
Matějka (Svobodní): Za hospodářskou krizi buďme vděční
autor: olb