Širší stranické vedení KDU-ČSL, celostátní výbor, má během sobotního odpoledne posoudit nabídku ČSSD na rozdělení míst ve vznikající vládě. Právě o počet vládních křesel svedlo v minulých dnech KDU-ČSL velký boj. Nakonec ale možný budoucí premiér Bohuslav Sobotka straně přislíbil ministerstva zemědělství a kultury a i jeden vládní post bez portfeje. Místopředseda strany Jan Bartošek v pátečních Událostech, komentářích naznačil, že by lidovci v případě třetího vládního postu měli zájem konkrétně o funkci šéfa Legislativní rady vlády.
Ing. Jan Bartošek
Jenže samotný předseda strany Pavel Bělobrádek místo plného souhlasu dává najevo opět roztrpčení. Sice označil páteční nabídku za vstřícný krok, pokud jde o Ministerstvo zemědělství, zároveň ale řekl, že by si lidovci místo kultury rádi vzali některý významnější ekonomický nebo silový resort. Například ministerstvo dopravy, školství nebo práce a sociálních věcí. Bělobrádek tak soudí přesto, že se předsednictvo strany už v pátek v podvečer jednoznačně vyslovilo pro nabídku od socialistů.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Jenže jak ČSSD, tak i hnutí ANO neskrývají, že aktuální nabídka na posty ve vládě pro lidovce už byla úplně tou poslední; odmítnutí tak prý bude konečnou pokusům o sestavení trojkoalice.
Asi to bude mít hladký průběh...
Politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie ovšem pro ParlamentníListy.cz zmínil, že předpokládá pro dnešní jednání stranického vedení KDU-ČSL hladký průběh. Jde prý jen o hru a taktiku předsedy Pavla Bělobrádka.
„Já si myslím, že se to už nezvrtne, že postoje Pavla Bělobrádka jsou jen součástí nějaké taktiky, nějaké hry. On musí ukázat, že si představovali lepší výsledek a že vlastně udělal velký ústupek koaličním partnerům a bude chtít, aby to ti partneři dál v průběhu koaliční spolupráce oceňovali. Pokud je tam nějaký zlomek jeho zklamání, protože si myslel, že skutečně může uhrát něco víc – tak je to spíš dáno jeho politickou nezkušeností. Ovšem ti staří mazáci z KDU- ČSL mu určitě již dokázali vysvětlit, že prostě s těmi kartami, co měl v ruce, si až tak moc vyskakovat zase nemohl,“ uvedl Jelínek.
Něco mohlo být nabídnuto mimo veřejná sdělení
„Podle mne nemusí vše dopadnou až tak hladce. Sice bude záležet na výsledku dnešního jednání celostátního výboru KDU-ČSL, ovšem stranická taktika a mechanika funguje i podle toho, co bylo nabídnuto mimo veřejná sdělení,“ soudí naopak mediální a politický komentátor Jiří Bystřický. Naznačil, že ne vždy se novinářům sděluje, co lidovcům vedle ministerských postů ještě Sobotka nabídnul.
„Jestli to je domluva kolem proklamovaného snížení podílu církvím, nebo něco jiného podobného, tak to nikdo neví,“ řekl.
Podle něj ale nakonec přece jen může přijít ještě ono úplně poslední kolo jednání. „A na něm pak lidovci přišlápnou ještě víc a tak jim dají partneři i ono školství,“ nevyloučil Bystřický s tím, že si ale určitě i zástupci KDU-ČSL dokáží představit, co by nastalo, kdyby byla tato strana nakonec v opozici.
„Tak to by jim rozhodně nepomohlo. Je evidentní, že chtějí po dlouhých letech být jednou z vládních stran a nezbytně nutně kvůli svému zviditelnění také potřebují být ´hodně vidět´ ...Mají přitom na paměti i to, že mají velký odpad věřících katolíků. Takže to pro ně není úplně dobrá doba, a proto chtějí uhrát co nejvíc. Podle mne se spíše budou tvářit tak, že jsou naštvaní, že nemají školství, přitom školství potřebuje peníze...,“ uvedl dále Bystřický.
Možná budou hrát na ještě jednu výměnu
„Já si myslím, že jejich celostátní výbor nabídku – prý poslední od Sobotky – sice podpoří, ovšem s tím, že budou chtít ještě jednu výměnu. A na to Sobotka patrně kývne,“ zavěštil Bystřický.
Politolog Jelínek ale věc vidí z jiného úhlu. „Já si naopak myslím, že kdyby teď onu nabídku od ČSSD lidovci odmítli, tak cesta na uspořádání této tříbarevné koalice by byla už prakticky neprůchodná,“ zdůraznil.
Podle něj už nyní nikdo z větších stran nezajde s lidovci víc daleko, tedy nebude s nimi vyjednávat donekonečna.
„Ovšem kdyby definitivně převážil dojem, že lidovci do té vlády skutečně nechtějí, a hledají jen záminky pro to, aby do koalice vstoupit nemuseli, tak v tom okamžiku by asi museli sociální demokraté a hnutí ANO prozkoumávat jiné možné cesty k řešení politické situace. Možné cesty ale už Andrej Babiš naznačil. Tou jednou je spolupráce s hnutím Úsvit. Ona sice sociální demokracie o Úsvit příliš nestojí, ale kdyby bylo nejhůř, tak by si museli i na to zvyknout. Další variantou je nějaká forma spolupráce s komunisty, což sice hnutí ANO před volbami odmítalo radikálně, ale postupem času se jak výroky Babiše, tak i komunistů také zmírňovaly. Takže by se asi hledal formát menšinové vlády těch dvou stran s podporou hnutí Úsvit, nebo s podporou KSČM. Na lidovce by se pak ale už nikdo moc nespoléhal - maximálně by pak mohli navazovat spolupráci s ODS a s TOP 09 v opozici. Je ale otázka, jak by toto shledala a přijala jak členská základna, tak i voličstvo KDU-ČSL. Takže právě proto, že jsou tady i jiné alternativy bez lidovců – byť špatné – tak je to o důvod víc, aby se lidovci snažili ještě možnost sestavení trojkoalice udržet ve hře a proto si také myslím, že dnes to jejich vedení odsouhlasí,“ pronesl dále Jelínek.
Už ničeho nedosáhnou
Je přesvědčen o tom, že kdyby teď KDU-ČSL odmítla ministerstva, kde je i jejich vysněné zemědělství, tak už strana prakticky ničeho nedosáhne.
„Já si myslím, že sám pan Bělobrádek je nakonec asi ztotožněný s výsledkem, jenom teď nesmí dávat najevo nějakou zvláštní radost, protože by to působilo dost dětinsky nebo nedospěle od lidovců,“ zdůraznil Jelínek s tím, že i řadoví členové KDU-ČSL si určitě uvědomují, že nesou spoluodpovědnost na tom, že se musí situace v nějaké dohledné době vyřešit a že země potřebuje stabilní a funkční vládu.
„Určitě sami lidovci vědí i to - kdyby se na vládě nepodíleli - že by to mohlo nakonec snížit jejich popularitu nebo dokonce jejich pověst ve veřejném mínění,“ naznačil bolavý zub této možné vládní strany.
Kdyby ale KDU-ČSL dnes přece jen řekla své poslední NE - znamenalo by to pro stranu něco zásadního?
Možná chtěli svůj první osud odehrát v opozici
„Pro jakoukoliv malou stranu, která se dostane k moci poprvé či po nějakém čase se dostane zpátky do Poslanecké sněmovny, tak je pro ni výhodnější si napřed odpracovat svůj politický osud v poslaneckých lavicích, nežli se cpát do vlády. Z tohoto hlediska by vnitřní struktuře lidovců, nebo jejich kondici pobyt v opozici mohl docela i prospět. Toto je možná součást uvažování pana Bělobrádka a dalších mladých lidoveckých lídrů hned po volbách – uvědomovali si, že by pro ně mohlo být zajímavé postupné sbírání zkušeností nejdřív v Poslanecké sněmovně,“ odvětil politolog. Zároveň však ukázal i druhou stranu téže mince.
„Druhou otázkou je, jestli by také dokázali zaujmout voliče, jestli by byli zajímavější alternativou v opozici než TOP 09 nebo ODS. Jestli by zkrátka v okamžiku, kdyby přišly na řadu zase nějaké volby, si voliči neřekli, že vlastně lidovci nic moc nepředvedli, že jejich postoje nijak zvlášť státotvorné nebyly, tak proč je volit, když je stále dost na výběr i jiných stran? Takže by to byla od nich sázka na nejistotu a moc velké riziko. KDU-ČSL by tímto sice vnitřně jako strana posílit mohla, ale nevíme, jestli by to takto také vnímali voliči, a jestli by je do sněmovny poslali i napříště,“ uzavřel Jelínek.
Jaký post ministra bez portfeje?
Definitivní rozhodnutí je tak nyní v moci celostátního výboru KDU-ČSL, který má 25 členů. Začíná zasedat od 16:00 hodin. Osm členů předsednictva už s nabídkou souhlasilo. Pokud by podobně hlasoval celostátní výbor, zbývá vyřešit, jaký post ministra bez portfeje by lidovci rádi získali. Ve hře je třeba ministr pro vědu, výzkum a inovace, pro národnostní menšiny, nebo Legislativní rada vlády.
Do konce týdne se chtějí lidovci sejít i se zástupci ČSSD a ANO. Mezi svátky by se pak mělo odehrát další jednání, buď o jménech koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, nebo o možnosti menšinové vlády.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
