Lustrační zákon, který vstoupil v platnost před dvaceti roky, je symbolem polistopadových změn a měl význam zejména v prvních letech po roce 1989, míní čeští politici, které v souvislosti s výročím oslovila ČTK. Pouze zástupce KSČM normu, která brání někdejším příslušníkům Státní bezpečnosti (StB) ve výkonu některých funkcí ve státních institucích, označil za ostudu českého právního řádu.
Z estébáka podnikatelem
"Je s podivem, že tak dlouho vydržela," řekl o této právní normě ČTK předseda českých komunistů Vojtěch Filip, v 80. letech spolupracovník tehdejší rozvědky. Lustrační zákon, proti kterému měla Mezinárodní organizace práce výhrady už v roce 1992, se podle Filipa stal jen nástrojem politického boje. "Pomohlo to jen některým vytvářet velmi nepřátelské politické prostředí, včetně falešných politických kampaní," poznamenal Filip.
Nepřehlédněte:
Kdyby nebyl Nečas, ale komunista: Lid by měl práci a partner by byla Čína
Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) je zákon "zřetelným symbolem polistopadových změn" a výrazem nynější demokratické hodnotové orientace české společnosti. "V tuto chvíli není důvod lustrační zákon rušit, v praxi je stále užíván a je dobře, že je součástí platného právního řádu," míní ministr. "Opravdu nebyl perfektní, ale pomohl," komentoval stručně lustrační zákon předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Význam měl lustrační zákon zejména v prvních letech po roce 1989, míní předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "Zčásti pomohl vytlačit aktivní stoupence totalitního režimu z veřejného života. Tito lidé se ale často jen přemístili do sféry podnikání a stali se součástí různých privatizačních bratrstev," poznamenal. Zákon by podle něj měl platit i nadále, jeho praktický dopad však bude stále omezenější, vzhledem k pokročilému věku lidí, na které dopadá.
Předseda největší české strany také zdůraznil, že lustrační zákon nelze rozhodně chápat jako nástroj k interpretaci a hodnocení jednotlivých lidských osudů. "Na to je tato norma příliš paušální a formální," řekl.
Zákon měří dvojím metrem, míní Bárta
Předseda poslaneckého klubu Věcí veřejných Vít Bárta má k lustračnímu zákonu podle svých slov "ambivalentní" postoj. "Postavil jsem bezpečnostní službu právě na tom, že řada zahraničních investorů jasně chtěla radši bezpečnostní službu studentskou a amatérskou než z kruhů někdejších pracovníků StB," připomněl svou úspěšnou podnikatelskou dráhu, kdy stál za vznikem velké agentury ABL.
Ve svém podnikání i nyní v politice však Bárta prý také často poznal, jak byl "tento zákon zneužit a ještě častěji obejit". Právě tento dvojí metr je podle něj něčím velmi nešťastným a špatným.
Federální parlament přijal zákon 4. října 1991 a původně měl mít jen omezenou platnost. A zatímco na Slovensku přestal platit koncem roku 1996, v Česku existují lustrace dodnes. Stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v justici, armádě a veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu nebo v České národní bance. Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v Lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB. Lustrační osvědčení vydává ministerstvo vnitra.
Související:
Padl znovu rozsudek nad kapitánem StB Minaříkem
Řídil udavače v StB, teď je policejním manažerem s prověrkou
Praze kontroluje finance. V minulosti pracoval pro StB
autor: čtk, mp
