Malým stranám nenahráváme, tvrdí šéfka průzkumu Radiožurnálu

08.04.2010 12:52

Mezi výzkumníky vznikl akademický spor o to, zda užívaná metoda průzkumu veřejného mínění napomáhá menším politickým stranám k lepším výsledkům.

Malým stranám nenahráváme, tvrdí šéfka průzkumu Radiožurnálu

Podobně jako Václav Moravec i Martin Veselovský si zve hosty předvolebních diskusí na základě výsledku průzkumu veřejného mínění. Strana která dostane v kraji přes pět procent hlasů, může jít do televizního studia respektive do rozhlasového vysílání.

Ředitel agentury STEM Jan Hartl tvrdí, že používaná metoda „kartičkového" výzkumu zvýhodňuje malé strany, které by se při kladení otevřených otázek nemusely přes pětiprocentní kvórum dostat.

STEM a SC&C, jenž spolupracují na výzkumu pro Českou televizi, totiž při šetřeních nepoužívají metodu kladení otevřených otázek - neptají se na to „koho byste volili". Namísto toho dávají respondentům vybrat ze seznamu politických stran.

Hamanová proti Hartlovi

Agentura SC&C také navíc sama sestavuje volební model pro Český rozhlas. Šéfka agentury Jana Hamanová ovšem s Hartlem - byť spolu pro televizi pracují na společném projektu - nesouhlasí.

„Není jedno, kterou metodu zvolíte, ale nemyslím si, že by to nahrávalo malým stranám, v tom tedy s kolegou Hartlem rozhodně nesouhlasím," řekla Hamanová ParlamentnímListům.cz.

Hartl si ale myslí svoje. "Tato metoda je vstřícná vůči malým stranám, spíše než otevřené otázky," řekl redakci šéf STEMu.

Sociální inženýrství

Předvolební průzkumy navíc silně ovlivňují, jak se část voličů nakonec u volebních uren rozhodne. Sociologie zná tento fenomén pod pojmem sociální inženýrství.

Pokud se totiž nějaká politická strana v průzkumu vyhoupne na pětiprocentní hranici, která říká kdo půjde a kdo nepůjde do sněmovny, stává se pro nerozhodnuté voliče atraktivní.

Hamanová se s Hartlem shodla na tom, že krajský průzkum odráží realitu hůře než průzkum celorepublikový a že jeho výsledek je přibližný. „Není vyloučené, že strany které získají (v kraji) tři a půl procenta, že pak ve volbách těch pět dostanou," řekla šéfka agentury.

Pro Českou televizi obě agentury společně dotazují zhruba devět set lidí. Pro výzkum Českého rozhlasu je výzkumný vzorek SC&C o dvě stovky respondentů menší. „Ale i tak je dostatečně vysoký," zdůraznila Hamanová.

V obou šetřeních výzkumníci pracují s odchylkou půl procenta. V reálu se tak před rozhlasový mikrofon či televizní kameru dostanou i krajští lídři, jejichž strany v samotné anketě nasbíraly 4,5 procenta.

Více:
Rozhlas spouští předvolební speciál „jako u Moravce"
ODS zůstala v boji o poplatky sama, alespoň v karlovarské diskusi

Foto: Repro Rozhlas

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor:

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

8:46 30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

Ukrajincům vstup zakázán, demolují nám diskotéku. Tak se nedávno vyjádřil IMC Music Club ve východoč…