Mediální odborník se vysmál ČT: Moderátorská hvězda si ani nezapamatuje jedno jméno

Zvolení nového papeže nepovažuje Petr Žantovský za přemedializované jako odstoupení jeho předchůdce Benedikta už jen proto, že se jedná o unikátní a zajímavou záležitost. Tu je prý možné srovnat snad s nástupem Jana Pavla II., protože se také jedná o papeže z nečekané destinace a navíc o papeže, který má spoustu osobnostních vkladů. Každý, kdo sledoval jeho první vystoupení po zvolení papežem, musel být okouzlen, protože je to člověk velmi charismatický.

„Mě na tom z mediálního hlediska zaujalo, musím říct, až hořce pobavilo, jakým způsobem o něm referovala Česká televize,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský, jenž si středeční večerní a noční zpravodajství veřejnoprávní televize o této události nenechal ujít. Parafrázuje název známé Herriotovy knížky „To by se zvěrolékaři stát nemělo“ a v souvislosti s vysíláním České televize tvrdí, že „to by se profesionálním novinářům stávat nemělo“.

Nezafixovat si za dvě hodiny občanské jméno papeže bylo chybou

Zarazilo ho už to, když se v přímém přenosu kolektivně odříkávaly modlitby Otče náš a Zdrávas, Maria, tak tlumočnice, která simultánně překládala, druhou modlitbu neznala. „Přeložila Otče náš a odmlčela se na celou dobu druhé modlitby. Myslím si, že člověk, který překládá při takovéto události, by měl být připraven i věcně na takové situace. Nu ale dobrá, byla to překladatelka, ne novinářka,“ smířeně konstatuje Petr Žantovský.

Slov omluvy ale nemá pro moderátora Martina Veselovského, který středeční Události, komentáře v České televizi uváděl. „Dvě hodiny poté, co byl papež zvolen a co celý svět skloňuje jeho jméno Jorge Mario Bergoglio, tak nebyl schopen si vybavit jeho jméno a nazýval ho, já to ocituji: ´Jorge, é, é, é, nový papež´. Tak tohle byl projev pana Veselovského. Každému se stane, že zaškobrtne, ale že nebyl schopen za ty dvě hodiny si zafixovat původní občanské jméno nového papeže, to si myslím, že je docela chyba,“ kritizuje mediální odborník.

S italskou hymnou měl moderátor počítat

„Stejně jako bylo chybou, že krátce po této ´legraci´ nastala podobná, když tam položil velmi inteligentní otázku svému hostu: ´Víte, na Svatopetrském náměstí zpívali lidé nějaké písně, co to bylo?´ Načež ten host mu poněkud překvapeně povídá: ´Víte, to byla italská hymna.´ Domnívám se, že takové věci by měl moderátor, který se připravuje na podobnou událost, mít nastudované a neměl by se tímto způsobem ztrapňovat,“ dodává Petr Žantovský.

Uplynulý týden byl také ve znamení nejrůznějších reakcí a ohlasů na tu část inauguračního projevu Miloše Zemana, v níž nový prezident hovořil o podstatné části médií jako o jednom z ostrovů negativní deviace. Podle mediálního odborníka bylo zajímavé pozorovat, jak se která potrefená husa ozvala, z čehož se dalo mnohé usoudit, ale jeho samotného zaujalo to, že se ozval Syndikát novinářů České republiky.

Syndikát novinářů je dlouhodobě téměř k ničemu

„To je taková organizace, o které téměř nikdo neví, že existuje, dlouhodobě je téměř k ničemu. A na světlo světa je přivolána jen tehdy, když se to novinářům hodí a když potvrzuje jejich názor. A tentokrát Syndikát novinářů vydal prohlášení, že Zemanův projev poškozuje česká média a české novináře a že se distancuje od toho projevu. Odkazuje se mimo jiné na Komisi pro etiku a na to, že prohřešky, o kterých mluvil prezident v obecné rovině, řeší etická komise Syndikátu novinářů dlouhodobě a je v tom úspěšná,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

BPP
První přímo zvolený prezident ČR

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Na vlastním příkladu pak jako jeden z neprávem odvolaných členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z roku 2003 dokládá, jak je to s údajnou úspěšností Komise pro etiku. „V dubnu roku 2008 napsal pan Zvěřina v Lidových novinách o odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že odvolaní členové Rady odešli nikoli se ctí a nemohou za svůj odchod vinit nikoho jiného než sebe, což bylo samozřejmě hrubě nepravdivé,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

Za pět let nedokázala etická komise stěžovatelům odpovědět

Už v roce 2005 vyhráli odvolaní členové RRTV soud, který je očistil, později i premiér Mirek Topolánek prohlásil, že byli odvoláni neprávem. „Členové Rady podali na pana Zvěřinu etické komisi stížnost v dubnu 2008, v níž popisují, že pan Zvěřina tedy napsal zjevnou nepravdu, což se dá doložit, a žádají o neprodlené zvážení tohoto případu z hlediska etické komise. Mohu to celkem místopřísežně tvrdit, protože jsem byl jedním z těch šesti lidí, co tu stížnost na Syndikát novinářů napsali,“ podotýká mediální odborník.

Ale ani po téměř pěti letech nedostal od Komise pro etiku žádnou odpověď. „Jen vím, že asi po půl roce došla etická komise k závěru, že se pan Zvěřina ničím neprovinil a že je to báječný, etiku ctící novinář. Avšak to rozhodnutí jsem já nikdy nedostal. Jen vím, že existuje, že to trvalo asi půl roku, než etická komise rozhodla, a vím, že rozhodla takhle. To je příklad ´vzorové´ práce etické komise. A když dnes Syndikát dává jako protiváhu Zemanovu projevu etickou komisi, tak o tom mám velmi vážné pochybnosti,“ zpochybňuje Petr Žantovský vyjádření Syndikátu novinářů.

Zpravodajský týdeník měl šanci tak před dvaceti lety

Závěrem si všímá toho, že příští týden začne vydavatelství Sanoma Media vydávat zpravodajský týdeník Agenda. „Upřímně řečeno jsem velmi zvědav na úspěch takového týdeníku, protože to je časopis, který by měl šanci na úspěch tak v roce 1992, kdy zdaleka ještě nebyl tak rozvinutý internet a mnohem více se spoléhalo na tištěné slovo. V konkurenci zpravodajských portálů může mít úspěch v jediném okamžiku, a to, když nabídne z týdenního pohledu skutečně kvalifikovaný pohled na konkrétní událost,“ myslí si mediální odborník.

„Avšak to si vůbec nejsem jistý, protože ten týdeník mají dělat David Shorf, Petr Zavadil, Ondřej Aust, tedy lidé, kteří prošli Lidovými novinami a tam se opravdu nemohli naučit kvalifikovanému, objektivnímu a nestrannému analyzování událostí. Držím týdeníku palce, protože obzvlášť v té hospodářské situaci, v jaké dnes jsme, je každá taková věc cenná a zajímavá,“ míní Petr Žantovský.

Možná dojde vydavatel pouze ke zjištění, že tato cesta nikam nevede

„Ale může to být trošku jako s Járou Cimrmanem, který popisoval, jak August Strindberg vyfukoval doutníkový kouř do výlevky, aby zjistil, zda touto cestou nevznikne zlato. Když se mu to nepovedlo, tak alespoň dospěl ke skálopevnému přesvědčení, empiricky ověřenému, že touto cestou zlato nevzniká. Tak je možné, že oni tímto pokusem dojdou k tomu, že tento typ magazínu už šanci nemá. Koneckonců podobní lidé v tomto nakladatelství došli k podobné zkušenosti s časopisem Kraus,“ dodává pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.