Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí vychází z programového prohlášení vlády, ve kterém se vláda zavázala sociálně citlivým způsobem zkrátit některé druhy sociálních dávek a přijmout úsporná opatření v oblasti zaměstnanosti. V souvislosti s přípravou návrhu zákona o státním rozpočtu ČR pro rok 2011 a stavem financí státního rozpočtu je nezbytné přijmout řadu úsporných opatření ke snížení deficitu státního rozpočtu.

Návrh zákona obsahuje tato opatření.

V oblasti nemocenského pojištění se navrhuje ponechat sazbu pro výpočet nemocenského na šedesáti procentech a to trvale. Tato sazba měla původně platit jen pro rok 2010 také v rámci předchozích úsporných opatření a poté se měla vrátit na předchozí výši odstupňovanou podle délky trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zachování jednotné sazby šedesát procent přesahuje úsporu 2,3 mld. korun.

Další úsporné opatření, které bude platit jen tři roky, se rovněž týká nemocenských dávek a navazuje na navrhovanou novelu zákoníku práce. Zaměstnavatel bude poskytovat náhradu mzdy či platu a odměny v období prvních 21 - místo dosavadních 14 - kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské dávky se proto budou poskytovat až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Současně se obdobná úprava promítá i do novel zákonů upravujících odměňování dalších skupin pojištěnců. Posunutím počátku výplaty nemocenského o týden dochází k úspoře 1,7 mld. Korun.

Do úsporných opatření je zařazena i nová úprava nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Současná úprava neodůvodněně značně zvýhodňuje ve výši dávek tyto osoby proti zaměstnancům. Podle současné právní úpravy si osoba samostatně výdělečně činná může každý měsíc neomezeně určovat výši vyměřovacího základu pro placení pojistného na nemocenské pojištění bez ohledu na dosahované příjmy. Tím může účelově upravit výši svého měsíčního základu před očekávanou sociální událostí tak, aby dávka byla vypočtena v maximální výši. Princip navrhované úpravy spočívá v tom, že určený příjem pro výši nemocenských dávek, tzv. zvolený vyměřovací základ, musí odpovídat zvolenému vyměřovacímu základu pro důchodové pojištění. Nebude stačit zaplatit pojistné ve výši jen 1,4 procenta, ale bude muset být odvedeno i pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 procent.