Ministr smrti, hodnotí Hegera ochránci předčasně narozených dětí

07.04.2011 5:14

Nápad ministra zdravotnictví Leoše Hegera nezachraňovat předčasně narozené děti a nechat je de facto zemřít vyvolal protichůdné reakce. A to dokonce i mezi lidmi, kteří mezi sebou v bioetických otázkách většinou souhlasí.

Ministr smrti, hodnotí Hegera ochránci předčasně narozených dětí

Například protipotratové Hnutí pro život se zásadně postavilo proti ministrově nápadu. „Hnutí Pro život ČR oceňuje profesionální i lidský postoj neonatologů při poskytování péče předčasně narozeným dětem bez ohledu na současný limit pro takzvanou záchranu života, kterým je 24. týden těhotenství. Naopak odmítá pokusy Ministerstva zdravotnictví plošně omezit péči o tyto předčasně narozené děti. Je samozřejmé, že nejvíce prostředků spotřebují lidé na počátku a na konci života," uvedla mluvčí organice Zdeňka Rybová.

Psali jsme:
Copak jsme ve válce, je zhnusen Šťastný. Heger chce odepsat malé děti  

Totalitní ministerstvo smrti

Podle ní se lidé od zvířat liší tím, že o své nemocné a slabé pečují. „Každé dítě má svoji nezcizitelnou důstojnost a právo na ochranu, a to bez ohledu na dokonalost své fyzické schránky. Diskuse o tzv. kvalitě života a ekonomických úsporách vede přímo ke kultu těla a temné eugenice, připomínající mnohé totalitní režimy," dodala Rybová.

Radim Ucháč ze stejného sdružení je ještě ostřejší. „Pane ministře, přejmenujte své ministerstvo na ministerstvo smrti. Možná se dočkáme i návrhu na prodloužení definice potratu na tři dny po narození. Aby se stihly "přerušit" všechny nevyhovující děti. Zvláště ty nemocné, tělesně postižené, cikánské a nebo na přání rodičů," řekl ParlamentnímListům.cz Ucháč.

Nehrajme si na bohy. Smrt je součástí života

Prezidentův vicekancléř Petr Hájek, který je konzervativním katolíkem a odpůrcem potratů i eutanázie, tentokráte s postojem Hnutí pro život nesouhlasí. "Je to složitý problém. Chápu postoj Hnutí pro život, které ze své definice ani jinak jednat nemůže. Otázka, zda uměle "inženýrsky" udržovat při životě lidský plod, který z různých přirozených důvodů nemá přijít na svět, má bolestnou odpověď: Spíše nikoli," řekl redakci Hájek.

Podle něho jedná vlastně o protiklad k umělého potratu, kdy by naopak bez umělého vražedného zásahu vznikl normální zdravý člověk. „Při potratu či eutanázii život svévolně proti přirozenému řádu Božího stvoření ukončujeme. V tomto případě se do něj pokoušíme zasáhnout z druhé strany. Obojí je špatně. Kde stanovíme hranici? A kdo ji stanoví? Člověk, který se opakovaně pokouší hrát si na boha? Přesekli jsme lano kotvy, a proto nyní takto podivně bloudíme. Je to podobné jako populární ´děti ze zkumavky´ či genetické inženýrství. Dvě strany téže mince," pokračuje Hájek.

„Měli bychom být daleko pokornější. Říká se mi to samozřejmě těžce. Mám tři děti a chápu rodiče, kteří chtějí udělat vše pro záchranu svého předčasně narozeného dítěte. Jenže i smrt je přirozené pokračování života. Této zásadní pravdy se ovšem velká část naší duchovně poničené ateistické společnosti hystericky bojí. Je už pocitově zcela odříznuta od informace, že život ani smrt nemáme zcela ve svých rukou. Proto umělé zasahování do života, který neměl být, stejně jako svévolné ukončení života, který ještě měl pokračovat, je zkázonosné. Nakonec se zle vymstí celé společnosti - a to už na tomto světě. Život je základní dar - a vymáhat si technickými prostředky bytí či nebytí musí nakonec dopadnout tragicky. Přestože to v tomto případě vypadá prvoplánově kdovíjak eticky. Je to špatně. Je to pýcha. Je to smrt s maskou života," dodal vicekancléř.

Přirozený život a přirozená smrt

Premiérův poradce pro lidská práva Roman Joch, který vystudoval medicinu, je se svým názorem někde uprostřed. Podle něho by si společnost měla položit otázku, co a jakou péči má stát občanům garantovat a zda má smysl pokoušet se heroicky zachraňovat životy lidí-zde konkrétně předčasně narozených dětí, kteří by bez umělého zásahu zemřeli.

Podobně jako Hájek zde vidí rozdíl mezi potratem a eutanázií, kdy je lidský život násilím ukončen a mezi tím, kdy se nechá neživotaschopné dítě přirozeně zemřít. Takováto debata je podle něho i u starých lidí, kdy může být jejich život mnohdy uměle prodlužován. Joch však zásadně odmítá aktivní eutanázii.

„Já nechci ministra Hegera za jeho názor nějak příliš kritizovat. Podle mě nadměrně zdůraznil finanční stránku věci. Je tady ale i druhá stránka mince, pokud existuje velká šance, že se dítě po odborné pomoci narodí, byť mírně postižené, tak intuitivně říkám, proč ho nezachránit. Nemám na tuto věc vyhraněný názor. Jde o otázku přirozené smrti či heroicky a uměle zachráněného života a také šance, zda může být život v konečném důsledku zachráněn," řekl ParlamentnímListům.cz Roman Joch.

Heger rozpoutal debatu

Ministr Heger o prenatální péči hovořil v pondělí v ČT. "Problém je, že jestliže medicína jde níž a snaží se zachraňovat ještě méně zralé děti, tak někdy některého toho novorozence zachrání, ale je to velmi náhodná záležitost. Je to nejenom strašně drahé, ale ty děti jsou do života hrozně poškozené," podotkl ministr na veřejnoprávním zpravodajském kanálu.

Péče o děti, které mají vzhledem k předčasnému porodu jen malou šanci na zdravý vývoj, je totiž přinejmenším drahá a v důsledku znamená v některých případech také péči o budoucí postižené.

"To není jenom odborné rozhodnutí, ale i rozhodnutí etické, které když je uděláno špatně, tak může způsobit strašné tragédie a velké utrácení peněz. Ty potom chybí pro některé stavy, které je možné léčit efektivněji a účinněji a mít z toho zdravější populaci," míní Heger.

Šance na záchranu je poměrně velká

Podle předních českých neonatologů však dnes mají šanci na zdravý vývoj i děti narozené před kritickou hranicí 24 týdnů s vahou menší než 500 gramů. Celoživotní postižení pak má pouze 10-15 procent z nich. Děti narozené okolo 24. týdne těhotenství pak přežijí přibližně v 65 procentech, Hegerův argument o nutné následné péči o postižené děti tak prý ztrácí na důležitosti.

K tématu se vyjádřili i někteří politici. Například Boris Šťastný z ODS je proti Hegerově nápadu, zatímco Hegera naopak podporuje sociálnědemokratický člen sněmovního zdravotnického výboru Jiří Koskuba, který ho oceňuje za odvahu toto citlivé téma vůbec otevřít. KDU-ČSL také odmítla Hegerův nápad.

ParlamentníListy.cz se budou tématem nadále zabývat a v příštím článku představí názory českých politiků zabývajících se zdravotnictvím.

Sledovali jsme TÉMA Exodus lékařů

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

osobnosti ANO

Dobrý den, paní Dostálová, překvapil mě průzkum, podle kterého vás řada lidí nezná. Je pravdou, že já se o politiku dost zajímám a díky PL vás i znám. Ale napadá mě jedna věc, není chybou, že za ANO vystupují stále ti stejní? Babiš-Schillerová-Havlíček, občas vy nebo pan Nacher? Není potřeba, aby ge...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Snídáte špatné věci. EU vám zařídí nápravu

8:44 Snídáte špatné věci. EU vám zařídí nápravu

„Co snídáte?“ Právě tuto otázku si položili v uplynulých dnech poslanci Evropského parlamentu (EP) a…