Manželé Foukalovi žijí v cihlovém domě, kde obývají třípokojový byt, který mají v osobním vlastnictví. Samotný byt, zděděný po rodičích, není sice zatížený žádnou hypotékou, ale na jeho úpravu už mají půjčku. Inkaso je měsíčně stojí 6500 korun, pravidelně ale na konci roku doplácejí za vodu i teplo, a to kolem 5000 korun. Splátka na rekonstrukci bytu činí 4000 korun. „Je paradox, že máte byt ve vlastnictví, přesto vás ale jeho provoz stojí kolem 11 tisíc korun. Jak to dělají lidé, kteří ještě splácejí hypotéku, opravdu nechápu," konstatovala Kateřina Foukalová, která uplynulý měsíc oslavila 35. narozeniny. Její o dva roky starší muž vydělá měsíčně jako zaměstnanec přibližně 17 tisíc korun čistého, ostatní finance ve výši 25 až 30 tisíc korun vydělá paní Foukalová. „Podnikání je ale o tom, že někdy vám lidé zaplatí, jindy ne. Často se nám proto stává, že musím jít do debetu a dorovnávám to z dalšího měsíce. Zatím to mám pod kontrolou, jsou to ale nervy," svěřila se paní Foukalová.

Musíme do debetu, jsou to nervy

Kromě výdajů na byt musí její rodina zaplatit také telefon a internet, což činí kolem 1500 korun měsíčně. Za drogerii, jídlo, nějaké oblečení, pomůcky do školy a podobně utratí přibližně 20 tisíc korun. „Oblečení kupuji co nejlevněji, stejné je to i s jídlem. Do restaurací na oběd či večeři zajde naše rodina jen výjimečně, například v rámci rodinných oslav a podobně," doplnila redakci paní Foukalová. Vzhledem k sportovním aktivitám svých dětí se ale snaží nakupovat dostatek zeleniny i masa.

Školka pro mladšího syna stála doposud asi tisícovku měsíčně, stejná suma teď poputuje na výdaje spojené se školou, jako jsou stravenky, pomůcky do školy či legitimace na městskou hromadnou dopravu. „Jaké budou náklady pro staršího syna, zatím nevím. Jen doufám, že to oproti nákladům spojeným s jeho studiem na základní škole nebude nijak rapidní rozdíl. Je ale jasné, že o něco víc to bude. Střední škola je zkrátka střední škola. To ani nechci domyslet, kolik bude eventuelně stát jeho budoucí studium na vysoké škole," poznamenala paní Foukalová.

Dělám 12 hodin denně a neušetřím ani korunu