Za třicet nebo čtyřicet let bude na jednoho penzistu připadat zhruba jeden ekonomicky aktivní. Vedle průběžného systému bude proto muset český penzista své zdroje dlouhodobě investovat a spořit, nechce-li být odsouzen k životu na hranici chudoby. V aule Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě to ve čtvrtek řekl premiér Petr Nečas asi dvěma stovkám studentů, kterým sem přijel vysvětlit důchodovou reformu jeho vlády.
Každý rok přibývá jedno velké okresní město penzistů
„Roste celkový objem vyplácených důchodů. V roce 2007 byly celkové výdaje na penze ve státním rozpočtu zhruba 290 miliard korun, v roce 2009 to bylo zhruba 350 miliard korun a v roce 2012 asi 390 miliard. Během pěti let tak výdaje na důchody vzrostly téměř o sto miliard. Je to dáno v důsledku demografického vývoje a příčinou je i to, že každý rok se nám zvyšuje počet důchodců o zhruba čtyřicet až padesát tisíc osob. Každý rok přibývá jedno velké okresní město penzistů,“ sdělil přítomným Nečas.
Psali jsme:
To jsou podle něj varovná čísla. „Ještě více varující je ale fakt, že roste podíl důchodů na celkových výdajích státního rozpočtu. Ze státního rozpočtu dnes proto vydáváme zhruba deset procent hrubého domácího produktu na důchody. Pokud bychom s tím nic nedělali, zachovala by se extrémně vysoká závislost českých důchodců na státem organizovaném průběžném systému, vzrostly by náklady na důchodový systém o dva procentní body HDP během třiceti let,“ doplnil předseda vlády.
A co když ve volbách vyhraje ČSSD?
Následoval dotaz z řad publika. Studentka chtěla vědět, jakou má druhý důchodový pilíř naději na přežití v případě, že v následujících volbách do Poslanecké sněmovny zvítězí ČSSD.
Po pondělním hlasování Senátu nelze vyloučit nic
„V roce 1995 byl poprvé u nás reformován důchodový systém. Tehdy se zvýšil věk pro odchod do důchodu postupně u žen o 4 měsíce ročně, u mužů o 2 měsíce ročně tak, abychom dosáhli místo 60 let u mužů 62 let. Pamatuji volební kampaň sociálních demokratů v roce 1996 i v roce 1998 v mimořádných parlamentních volbách. V obou slibovali, že tento krok změny důchodového systému zruší a vrátí věk pro odchod do důchodu zpět na 60 let. Co ale udělali? V roce 2002 ho zvýšili na 63 let. Takže jedna věc je rétorika a něco jiného je praktická politika. Ale po pondělním hlasování v Senátu nemohu vyloučit vůbec nic v této zemi,“ odpověděl Nečas.
Psali jsme:
Zrušit něco, kam lidé investují miliardy, co dneska zabezpečují důchodové společnosti vlastněné bankami a pojišťovnami, znamená podle premiéra také se silně vystavit riziku arbitráží, soudních sporů, ale i špatné pověsti ČR na finančních trzích. „Jedna ze tří nejrenomovanějších ratingových agentur nedávno uvedla, že by byla připravena zvýšit ČR rating, kdyby nebylo hrozeb levice, že zruší důchodovou reformu. Finančními trhy je tedy důchodová reforma vnímaná pozitivně,“ doplnil šéf ODS.
Na důchody bude, když seberete manažerům
Žena, která se představila jako pedagožka, poté zpochybnila Nečasovy údaje o demografickém vývoji v ČR v následujících 40 letech a nabídla řešení penzijní problematiky likvidací podle ní obludných příjmových rozdílů. „Česká pojišťovna propustila pětinu svých manažerů, aby tím ušetřila 400 milionů v roce 2013. Vzala jsem do ruky kalkulačku a vyšlo mi, že tito manažeři měsíčně berou 833 tisíc korun, kdežto špičkový kardiochirurg bere asi desetinu. Nevím, jak naší společnosti přispívají ti manažeři, ale u kardiochirurga si to představit umím,“ uvedla.
„Kdyby se tihle manažeři zdanili osmdesátiprocentní daní, pak by se získalo 666 tisíc měsíčně z jednoho manažera a z tohoto jednoho daňového příjmu by žilo 44 důchodců za 15 tisíc,“ vypočítala vyučující. „A tomu manažerovi by i tak zůstalo 167 tisíc měsíčně, což je víc než polovina mého ročního platu…“
A nebylo by lepší sebrat jim vše?
„Proč jen osmdesát?" přerušil ji Nečas za potlesku a smíchu posluchačů. „Proč ne rovnou devadesát, nebo jim raději seberme všechno,“ poznamenal ironicky premiér. „Společně se Slovinskem, Švédskem a Finskem patříme mezi země v celé EU, kde jsou nejmenší rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími. Když bychom je zdanili osmdesáti procenty, peníze by tu nezůstaly. Nezůstalo by tu nic. Velké korporace by se přestěhovaly do jiných zemí v rámci EU a nevybrali bychom ani korunu. Jsou už konkrétní případy. Finanční skupina ING tu má v podstatě už jen pobočky, protože Rumunsko má nižší daně než my,“ uzavřel Nečas.
-
Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
