Co říkáte situaci na Ukrajině?Anketa
Když byl prezident Miloš Zeman na návštěvě Ukrajiny, ještě to vypadalo, že země Asociační dohodu s EU podepíše. Pak přišel obrat a začaly protesty. Byl to podle vás spontánní projev nesouhlasu Ukrajinců, že byl podpis dohody s Unií potopen?
Je otázka, co si představujete pod pojmy „spontánní“ a „nesouhlas Ukrajinců“. Strana UDAR bývalého boxera Vitalije Klička, která vedla první vlnu protestů, vznikla v Německu s pomocí Nadace Konrada Adenauera (KAS), což je think-tank vládní CDU, takže o spontánnosti postupu opozice se dá pochybovat. A pak je tu onen „nesouhlas“ -- všechny průzkumy veřejného mínění ukazují, že Ukrajina je v otázce přidružení či nepřidružení k EU rozdělena na půl, a co víc, masové protesty se konají de facto jen na centrálním náměstí v Kyjevě, zatímco o pár ulic vedle už běží normální život. Takže spíš ne, na „spontánní nesouhlas“ nevěřím.
Mnohá česká média nepodpis dohody podávala jako automatický příklon k Rusku. Nebylo to ale spíše dáno obsahem dohody a tím, co EU Ukrajině nabízela či nenabízela? Proč vláda Asociační dohodu odmítla podepsat? A udělala podle vás dobře?
Fotogalerie: - Karlův tříkrálový projev
Mám za to, že elity, které v Kyjevě stále ještě aktuálně vládnou, nejsou ani tak proruské, jako spíš prorublové. Zastupují oligarchy z průmyslového a uhelného východu a jihu země, který drtivou většinu své produkce vyváží na východ, protože na Západě by – kvůli nízké kvalitě, vysoce nastaveným normám v EU a dalším důvodům -- žádný odbyt neměl. Ve hře tak byla hrozba zchudnutí miliardářů z východní Ukrajiny. EU navíc odmítla Ukrajině pomoci miliardami eur, které Kyjev nutně potřebuje k odvrácení státního bankrotu, zatímco Rusko nabídlo 15 miliard v podobě slev na zemní plyn. Smlouva tak nebyla podepsána nejspíš v duchu přísloví o košili bližší kabátu. Není na mně, abych posuzovala, jestli je to dobře, nebo ne.
Psali jsme:
Je možné zmapovat, do jaké míry celou situaci ovlivňují ukrajinští oligarchové? Při své říjnové návštěvě se v Doněcku Miloš Zeman setkal s nejbohatším Ukrajincem Rinatem Achmetovem, který byl tehdy zastáncem přidružení se k EU, a zároveň se říkalo, že má na prezidenta Janukovyče největší vliv. Je možné, že on ale i někteří jiní otočili? A proč?
Oligarchové situaci na Ukrajině ovlivňují zcela jistě, a to jak v západní části – stačí vzpomenout na někdejší premiérku Julii Tymošenkovou a lidi kolem ní – tak i na východě. Příčinou náhlého obratu těch „doněckých“ se podle všeho stala hrozba Ruska, že v případě přistoupení Ukrajiny k EU zruší veškeré zvýhodnění ukrajinského dovozu, který by se pak i v Rusku a dál na východ stal nekonkurenceschopným.
Téměř od počátku demonstrací se objevují spekulace o tom, že je opozice podporovaná zvenku, mluvilo se o roli USA. Dá se jednoznačně říct, jak to je? Případně jaké k tomu jsou signály?
Oficiální podpora je zřejmá – nejde jen o hromadné cesty europoslanců do Kyjeva, ale třeba i o projevy amerického senátora Johna McCaina, který se zjevil na pódiu na majdanu, nebo o americké náměstkyni ministra zahraničí Victorii Nulandové, která demonstrantům rozdávala sušenky a bonbony. Navíc je zřejmé, že samotná organizace akcí na náměstí není zadarmo a lidé, kteří tam jsou, také nemohou žít ze vzduchu. Mluví se v těchto souvislostech o některých zahraničních nevládních organizacích, které vše financují, stejně jako při oranžové revoluci v roce 2004.
Psali jsme:
Protestující opozici v Kyjevě osobně podpořil také šéf sněmovního zahraničního výboru Karel Schwarzenberg, který tamní situaci srovnal s děním v Československu na podzim 1989. Co si o tom srovnání myslíte?
Klasická ukázka otřepané propagandy. Zajímalo by mě, komu byla vlastně tato slova určena? Ukrajincům? Nám v České republice? Nebo snad měla udělat radost nějakým sponzorům?
Karel Schwarzenberg poté, co zemřelo několik protestujících, odsoudil zásah bezpečnostních složek. Jiní ale upozorňovali, že demonstranti házeli přímo na policisty zápalné lahve a přesto nepřišel tvrdý zásah ze strany státu. Co podle vás vede obecně silně prozápadně orientované politiky či komentátory k tomu, že situaci vidí spíše jednostranně?
Netuším, co je k tomu vede, ale je to už jaksi norma – úplně stejně vystupovali v případě Kosova, Iráku, Gruzie, Libye, Sýrie… Mám za to, že je to svým způsobem jakýsi relikt studené války, kterého se někteří politici ne a ne zbavit. Právě proto mě udivuje, že ještě někdo dokáže brát jejich slova vážně. Mimochodem, mezitím se ukázalo, že demonstranti, které měli údajně zastřelit policejní odstřelovači, byli zabiti loveckými puškami…
Dovedete si představit, jak by se zachovaly bezpečnostní složky třeba v Německu nebo Americe, kdyby se tam protivládní demonstranti chovali stejně jako v Ukrajině?
Dovedu. A barvitě.
Po značně vyhrocené situaci a vlně násilí chtěl prezident Janukovyč ustoupit a nabídl opozici v čele s Kličkem vládu. Ti to ale odmítli a teď říkají, že musí odstoupit i prezident. Udělal Viktor Janukovyč chybu, že přišel s takovou nabídkou?
Jestli udělal chybu, to asi musí posoudit on sám. Podle mého si tím, že opozici předhodil oběť v podobě neschopné vlády premiéra Azarova, vytváří alibi, aby mohl říkat, že opozice vlastně ani nechce převzít zodpovědnost za stát, a zároveň si tím prodlužuje život ve funkci, s níž je spojená imunita. Viktora Janukovyče a jeho rodinu obestírá mnoho korupčních skandálů a každý další den beztrestnosti má pro něj cenu zlata. Doslova.
Předáci Evropské unie demonstrující opozici podporují a stejně jako oni tlačili na vedení Ukrajiny, aby zrušil údajně kontroverzní zákony, což se v úterý stalo. Není ale ničím neznámým, že mezi demonstranty jsou radikální skupiny jako Banderovci a podobně. Je to tak, že EU najednou nevadí příznivci hnutí, které dříve vraždilo Židy nebo přibíjelo Poláky na vrata?
Už úterní summit EU a Ruska v Bruselu na poněkud nejistých prohlášeních lídrů Unie ukázal, že přesně nevědí, co dál. Stejně jako v případě Sýrie bezhlavě podporovali opozici tak dlouho, až se přerodila v Al Kajdu, v tom ukrajinském případě iniciativu jakoby zničehonic přebírá neonacistické hnutí sjednocené ve střechovém Pravém sektoru. To je ale především důsledek politiky Unie, která bývá až příliš často ideologicky zaslepená a není s to předvídat důsledky svých kroků.
Dokážete říct, jak může celý konflikt na Ukrajině dopadnout? A jaký vývoj by byl ve prospěch většiny Ukrajinců?
To je otázka za milion. Hlavní potíž je v tom, že Ukrajinu vlastně ve skutečnosti nikdo nechce. Západ ji chce mít na své straně jen proto, aby ubral prostor ruskému vlivu. Upřímně to řekla už Hillary Clintonová na počátku loňského roku: „Je tu snaha resovětizovat region. Nebude se to tak sice jmenovat, bude se tomu říkat celní unie, eurasijská unie nebo nějak podobně. Nenechme se ale zmýlit. Víme, co bude cílem, a snažíme se vypracovat účinné způsoby, jak tento proces zpomalit nebo mu rovnou zabránit.“ Rusko nejspíš také neví, proč by mělo mít polarizovanou Ukrajinu na svých bedrech, zatímco sami Ukrajinci nyní nejspíš netuší, kudy kam. Západ chce „do Evropy“, východ chce status quo, Krym v případě změny vlády hrozí odtržením… A pokud se stát rozpadne, zůstane zemědělský a chudý západ země jako výhra pro Západ a průmyslový východ pro Východ? Ve prospěch většiny Ukrajinců by možná byla rychlá a důsledná federalizace státu, ale to se snadněji řekne, než udělá.
Můžete v závěru ohodnotit, jak dění v Ukrajině podávají velká česká média? A pokud sledujete některá zahraniční, v čem pozorujete rozdíly?
Zahraniční události v podání českých médií takřka nesleduji, ale co vím, tak mají tendenci držet se mentality studené války, po vzoru výše zmíněných politiků. A to je samozřejmě škoda.
Kdo je Tereza Spencerová
Známá novinářka, absolventka Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. Prošla řadou médií a periodik. Působila například v týdeníku Reflex, spolupracovala s časopisem Mladý svět, byla editorkou Mf Plus. Nyní už několik let pracuje jako redaktorka Literárních novin, kde se věnuje především zahraničním věcem. Výrazným způsobem se angažovala v přinášení nezkreslených informací z válkou zmítané Sýrie, důsledně sleduje vývoj na Ukrajině a další témata.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
