Často chodím okolo pamětních desek čtyř brněnských oběti vpádu sovětských vojsk do Brna. Malé desky, které ale připomínají velké příběhy s tragickým koncem. Události, které vedly ke smrti těchto mladých lidí v letech 1968 a 1969 jsou sice každým rokem vzdálenější, ale jejich odkaz a památka jsou stále živé a my bychom si je měli připomínat.

Smrt Josefa Žemličky a Viliama Bednára v roce 1968 a stejně tak smrt Danuše Muzikářové a Stanislava Valehracha o rok později, jsou tragickou brněnskou připomínkou událostí doby, kdy se naše země nadechovala po svobodě a demokracii. Tito lidé byli zavražděni silami komunistického režimu a právem se stali jedním z brněnských symbolů boje proti totalitě.