I když musel uznat, že Vondrovi protivníci dovedli velmi obratně nalézt jeho slabé místo: totiž že nechal bez povšimnutí podivné čachry s ozvučením různých konferencí a podobně za svého předcházejícího působení coby ministr pro unijní agendu. Marná sláva, i když si Vondru nikdo nedovolil osočit z osobního prospěchu na předražených službách firmy ProMoPro, kauza jeho pozicí zatřást musela a jakmile prohrál senátní volby, šlo to ráz na ráz. Dalo se to chápat. Ale proč pak doslova chvilková nástupkyně Karolína Peake odvolala Vondrova prvého náměstka Picka, který už nějakou dobu vedl tvrdá jednání o dalším pronájmu švédských stíhaček, jasné nebylo.

Někdejšího náčelníka generálního štábu Picka vzápětí vrátil do křesla náměstka sám premiér. Nakonec jej, zřejmě nelehce, a přes námitky TOP 09 (o Peakové straně LIDEM nemluvě) prosadil i na post ministerský. Zřejmě v něm Petr Nečas vidí jakousi záruku kontinuity Vondrova snažení. A nedbal na námitky, že resort nemá vést vojenský profesionál. Což je ovšem pouhé klišé, momentálně to v civilizovaném světě obvyklé nebývá, ale není to zároveň žádný kánon.