David Rath nastoupil do čela ČLK v roce 1998. A podle obou zmíněných lékařů se pak "začaly dít věci". Sucharda tvrdí, že Rathovo sedmileté působení ve funkci prezidenta ČLK charakterizovaly dvě záliby, které se pak z pohledu vnějšího pozorovatele daly vysledovat i při pozdější Rathově politické kariéře. "Zaprvé to byla snaha o získání absolutní moci v jím vedeném orgánu. Zadruhé pak jeho touha po bohatství," vzpomíná lékař. Odrazem těchto Rathových "tužeb" pak byly výrazné změny, které se udály ve fungování komory. Začala být ekonomicky mnohem aktivnější než kdy předtím a svým fungováním se přiblížila jiným lékařským profesním organizacím.
Projev nedůvěry prezidentu Rathovi
"Jedním z rysů Rathova vedení ČLK byla skutečnost, že smlouvy uzavřené ČLK fakticky nepodléhaly žádné kontrole. Pan prezident přišel, podepsal smlouvu a občas se o ní zmínil na představenstvu, kde moudře pokývali hlavou, a bylo hotovo," říká Sucharda. Autoritářský přístup a systém práce vedení se prý až nepříjemně podobal pozdějšímu období Rathovy kariéry, kdy byl středočeským hejtmanem.
Velmi komická situace podle Suchardy nastala, když si členové Revizní komise začali na neprůhledné finance ČLK stěžovat. "Představenstvo samozřejmě tuto úlohu má - jak podle stavovských předpisů, tak i ze zákona. Jeden z jeho loajálních členů ale povstal a prohlásil, že kontrolu smluv představenstvem by považoval za projev nedůvěry prezidentovi," popisuje atmosféru v ČLK Sucharda, podle nějž se sice do mrtvol kopat nemá, ale Rath je tak specifický případ, že jej bude muset hrobník "umlátit lopatou".
Psali jsme:
"Je to člověk bez jakýchkoliv morálních zábran. Jedna věc se mu upřít nedá. Když se rozhodne, že něco bude tak, jak chce on, tak toho dosáhne. Když se rozhodl stát šéfem ČLK, stal se jím, trvalo mu to dva roky. Pak se rozhodl stát ministrem. Tvrdím, že kdyby nebylo této aféry, mířil by David Rath dále na post předsedy ČSSD a následně do premiérského křesla," konstatuje lékař. Rathovi ale v mocenském postupu prý paradoxně dokáže bránit jeho paralelní touha po lukrativních postech.
"Proto vzal funkci hejtmana," domnívá se Sucharda. Rathova snaha volat po více penězích pro lékaře prý našla zastánce mezi některými lékaři z nemocnic a mezi absolventy, kterým se zamlouvalo jeho heslo, že jedině dobře zaplacený lékař bude dobře léčit. "Přičemž každý ví, že i lékař, nespokojený se svým platem, nebude kvůli tomu léčit špatně nebo pracovat hůř," připomíná Sucharda Rathovu image bojovníka za lepší platy.
Profesní nebo odborářská? ČLK za Ratha změnila tvář a ztratila pravomoc
Suchardova zásadní srážka s budoucím středočeským hejtmanem nastala, když si v roce 2002 podle vlastních slov "dovolil kandidovat" na post šéfa ČLK proti Rathovi. Razil heslo, že ČLK by měla být stejně jako před Rathovým prezidentstvím organizací stavovskou, zajišťující pro lékaře odborné záležitosti, nikoliv organizací s finančními zájmy, suplující navíc odbory.
"Členové ČLK z řad Lékařského odborového klubu to ale nemohli slyšet. Oni chtěli univerzální organizaci nemající obdobu jinde v Evropě, jinde se komora také nestará o platy. Tím ale sebrali ČLK vítr z plachet, protože toto nemohl český parlament ignorovat. Proto obrali poslanci a vláda komoru o celou řadu pravomocí, což je nepochybně důsledek činnosti pana doktora Ratha. Dokud byl prezidentem pan Svoboda (Bohuslav Svoboda, dnešní pražský primátor - pozn. red.), věnovala se komora tomu, čemu měla, a byla tam snaha spolupracovat s jinými organizacemi lékařů," upozorňuje Sucharda.
Psali jsme:
Důsledek Rathovy činnosti je vidět i dnes, kdy ČLK nebyla pro Ministerstvo zdravotnictví partnerem pro diskusi o nové legislativě. "A to je zásadní problém. Kdo jiný než lékaři může k organizaci a faktickému provádění medicíny hovořit? Ministerstvo samo nemůže vymyslet něco na papíře. Pokusilo se o to a jak to dopadlo? Musí novelizovat takřka čerstvou legislativu, protože mnohé způsoby léčení jsou naprosto neprůchodné. Komora měla pravomoc schvalovat otevření nových lékařských zařízení po stránce odborné. I tuto zásadní pravomoc jí byla odebrána a převedena na krajské úředníky kvůli té útočné rétorice v dobách doktora Ratha," říká Sucharda.
Lékařem na civilce? Dle zákona nemožné, pro Ratha ano
Spor pozdějšího ministra, poslance a hejtmana s Revizní komisí ČLK vyvrcholil v roce 2003. Tehdy komise přednesla účastníkům sjezdu komory zprávu, ve které poukázala na určitě nejasnosti. Především Rathovy dvě licence, opravňující jej k výkonu samostatné praxe i činnosti primáře. Obě podle členů Revizní komise získal neoprávněně, protože do doby nutné praxe započítal i období civilní služby počátkem devadesátých let. Během ní ale podle svědků časopisu Týden nepracoval jako lékař, ale v sekretariátu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Revizní komise se pozastavila i nad jeho pracovními výkony. Pro ČLK totiž papírově pracoval na plný úvazek, těch ale stíhal hned několik. Odůvodnil to tím, že lékaři skutečně pracují 24 hodin denně.
Psali jsme:
Další, pro Ratha nepříjemné zjištění Revizní komise se týkalo časopisu Tempus Medicorum, který dostávali lékaři bezplatně do schránek. Příjmy z inzerce v tomto periodiku ĆLK totiž nešly do účetnictví komory, ale dostávala je společnost Rathovy kolegyně Evy Klimovičové Meditempus. Klimovičová také předsedala licenční komisi ČLK v době, kdy Rath o své licence žádal. Do smluv ČLK s Klimovičovou směl nahlížet pouze Rath.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Ivánek
