Oprava vzácného barokního komplexu už probíhá, ale kolik bude revitalizace Klementina stát a co všechno bude zahrnovat, není jasné. Přestože už několikrát došlo ke změně plánu oprav, zůstává rozpočet ve stále nezměněné výši 1,88 miliardy korun a vysvětlení nelze získat.

„Národní knihovna se rozhodla ve věci revitalizace Klementina napříště informovat veřejnost průběžně na svých webových stránkách," napsala Lidovým novinám tisková mluvčí NK Barbora Stýblová.

A samotný ředitel Národní knihovny Pavel Hazuka nebyl na svém mobilním telefonu přes opakovanou snahu ParlamentníchListů.cz k zastižení.

„Vedení Národní knihovny zvolilo opačný postup, než jsem měl já. Moje otevřenost v informování se sice obrátila proti mně, přesto si myslím, že nynější postup s minimem informací není nejrozumnější. Vždyť kusé informace mají i lidé z vedení Národní knihovny," komentuje pro ParlamentníListy.cz nedostatečnou informovanost veřejnosti Vlastimil Ježek, který stál v čele Národní knihovny v letech 2004 až 2008.

Obvinili nás, že chceme z Klementina udělat turistický Disneyland

Bývalý generální ředitel si vzpomene i na konkrétní příklad, kdy mu byla v čele NK otevřenost na škodu. „Když jsme říkali, že Klementinum jako architektonická památka by se mělo zpřístupnit v rámci barokní trasy, tak nás skupina lidí obvinila, že z něj děláme turistický Disneyland. Bojovat s tímto názorem v českých médiích pak bylo hodně obtížné," přiznává Ježek.

Jeho samotného by informace o ceně a průběhu oprav Klementina velice zajímaly, a to nejen proto, že Národní knihovně čtyři roky šéfoval. „Nevím, v čem je oprava zásadně jiná, když my jsme ji plánovali za necelou miliardu. Samozřejmě to bylo v cenách let 2004 a 2005, ale i tak bych rád věděl, co se změnilo, že na opravy bude třeba zhruba dvojnásobek," říká pro ParlamentníListy.cz Ježek.

Architekti by se měli věnovat novým stavbám a nežít z děl minulosti

Jeho nástupce ve funkci šéfa NK Pavel Hazuka zrušil poradní sbor odborníků, který měl na rekonstrukci dohlížet. „V tom bych problém neviděl. My jsme to neměli takto institucionalizované. Spolupracovali jsme s odborníky z Akademie věd i s představiteli jiných národních knihoven, protože v České republice není srovnatelný partner," nečeká Ježek, že by vytracením poradního sboru, v němž byli i uznávaní architekti, měla oprava nějak utrpět.

Podle bývalého ředitele Národní knihovny by totiž opravy neměly být záležitostí architektů, ale historiků umění. „Každá doba má přinášet svoji architekturu. Ať se proto architekti zaobírají současnou, jak to předvedl pan Kaplický, a nežijí z děl minulosti. Důkazem škodlivosti je to, jak ve dvacátých letech poničil Klementinum při přestavbě architekt Ladislav Machoň," příliš Ježek nevítá vliv architektů na opravy kulturních památek.

Čtěte také:

Hájek: Volání po knihovně je populistický předvolební žvást 

Exšéf knihovny: Nová budova musí stát, nejlépe Kaplického 

Kaplického chobotnička? Proč ne, říká Besser 

Fotokoláž: hns