Paroubek známkuje: Neschopný Drábek, děsuplný Pospíšil a Heger na zvracení

Rozhovor s Jiřím Paroubkem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.

Pane předsedo, v médiích proběhla zpráva, že budete v prezidentské volbě podporovat Miloše Zemana. Je to pravda?
V tuto chvíli to nemůžu úplně potvrdit. Nevím, jestli o to Miloš Zeman stojí a zadruhé musím ty věci zvažovat, protože jsou zde dva levostředoví kandidáti – Miloš Zeman a profesor Švejnar. Myslím, že bude dobré podpořit toho, který bude mít lepší vyhlídky. V tuto chvíli se mi zdá, že lepší vyhlídky by mohl mít profesor Švejnar, kdyby ho jednoznačně podpořila ČSSD. Považuji to nyní za otevřenou věc. Rozhodně by ale mělo jít o levostředového kandidáta názorově blízkého národním socialistům.

Je ve hře varianta, že byste do boje vstoupil vy sám?
Myslím, že ne. Chci se nyní soustředit na budování národně socialistické strany a na svoji kandidaturu na hejtmana v Ústeckém kraji. Není možné zabývat se pěti věcmi najednou a pokud chci kandidovat na hejtmana, nemohu kandidovat na prezidenta, to je logické.

Jak vám bylo v minulém týdnu, kdy se některá náměstí v některých městech plnila protestujícími občany?
Je to logické, protože máme slabou vládu, která tuto zemi zavedla do politického i morálního marastu. Zároveň ale máme i slabou opozici, která nedokáže pojmenovat věci pravými jmény. Jde spíše jen o salónní opoziční politiky. Když jsem to viděl při diskuzi o vyslovení nedůvěry vládě, u některých projevů předáků ČSSD jsem usínal. Kvalitou se jim vyrovnal snad jen premiér Nečas. Jeho projev byl pro mě naprosto nepochopitelný. Mít při hlasování o důvěře vládě tak technokratický projev, to skutečně nikoho nezaujme. Politika, tak jak ji předkládají dnešní protagonisté koalice i opozice, je nezajímavá.

Pojďme zpět na ta náměstí. Co to znamená pro politiky, je to varovné memento?
Mělo by být. Lidé se budou scházet dál a budou přicházet na spontánní výzvy skupiny, která má anarchistické názory. Když se nepostaví do čela opozice, která existuje přímo ve společnosti, někdo z politiků nebo z řad odborů, je to cesta k tomu, aby se otevřel prostor pro takovéto aktivity. To se nikdo nemůže divit.

Kde to bude končit? Vyšumí to, nebo se dočkáme nějakého generálního protestu, kdy například lidi potáhnou na Poslaneckou sněmovnu?
Může to končit masovými protesty a generální stávkou, která zatřese vládou. Vláda má dneska podporu 14 procent lidí a bez podpory občanů se nedá vládnout. Jen připomínám pro srovnání, že vláda pod mým vedením měla dva měsíce před volbami 49 procent lidí, tato má 14 procent a může mít za chvíli třeba jen 10 procent, s tím se vládnout opravdu nedá.

Překvapila vás rezignace ministra Dobeše?
Vůbec ne. Byla tam celá řada důvodů, aby odešel ze své funkce. Od nečerpání evropských peněz přes krizi vysokých škol, kdy vyhnal do ulic tisíce studentů a akademiků, až po situaci kolem plzeňských práv, kdy pan ministr vystupoval jako monarcha, který rozhoduje věci bez ohledu na to, co si o tom myslí Akreditační komise. Těch pochybení byla celá řada a tento člověk se nikdy neměl ministrem školství stát. Pan Dobeš možná není hloupý člověk a nemusí být nepříjemný v soukromí, jako ministr je ale naprosto neschopný.

Myslíte, že ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek je lepší?
Je to to samé. Musím říct, že určitou dobu, byť nesouhlasím s jeho názory, jsem ho musel ocenit za to, že na sobě pracuje. I v televizních debatách se svým stínovým protějškem byl lepší, protože na sobě pracuje víc než pan Škromach, což pro mě bylo zároveň zklamáním. Ale to, jakým způsobem spustil krizi na úřadech práce, to je věc, kdy už dávno neměl být ve své funkci. Rozbít systém, který se budoval mnoho let a nahradit ho nevyzkoušeným systémem, je amatérismus, který by měl stát ministra a celé vedení ministerstva křesla. Je to přehlídka opravdové neschopnosti a já nechápu, jak se člověk s takovými manažerskými zkušenostmi mohl dostat do této situace.

Jaké změny ve vládě nás ještě čekají? Co se říká?
Jedna věc je, co se říká, a druhá, co by bylo potřeba. Velmi slabým ministrem, který jenom komplikuje věci jak na státním zastupitelství, tak i na plzeňských právech, je ministr Pospíšil. To je skutečně děsuplný případ. Buduje si sice hezkou marketingovou tvář, ale obsah veškerý žádný nebo záporný.

Ministr Heger zase lékařům slibuje něco, aby to za rok už neplatilo. Navíc udělal první krok k privatizaci čtyřech pražských fakultních nemocnic. To je příběh, který by si lidé měli uvědomit a měli by být už dnes ve střehu. Jedna z těch nemocnic, Ústav pro matku a dítě v Podolí, má být údajně privatizována lidmi blízkými pražskému primátorovi Svobodovi. Takovéto rozsáhlé malé domů a likvidace dobrých ředitelů, z toho je mi opravdu na zvracení, z celého ministra Hegera je mi na zvracení.

Co říkáte na kauzu posledních dnů s odposlechy hovorů bývalého pražského primátora Pavla Béma s lobbistou Romanem Janouškem? Je to věc na pobavení, nebo v tom vidíte vážnou situaci?
Má to několik rovin. Jako opoziční politik bych teď mohl jásat a říkat, já jsem vám to říkal. Po mém odchodu z magistrátu v roce 2004 Pavel Bém změnil hodně styl práce a ve volebním období 2006-2010, kdy pražská ODS vládla s absolutní většinou, tato strana dost zdegenerovala. Na jednu stranu je dobré, aby veřejnost viděla, co se děje v zákulisí. Na stranu druhou si ale řekněme, že kdyby se odposlechy politiků zveřejnily kdekoliv jinde, byli by z toho lidé znechuceni v každé zemi světa. Politici jsou taky jen lidé a když si myslí, že je nikdo neslyší, mluví zkrátka jinak, než jak vystupují na veřejnosti. To je ale přeci normální. Každý člověk, který má své soukromí, vystupuje jinak na svém pracovišti a jinak doma.

Faktem je, že primátor Bém připustil velký vliv kmotrů na politiku Prahy. Jak je známo, nemám žádnou pozitivní zkušenost s panem Bártou, ale řekne-li MF Dnes, že odposlechy měla k dispozici jim vedená agentura ABL, měl by tento deník předložit i důkazy. Pokud takové důkaz existují, měl by pan Bárta odejít z veřejného života, pokud ale nejsou, nechápu proč s tím potom MF Dnes přichází. Také se ptám, proč tento deník přichází s tímto senzačním odhalením ne v den hlasování o důvěře vládě, ale až den poté. To je prostě manipulace s veřejným míněním i s vůlí poslanců. Takto by jeden z nejvýznamnějších deníků v zemi neměl postupovat.

Jaký je zájem o členství ve vaší straně?
Lidé se hlásí v podstatě denně, takže počet členů se blíží tisícovce. Do pololetí bychom měli mít asi tisíc členů v Ústeckém kraji a velmi nadějně se počet členů zvedá i v Moravskoslezském kraji. V polovině krajů máme krajské organizace a v té druhé bychom je měli mít do konce dubna. Celá strana je o lidech, vhodných lidech, organizaci, samozřejmě o penězích a o programu. Ve veřejnoprávních médiích existuje monopol ODS – ČSSD, takže peníze, které jsme nyní mezi sebou dali dohromady, budou sloužit k tomu, abychom šli do tištěných i elektronických médií, do billboardové kampaně, aby bylo vidět, že tady jsme a co chceme. Nechceme být žádná sekta. Chceme být stranou, kde se uplatní zkušení a idealisticky uvažující lidé.

Co by v následných krajských volbách pro vás byla prohra a co by bylo fatální vítězství?
V tuhle chvíli se rýsuje, že můžeme být úspěšní v několika krajích. Úspěch bude, pokud zasedneme v krajských zastupitelstev. Předpokládám, že ve všech krajích postavíme krajské kandidátky a postavíme významnou část kandidátů z 27 obvodů do Senátu. Tam, kde to bude mít smysl, soustředíme finanční prostředky, které máme k dispozici, abychom podpořili ty kandidáty a kandidátky, kteří mají slušnou šanci prosadit se a uspět. Vidím ty věci ale realisticky. Za pár měsíců není možné porážet zavedené strany. Jde ale o generální zkouška na volby do sněmovny.

Máte nějakou hranici, kdy by to byla pro vás prohra?
Kdybychom se nedostali do žádného zastupitelstva, viděl bych to jako prohru. Pak bychom museli zvažovat, jak dál, co dál, co jsme udělali špatně. Nechápal bych to ale jako fatální prohru.