Vážené dámy a pánové, vzácní hosté,

dovolte mi poděkovat za pozvání na tuto tradiční žofínskou akci. Tématem dnešního setkání je  práce vlády ve vztahu k samosprávě a obcím. Shodou okolností se nalézáme na území městské části, v jejímž zastupitelstvu již několik let pracuji.

Šestým rokem jsem zastupitelkou Prahy 1. Na rozdíl od celostátní politiky, kde jsem se stala členkou koaliční vlády, v zastupitelstvu jsem v opozici. Mám tedy co vylepšovat a dohánět. K politice jsem se dostala přes komunální problémy. Jako byla chybějící dětská hřiště a do očí bijící nehospodárnost na radnici. Politické zkušenosti jsem získala právě zde, na Žofíně, při zasedáních zastupitelstva. Jakkoli je centrum Prahy nepochybně unikátní městskou částí, myslím, že  problémy jsou všude podobné.

Impulsem pro můj vstup do  politiky, včetně té komunální, byla snaha o omezení korupce. Záměrně říkám omezení a nikoli vymýcení.  Korupci není možné zcela vymýtit, je ale možné změnit prostředí tak, aby se jí dařilo hůře. Korupce je problémem všech států a politických systémů. Státy a hlavně politici a vlády se ale dělí na ty, které se rozhodly s korupcí bojovat a na ty, které nebojují. Věci veřejné nepoužívají boj proti korupci jako mediální instrument. V mém pojetí je to vážná motivace proč vůbec v politice být a účastnit se jí.

Bývá připomínáno, že řada nedemokratických režimů získala navrch právě proto, že upozorňovala na zkorumpovanost demokratického zřízení. Svůj boj proti korupci tak vedl Mussollini stejně jako Hitler nebo Stalin. V mém pojetí je tomu ale jinak.  Chceme-li v době krize eurozóny, v době možných sociálních nepokojů, uhájit demokracii a lidskou svobodu, pak je nutné lidem vrátit důvěru v systém i důvěru v demokratické instituce a principy. Vláda práva a spravedlnosti, rovnost před zákonem a svoboda. To jsou hodnoty, které musíme neustále obhajovat a prosazovat. Korupce je ohrožuje.