Pehe a profesorka Dvořáková: Hrozí revoluce. Lidé jsou už zoufalí

18. 10. 2011 15:08

Sílící protesty ve světě by neměli politici, včetně těch českých, podceňovat. "Už i americký prezident Obama zjistil, že jde o jistý varovný prst společnosti, který je však stále ještě čas řešit. Podobně by se k tomu měli postavit i naši politici - zatím to totiž ještě jde," myslí si o světovém hnutí politolog Jiří Pehe. Zároveň však celosvětové protesty a nespokojenost srovnává s rokem 1968, kdy důvody nespokojenosti změněny nebyly.

Pehe a profesorka Dvořáková: Hrozí revoluce. Lidé jsou už zoufalí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Pehe

Varuje proto před tím, aby se ze současného apolitického, nenásilného světového hnutí, nestalo časem revoluční hnutí namířené proti celému kapitalismu.

"Pokládám tyto protesty ve světě i u nás za předzvěst větších protestů. Časem mohou být skutečně intenzivnější v celém světě a bude záležet jen na politické reprezentaci jak světa, tak samozřejmě i jednotlivých zemí, jak se k tomu postaví a jaké projeví snahy to řešit. Pokud ne, obávám se takzvaného "tekutého hněvu". Politika by prostě tlak veřejnosti, která je celosvětově frustrovaná, neměla ignorovat. "Tekutý" hněv, o kterém se zmiňuji, by pak s sebou mohl přinést rozbití všeho, včetně různých destrukcí ve městech, kde by k protestům či manifestacím došlo. Zatím jde však o manifestace a protesty poklidné, nenásilné, které kritizují vývoj, jakým se svět vydal a který se ukazuje jako neschůdný. Nechtějí však zatím zavrhnout kapitalismus, jen požadují jeho změnu ke kapitalismu s lidskou tváří. Pokud nebudou tyto zatím neagresívní požadavky naplněny, může se vše zvrtnout do hnutí, jež si bude dávat za cíl již revoluci a svržení celého kapitalismu jako systému. A to by mohlo být velmi zlé," řekl pro ParlamentníListy.cz politolog Jiří Pehe.

Čtěte také:

Komentátoři mají tendence hnutí bagatelizovat. To by se mohlo nevyplatit

Podle Peheho má hnutí, jež je nepolitické ve světě velký potenciál své požadavky na změnu prosadit. Odmítá však označení těchto snah za anarchii, jak je nazval například poslanec Evropského parlamentu za ODS Hynek Fajmon.

Čtěte také:

"Rozhodně bych to takto nevnímal a obávám se toho, že by se podobné názory mohly dokonce společnosti vymstít. Vidím to totiž tak, že jde o pozitivní poselství a snahu korigovat něco, co by vedlo lidstvo až k jisté zkáze. Vím, že určití komentátoři mají tendence se hnutí a jeho protestům vysmívat a bagatelizovat je s tím, že protestují jen zhýčkaní jedinci, zvyklí dostávat vše bez většího vlastního přičinění. Ono to tak v některých případech skutečně asi bude, ovšem vnímat se to obecně takto opravdu nedá. Vždyť na mnoha místech světa i u nás dělají lidé maximum proto, aby byli společnosti užiteční, soběstační, mají vysokoškolské diplomy - a není jim to nic platné, i tak jim třeba hrozí chudoba. Pokud nebude změněna distribuce financí ve světě poněkud spravedlivějším směrem, a bohatství bude patřit pouhému jednomu procentu obyvatelstva, zatímco ostatní budou dále propadat kvůli vývoji do nouze, bude frustrace lidí na celé planetě stále větší hrozbou. To je třeba mít stále na paměti," varuje politolog Pehe s tím, že události ve světě přirovnává taktéž k podobné situaci, jež zasáhla řadu tehdejších zemí v roce 1968.

Protesty budou pokračovat - v Česku i složenkami ministrům

Ani podle jednoho z organizátorů sobotního protestu v Praze (stejné protesty se však uskutečnily v tomto dnu i v dalších více než 500 městech světa) Jana Cempera se nedá mluvit o nějakých snahách o anarchii.

„Chceme lidem jen ukázat, že existuje alternativa i možnost toho, jak ukázat svoji nespokojenost. Nejen jednou za čtyři roky u voleb," řekl ParlamentnímListům.cz Jan Cemper. Dodal, že protesty budou nadále pokračovat i na regionální české úrovni, přijde-li další výzva ze světa, připojí se k nim Češi taktéž - dokonce s tím počítají. V české kotlině by měly jít protesty směrem k místním politikům. Třeba tím, že prý mají být ministrům financí - současnému i minulým - předány složenky na zaplacení dluhů, jež za jejich působení ve funkci přibyl.

"Nepůjdeme jen za Kalouskem, plánujeme cestu třeba i k B. Sobotkovi," slíbil Cemper ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz.

Všechny země nejsou na masové protesty připravené. V Číně by mohlo dojít k masakrům

"Nechceme žádnou totalitu ani anarchii, vše je hlavně na politicích. Když jsou špatní, reagují lidé radikalizací - a to my neovlivníme. Pro nás byla sobotní akce aktem vyjadřující mezinárodní solidaritu. To, že nebyla poslední, je jasné, zcela určitě se bude šířit i do dalších měst ve světě," uvedl ještě Cemper s upozorněním na to, že některé země však nejsou ještě na masové akce tohoto charakteru připraveny. "Kdyby se to přeneslo nyní třeba do Číny, zřejmě by to mohlo skončit dokonce masakry. To samozřejmě nikdo nechce," zdůraznil jeden z organizátorů pražské akce světového hnutí Skutečná demokracie teď (SDT).

Čtěte také:

I podle politoložky z VŠE Vladimíry Dvořákové by se hnutí, jež zasahuje do celého světa, nemělo podceňovat. "Je to totiž signál, že napětí ve společnosti přerostlo únosnou mez. Pokud to člověk sleduje pozorně, nikdo například neví, kam zbývající svět zavede vývoj událostí v arabských zemích, ani tam není jasno, jakým směrem se tyto země vydají. Celosvětově bych přirovnala toto hnutí k událostem v roce 1968, kdy stál svět na určité křižovatce, dokonce možná i z evropského pohledu k roku 1848. I tentokrát vše nasvědčuje tomu, že lidstvo na takové křižovatce stojí," uvedla pro ParlamentníListy.cz Dvořáková.

Stojíme s největší pravděpodobností na důležité křižovatce

Podle politoložky společnost v protestech reaguje na problémy, které jsou a neřeší se. "Podobné styly vyjádření lidí budou s největší pravděpodobností nadále narůstat a šířit se světem. Ukazuje se totiž, že problémy nepůjdou řešit jednoduchými nástroji. Krize se ukazuje jako podstatně hlubší a tak celosvětové hnutí za jakékoli změny k lepšímu a nápravě, má velkou šanci narůstat a získávat podporu," myslí si Dvořáková.

Podle ní se dá očekávat obecně těžké období, kdy i požadavky na adaptaci lidí na všechny změny, jež nastanou, budou velmi přísné  a náročné. "Bude možná i velmi těžké udržet ve světě demokratický způsob řízení," varuje na závěr politoložka Dvořáková.

Čtěte také:

Demonstrace, jež se uskutečnila 15. října i v Praze, probíhaly souběžně i v celém světě - původně plánováno v 951 městě. Skutečný počet měst, v kterých ve světě na demonstrace vyjádřili lidé svůj nesouhlas s nemravným chováním velkých finančních korporací a vládními škrty bylo přes 500. Akce je ve světě známá jako: Jednotně za změnu světa - United for Globalchange.  

Hnutí je nepolitické, neusiluje o získání moci

Stejně jako ve světě, i v Česku je hnutí Skutečná demokracie teď (SDT), které je součástí akce u nás, nepolitické, nezastává jednotný politický proud, nehlásí se k levici ani pravici. Nemá konkrétní politické požadavky, v žádném případě prý neusiluje ani o politické posty, ani o získání moci.

Hnutí na svých webových stránkách slibuje, že revoluce v žádném případě nemusí představovat násilnou změnu. Naopak zdůrazňuje principy nenásilí. 

 Čtěte také:


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministerstvo zdravotnictví: Novela zákona o vzdělávání sester není v ohrožení

18:09 Ministerstvo zdravotnictví: Novela zákona o vzdělávání sester není v ohrožení

Uvádíme na pravou míru mylnou informaci o stažení novely zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získává…