Její ministři, kteří spravovali (a spravují) rezort kultury, dokázali za tuto dobu rozvrátit kulturní frontu tak, jak se to nikomu předtím nepodařilo. Neomalenými a nekompetentními rozhodnutími v personální, organizační sféře a oblasti dalšího rozvoje kultury dosáhli tristních výsledků, které poznamenají kulturu jako takovou na mnoho let dopředu. Kdo jsou viníky této situace? Jednoznačně dva ministři za TOP 09 - dříve J. Besser a nyní A. Hanáková.

Když J. Besser, dlouholetý starosta Berouna, přebíral ministerstvo kultury, zvedla se proti němu první vlna nesouhlasu, protože s kulturou neměl prakticky žádné zkušenosti, ani v řídící funkci. Jak se záhy ukázalo, Besserovi kritikové měli pravdu. Besser prohlašoval, že jde na ministerstvo jako manažer a že se podle toho bude chovat a podřizovat tomu své další kroky. Ty na sebe dlouho nenechaly čekat. Besser je začal činit s tím, že české kultuře pomohou, a pokud nebudou vidět hned, pozitivní dopady jeho počínání přijdou jistě později.Besser se přitom choval jako autokrat, který svá rozhodnutí nekonzultoval ani s odbornými kruhy, ani se zainteresovanou kulturní veřejností.

První Besserovým fatálním rozhodnutím byl v červnu 2011 nápad sloučit Státní operu Praha (SOP, dříve Smetanovo divadlo) s naší první divadelní scénou, Národním divadlem. Proti tomuto kroku okamžitě vystoupili jak umělci, tak odborníci, jež varovali, že pro sloučení neexistuje žádný racionální důvod, a že bude po organizační stránce těžko proveditelné. Besser argumentoval tím, že se ušetří nemálo finančních prostředků, které se mohou investovat jinam, navíc podle něho byla dva roky po sobě SOP ekonomicky ve ztrátě, což však následně popřel její tehdejší ředitel, který Besserovo tvrzení vyvrátil. Besser neslyšel ani na argumenty, že podobné sloučení provedl svého času nechvalně známý komunistický ministr školství a národní osvěty Z. Nejedlý a že má SOP dlouhou historickou tradici.

Jiným nekompetentním krokem z Besserovy dílny bylo rozhodnutí zbourat památkově chráněný historický dům na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí. Důrazné protesty Klubu za starou Prahu či architektů jako vždy zůstaly oslyšeny. Bouráním památek byl známý především předlistopadový režim, kteý nechal například v roce 1985 odstřelit jedinečnou neorenesanční stavbu nádraží na Těšnově kvůli stavbě metra.