Nepočetná skupina vyvolených si přivlastnila stát. Ovládá veřejné penězovody, do značné míry také média i orgány činné v trestním řízení. Má dostatečné zdroje k tomu, aby si udržela svou moc v dalších a dalších volbách. Mlýnek na peníze se točí dál. Ukazuje se, že popisovat realitu nestačí. Ten seriál by byl nekonečný. Jednou je to ekotendr, jindy solárka, pak zase IZIP pro VZP atd. Jedna kauza střídá druhou. A nic.

 Můžete jako občan rezignovat. Nezajímat se o nic, nevolit, neúčastnit se ničeho. Ano, i to je možné. Ovšem s tím dovětkem, že je to jistá forma spoluviny. To je splněný sen dnešních parlamentních stran. Čím menší účast lidí ve veřejné diskusi, a hlavně ve volbách, tím lépe pro ně. Ve finále už budou volit jenom sami sebe. Pro pobavení publika nám ovšem zase předvedou drahou a patřičně vyhrocenou kampaň. Možná se pak někteří chytí na tu jejich známou fintu o volbě menšího zla. Jenže ouha, zlo je zlo a z menšího se časem téměř vždy vyklube pěkný prevít.

 Existuje tedy vůbec šance na zásadní změnu? Je to vůbec ještě možné? Uvidíme. Jisté je, že je to hlavně nutné. Dnešní podoba tzv. fasádní demokracie se vyčerpala a nefunguje už ani jako údržba nezbytného. Chceme-li seriozně přemýšlet o vážné změně, pak je třeba si definovat základní vizi státu. Měl by být řízen odpovědnými a kompetentními manažery. Měl by fungovat efektivně, solidárně, spravedlivě a slušně. To by úplně stačilo, bez zaprášených a bezobsažných ideologických floskulí.