Plačící seniorka: Řekněte v Praze, že ještě nechceme umřít

19.07.2011 8:51

PŘÍBĚH Ekonomická krize končí. Často o tom mluví politici, ekonomové a v mnoha případech i bankéři. „Pro někoho končí, pro někoho zažíná." tvrdí paní Dobrovolná z Kutné hory. „Pane redaktore, já vážně přemýšlím nad tím, že už nemůžu dál a že to musím sama skončit," říká v zoufalství bývalá poštovní doručovatelka.

Plačící seniorka: Řekněte v Praze, že ještě nechceme umřít


Paní Dobrovolná prožila celý svůj pracovní život na nohou s brašnou přes rameno a s hromadou obálek v ruce. Dobře si vzpomíná, jak roznášela tehdejším seniorům důchody. Sama teď dostává 9.330 korun. Bydlí v nepříliš útulném bytě na okraji města a měsíc co měsíc posílá 3.800 korun nájemné. Po posledním zdražení vody, plynu a elektriky platí celkem 1.600,- za energie. Vzhledem k tomu, že trpí těžkou cukrovkou a navíc celoživotně zápasí s astmatem a vysokým krevním tlakem, utratí spoustu dalších peněz za léky.

„To víte, telefon a kabelovou televizi jsem odhlásila už před rokem. Já na to prostě nemám," uvádí celkem vyrovnaně paní Dobrovolná. Aby těch ran osudu nebylo málo, ještě ji před časem přišel provětrat byt soukromý exekutor. Syn paní Dobrovolné, v té době bez zaměstnání, si prostě napůjčoval peníze od splátkových společností, a protože žije s matkou v jednom bytě, dotkly se synovy potíže i jí.

Seděli jsme v tom smutném bytě bez ledničky, televize i rádia (to si odnesl soukromý exekutor) a paní Dobrovolná nám dobrovolně předvedla její měsíční finanční bilanci: Podtrženo, sečteno, zůstává jí na jídlo a zbývající provoz domácnosti něco málo přes 800 korun.


Kalousek je věřící, nenechá důchodce umřít

Paní Dobrovolná je na pokraji opravdové bídy. Sama neví, jak dál. „Vůbec si neumím představit, že se teď zvedne to dépéháčko a že potraviny budou ještě dražší. Absolutně nejsem schopna dodržet stravovací příkazy mé paní doktorky, která mi hlídá cukrovku. Není na to. Ale jestli se ještě zdraží, to je můj konec." Smutné tvrzení seniorky má nakonec optimistickou poentu: „Víte, spoléhám na to, že pan Kalousek je věřící a že nás důchodce nenechá umřít."

Syn paní Dobrovolné dluží ještě víc než 150.000 korun a podle jeho slov nemá kam jít. „Ten dluh vznikl tak, že mě vyhodili z práce. Nic jsem neprovedl, pouze se snižovaly stavy. Kdybych normálně pracoval, bylo by všechno v pohodě." uvádí syn paní Dobrovolné. Paní matka má pro synovy potíže pochopení. „Pavlík je moc hodnej kluk, teď se nejvíc bojím, že půjde do vězení, protože část jeho dluhu tvoří alimenty." Svoji vnučku paní Dobrovolná neviděla už více než dva roky. Bývalá manželka jejího syna tvrdí, že celá jejich rodina zkrachovala a že s nimi nechce mít nic společného. „Jednou jsem jí volala a prosila ji, aby nám Kristýnku přišla ukázat. Řekla mi, že naše rodina je lůza a že s námi nechce mít nic společného. Myslím, že nás to oba, mě i syna, definitivně srazilo na kolena."

Těžko říci, co jde hlavou lidem, kteří se cítí být na kolenou. Paní Dobrovolná je vnučkou muže, který za komunismu odseděl řadu let ve vězení za tzv. rozvracení republiky. Je ženou, která se nikdy a za žádného režimu neutkala se zákonem. Celý život pracovala a nepřála si nic jiného, než klidný důchod mezi svými vnoučaty. Dnes hodnotí svůj život jako potápějící se loď. „Víte, byla jsem šťastná, když padli komunisti. Už kvůli mému dědečkovi. Nechtěla jsem podnikat, bohatnout, nechtěla jsem jezdit po světě. Čekala jsem, že budu úplně normálně žít. Možná vás teď vyděsím. Ale po tom všem, když na vlastní kůži zažívám okamžiky, že si nemohu jít koupit ani základní jídlo, po tom, co jsem zažila se synem a exekutory, myslím na jedno. Za komunistů nám bylo líp."

Zoufalý vzkaz do Prahy

Syn paní Dobrovolné vidí svoji budoucnost také velmi skepticky: „Mám pár korun podporu, ani vám nechci říct kolik, protože se za to stydím. Nemohu si koupit boty, džíny, nic. Musí mi stačit, že zatím žiju. Dceru už asi neuvidím, bývalá žena si našla bohatého muže a odstěhovala se i s malou do Německa. Až jednou odejde maminka, nechci se na světě už déle zdržovat. Nechci nikoho otravovat nebo škodit. Odejdu vlastně s mámou." Takto tragicky shrnuje svoji situaci syn jedné obyčejné paní Dobrovolné.

„Pane redaktore, řekněte tam v Praze, že na ně myslíme a že ještě nechceme umřít...," uzavírá plačky zoufalá seniorka.


Další exkluzivní příběhy ČTĚTE ZDE


Čtěte také:


Ilustrační foto: Hans Štěmbera

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Luboš Xaver Veselý

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…