Politici a politologové společně: Teče do bot. Jak zachránit důvěru ve strany?

05.07.2012 21:06 | Zprávy

Na středeční konferenci Centra pro sociálně tržní ekonomiku a otevřenou demokracii (CESTA) se politologové a politici společně zamýšleli, zda mohou ještě politické strany reprezentovat zájmy lidí, případně jak se mají reformovat, aby do budoucna obstály.

Politici a politologové společně: Teče do bot. Jak zachránit důvěru ve strany?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petra Kolínská (SZ)

Pozvání mezi panelisty přijala místopředsedkyně Strany zelených Petra Kolínská, politolog FFUK Jiří Koubek, člen iniciativy ProAlt Ondřej Lánský a předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Diskusi moderoval politolog Vít Klepárník. Ten hned  v úvodním proslovu zdůraznil nosné téma diskuse a pomohl si výsledkem významného průzkumu veřejného mínění. „Před dvaceti lety jsme žili v očekávání, že liberální demokracie se prosadí jako univerzální model demokratického uspořádání, ale po dvaceti letech se střetáváme s překvapivým výzkumem, v němž 80 procent respondentů tvrdí, že strany jsou zbytečné, že politikové nereprezentují zájmy lidí atp,“ dotázal se Koubka.

Politolog si však nebyl jist, že došlo k tak radikální změně. „Kořeny diskreditace jsou starší... Každý režim od starého Rakouska nanášel určitou vrstvu politické kultury, která přispěla k antistranictví,“ vysvětlil. Co se však podle Koubka nyní mění je povaha stran. „Politolog Herbert Kitschelt rozlišuje čtyři typy stran. Zda mají program i organizaci, případně jedno z toho, případně nic. Ty, co mají obojí, jsou programatické, ty bez organizace jsou protostrany, ty, co mají jen organizaci, jsou klientelistické a ty, co nemají nic, jsou charismatické. Nyní pozorujeme posun u těch protostran, které mají alespoň program, směrem ke klientelistický a charismatických,“ řekl nato Koubek. Větší nebezpečí pro demokracii pak podle něj představují ty posledně jmenované. „Z médií slyšíme jen o nutnosti vstupu osobností do politiky a jak je potřebná image charismatu. To je všechno vágní,“ soudí Koubek, podle kterého tu může vzniknout nová forma antipartajního a fašizujícího apelu.

Koubkova slova v podstatě zapadají nejen do již provedených průzkumů veřejného mínění, podle kterých by většina obyvatel uvítala vládu pevné ruky, ale také do politické aktivizace „charismatických“ vůdců jako je Andrej Babiš a jeho hnutí ANO2011.

Věčný kolotoč nových subjektů plodí podle Koubka nové zklamání, přičemž v souvislosti s tím poukázal na osud Věcí veřejných, jejichž preference se z původních jedenácti procent potácejí nyní okolo jednoho procenta až tří procent.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Pavel Kozdera

Proč EU řeší tresty za znásilnění?

Nemám nic proti zpřísnění, ale neměl by si to každý stát řešit legislativně sám? Proč mám dojem, že se EU plete do vnitřních záležitostí států čím dál víc? Kde končí její kompetence? Proč neřešíte třeba nelegální migraci, s kterou jste od voleb nepohnuli?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

NP Šumava: Nedostatek vody zastavuje Splouvání Vltavy

22:03 NP Šumava: Nedostatek vody zastavuje Splouvání Vltavy

Hladina Teplé Vltavy na odečtu na Soumarském Mostě letos vykazuje rekordní hodnoty.