Je to má právnická zkušenost
„K podání návrhu mě vedly zkušenosti z mé právnické praxe, kdy jsem zjistil, že ani mně, ani mým kolegům právníkům se nedaří v soudních přích uspět v případě žádosti o střídavou péči," řekl Staněk pro ParlamentniListy.cz.
Odmítl rovněž, že jsou v případě jeho návrhu upřednostňována práva rodičů před právy dítěte. „Domnívám se, že to není úplně správný výklad," konstatoval. Je přesvědčen, že práva dítěte jsou v jím navrhované části dostatečně upravena. „Zájem o práva dítěte zůstává samozřejmě prioritní," dodal. Soud si podle něj navíc v relevantním věku dítěte může potřebnou zprávu vyžádat.
Musí to být v zájmu dítěte
Na dotaz, zda to nepřinese spíše problémy, když dítě bude muset střídavě chodit do dvou různých škol, někdy i v různých městech Staněk upozornil, že v textu je jednoznačně uvedeno, že i ke střídavé péči se přistupuje, je-li to v zájmu dítěte. Jestliže soud dojde k závěru, že sice oba rodiče mají zájem, jsou schopni potřebnou péči dítěti poskytnout, ale přesto to z nějakých důvodů není v zájmu dítěte, tak o takové péči nerozhodne, říká Staněk.
Poslanec upozornil také na to, že i přes možnost a způsobilost obou rodičů se o dítě postarat, soudy střídavou péči navrhují pouze výjimečně. Podle něj by soud, i v případě přijetí novely, kdyby shledal nevhodnost střídavé péče, tak by k ní prostě nepřistoupil. Musel by ji však brát v úvahu v prvé řadě.
„Soudci to nedělají, i když dnes už o střídavé péči rozhodnout mohou a rodiče souhlasí, a také příslušné orgány péče o děti formu střídavé péče doporučí. Možná z opatrnosti, možná z pohodlnosti, možná z důvodu nějakého rituálu, ale opět v drtivé většině upřednostní výlučnou péči. No a tomu by se předešlo," konstatoval Staněk.
Mít pohromadě rodiče
Pavel Staněk vychází z toho, že dítě chce mít pohromadě oba rodiče. Poněkud jiný úhel pohledu však vnímá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Podle ní staví nová úprava práva rodičů nad nejlepší zájem dítěte, který v dokumentu není tím nejvyšším hlediskem. „Dítě je stále spíš objekt než subjekt, který má právo do toho mluvit," konstatuje.
Výbor pro práva dítěte radí vládě, jak by mohla situaci dětí v Česku zlepšit. Novela se ale podle něj dostává do rozporu i s Úmluvou o právech dítěte. Střídavá péče může být sice podle výboru v určitých případech vhodná, pro rodiče a dítě však může být také náročnější. „Pokud některá ze stran není tyto nároky schopna plnit, může mít střídavá výchova velmi negativní a dlouhodobé následky," konstatuje výbor ve svém usnesení.
Proč to posilovat?
S tímto stanoviskem souhlasí také opoziční poslankyně Milada Emmerová (ČSSD). „Jestliže ta možnost už existuje, protože ve stávající verzi zákona je střídavá péče obsažena, nevidím důvod to posilovat," konstatuje. „Domnívám se, že tady už musí jít o individuální pojetí při každém rozhodování o dětech - do čí péče budou svěřeny, v jakém rytmu, a podobně. Vím, že odpůrců takového způsobu je daleko víc, než příznivců."
Není podle ní bez zajímavosti ani skutečnost, že přívrženci tohoto způsobu péče jsou především muži. Znamená to podle ní, že v té rodině došlo k závažnému narušení vztahů, že rodiče nejsou schopni se na formě péče domluvit. „Střídavá péče podle mne není v zájmu dítěte, spíše je to poslední, co by si děti přály," konstatuje Emmerová.
Nejprve výlučná péče a pak střídavá
Někteří poslanci se domnívají, že nejvhodnější variantou by mohla být výlučná péče jednoho z rodičů, a teprve až by dítě dosáhlo stabilnějšího věku, pak teprve by bylo možné požádat o střídavou péči.
Emmerová se jednání o této možnosti nebrání, klade však důraz na to, že je každý člověk někde zakotvený. „Každý máme někde domov, ale mít dva domovy, to vývoji dítěte rozhodně nepřispěje. Je-li schopno, tak by se k tomu rozhodně mělo vyjádřit, a samozřejmě ne před rodiči, ale v přítomnosti zkušeného dětského psychologa, jemuž by svěřilo své skutečné přání," tvrdí poslankyně.
V případě rozpadu rodiny by podle ní dítě nemělo lítat jako pingpongový míček. „Dítě to nechce," tvrdí Emmerová. „Mohu říct nejen z cizích, ale i ze své vlastní zkušenosti, že dítě chce mít v prvé řadě klid. Hlavně nechce, by se ty spory řešily před ním." Podle ní má dítě v prvé řadě rádo klid v rodině. Když v rodině klid není, situaci ještě zhorší, když do toho vstoupí podobný fenomén jako je například střídavá péče, soudí poslankyně.
Návrh zákona už prošel schválením Poslaneckou sněmovnou a v krátké době by ji měl projednat také Senát. Jeho ústavně-právní výbor však už usnesením doporučil plénu, aby toto ustanovení bylo z novely vypuštěno a zákon vrácen poslancům ke schválení se senátní úpravou, tedy bez Staňkova návrhu.
Také Emmerová soudí, že v opakovaném hlasování se poslanci přikloní k senátní verzi. „Nijak jsem za to nelobovala, protože spoléhám na zdravý rozum lidí. Dítěti přece nemůže prospět, je-li vytrženo ze svého prostředí, z kruhu svých kamarádů a spolužáků. To na něj přece nemůže mít příznivý vliv," zlobí se poslankyně.
Nejhořší je zavřít na psychiatrii
Za zcela nejhorší ale považuje Milada Emmerová případy, kdy se rodiče nemohou dohodnout a dítě je na popud jednoho z rodičů zavřeno do psychiatrické léčebny, nebo do jiného zařízení. „Dítě přece nelze donutit, aby někoho mělo nebo nemělo rádo. Následky z takového jednání si nutně ponese po celý život," upozorňuje poslankyně, která je zároveň lékařkou.
Dodala, že se to neprojeví jen na tom konkrétním dítěti, ale že důsledky si s sebou přenese do své vlastní budoucí rodiny, takže se z toho může stát problém na několik generací.
„Jsou přece zážitky z dětství, které si každý z nás s sebou nese po celý život." Vzpomněla si, jak na ni velmi negativně zapůsobila v dětství jedna zubařka. „A já se dodnes bojím chodit k zubaři, přesto, že další zkušenost, z pozdější doby, byla naopak velmi pozitivní. A to je naprosto nesrovnatelné s tím utrpením, které ty děti musely zažívat, když byly z domova násilně převedeny do ústavu, aby se "naučily mít rády toho druhého rodiče".
Zákon by podle ní měl v prvé řadě ochránit dítě tak, aby nedocházelo k podobným traumatizujícím záležitostem. „Střídavá péče by v případě takových rodičů rozhodně nepomohla, spíše naopak," konstatuje Emmerová.
Plenární schůze Senátu bude zasedat v týdnu od 25. do 30. července. V případě, že zákon vrátí Poslanecké sněmovně, projedná ho tato na své řádné schůzi začátkem září.
Psali jsme:
Seďa: Obligátní nařizování střídavé péče může být naopak škodlivé
Kohoutová (ODS): Střídavá péče musí sloužit zájmům dětí, nikoli rodičů
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
