Bývalý polistopadový československý i český prezident Václav Havel zemřel ve věku pětasedmdesáti let. Skonal ve spánku na své chalupě na Hrádečku na Trutnovsku v přítomnosti své ženy Dagmar. Jeho ostatky budou do zítřka vystaveny v bývalém kostele sv. Anny Pražská křižovatka v centru Prahy, pak ve Vladislavském sále Pražského hradu. Přátelé Václava Havla vzpomínají hlavně na jeho dobrotivou povahu.

Hodný člověk Havel

„Nejslavnější český občan všech dob. Havel je, ať živý, nebo mrtvý, největší státník, kterého tahle země za posledních padesát let měla. Já ho znala z disentu. K tomu jeho vzestupu až na prezidenta přispěly vědomosti, zásadovost, formulační schopnost, politická neúplatnost i povaha. Za poslední tři až čtyři měsíce mě na ulici oslovilo mnoho lidí a všichni do jednoho se ptali, jak se má Havel. Pošťačka, kadeřnice, taxikáři a ostatní. Někteří jasně řekli, že je hodný člověk, a že ho mají rádi. A o kterém politikovi se tohle dá říct,“ vysvětluje Petruška Šustrová, která byla v roce 1985 jednou ze tří mluvčích Charty 77.

„Vždyť on mluvil slušně i s těma estébákama. Trvalo to několik schůzek, než pochopili, že s nimi fakt nechce spolupracovat. Vždy jim to zdvořile říkal. Mysleli si, že ho ukecají, ale on z nich neměl strach, takže se jim to nikdy nepovedlo,“ pokračuje Šustrová.

Vše k tématu skon Václava Havla