Kuchyňka čtyři krát čtyři metry a do ní vybavení za necelých 430 000 korun. „To vás nezarazilo,“ ptal se státní zástupce. „Před nedávnem jsem opravoval vlastní kuchyň zhruba za sto padesát tisíc, takže ne. Ale spoléhal jsem při tom na své podřízené,“ prohlásil při soudním jednání bývalý šéf Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra (ZS MV) Milan Kocík. U soudu se totiž projednávala jeho vina na předražených zakázkách.
Nevidomý svědek
Kocík byl kdysi ředitelem pražské cizinecké policie a posléze šéfem ZS MV. Kvůli předraženým zakázkám z této doby dostal nedávno podmínečný trest. Podobně byl potrestán i jeho bývalý zástupce Milan Pešek. Byli odsouzeni takzvaným trestním příkazem, tedy bez hlavního líčení, za porušování povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti. Milan Kocík k čtyřměsíční podmínce s dvouletou zkušební lhůtou, Pešek na dva měsíce s ročním odkladem. Státní zástupce se neodvolával. První podal rozklad, takže se koná právě tento proces, druhý ne, takže je u něj příkaz pravomocný.
V rekonstruovaném justičním paláci v Praze Na Míčánkách proběhla první fáze procesu. K soudu se dostavil Kocík, ale i svědci. Mezi nimi třeba již odsouzený Pešek, ale i nevidomý právník, tehdejší vedoucí právního oddělení ZS MV Ondřej Závodský. Právě on shromáždil důkazy, kvůli nimž se případem začalo zabývat vedení ministerstva vnitra, a poslali na ZS MV audit. Auditoři z Ernst & Young například zjistili, že v poptávkových řízeních na rekonstrukce objektů, které úřad spravuje, jeho úředníci oslovovali stále stejný okruh firem, z nichž většinu vlastnil jediný člověk, tedy Vladimír Kubeš z Chotěboře. A vyšetřování se rozjelo na plné obrátky.
Psali jsme:
Hlavní líčení
Podle detektivů z protikorupčního, kteří případ několik měsíců vyšetřovali, se měl Kocík coby nejvyšší manažer ZS MV dopustit předražení celkem čtyř veřejných zakázek o téměř sedm miliónů korun, Peškovi kladli za vinu dvě nadhodnocené zakázky na rekonstrukci rekreačních zařízení o téměř čtyři miliony. Mezitím byl ale Závodský několikrát zastrašován, vyhrožovali mu napadením nebo přímo usmrcením jeho dvou dětí. Jak napsal server iDNES.cz při zastrašování pachatelé neváhali zneužít jeho zdravotního postižení výroky typu „vzhledem k tvému handicapu to bude dost výchovné, vlastně výchovnější než u jiných“.
Soudce Ondřej Lázna vedl jednání jasně a bez zbytečných průtahů. „Když jsem ZS MV převzal, bylo v útlumu. Ministr vnitra Tomáš Pecina chtěl, aby bylo pružné. Na organizaci o tisíci lidech jsem požadoval tři náměstky, ale nebyl jsem úspěšný. Musel jsem důvěřovat lidem okolo. K předražení zakázek nedošlo. Znalci se nezabývali detaily. Útoky jdou hlavně od zaměstnanců, co za mě přišli o své posty,“ řekl mimo jiné Kocík před soudcem.
Jen část lumpáren
Šlo například o již zmiňované vybavení kuchyňky, dvou kanceláří a rekonstrukce části hotelu Vltava. Kocík také prohlásil, že opravy musely splňovat i přísné bezpečnostní požadavky, u čehož soudce podotkl, že v kuchyňce asi nějaké speciální bezpečnostní úpravy dělat netřeba. „Bylo to předražené. Svou kuchyň jsem zařídil za sto tisíc se vším všudy,“ sdělil svědek Závodský. Jeho vztahy s Kocíkem prý byl zpočátku korektní, ale časem se zhoršily. U líčení si ale Kocík do nevidomého právníka šťouchnul ohledně kariéry.
Nicméně Milan Kocík se svým právním zástupcem nesouhlasili s veřejným čtením posudku soudního znalce a nechali si čas na rozmyšlenou, jestli nepozvou ještě další svědky. Soudní jednání tím bylo odročeno. „To, o čem je soud nyní, je jen úzký segment z lumpáren, které dělali,“ sdělil pak navíc ParlamentnímListům.cz další svědek Jan Kratochvíl. Státní zástupce Marek Bodlák, když byl dotázán, proč padly tak nízké tresty, vysvětlil: „Hranice mezi nedbalostí a úmyslem je velmi tenká. Neudělali to úmyslně. Navíc jde o osoby netrestané, takže jsem se neodvolával.“ Nicméně vše bude jasné až po konečném verdiktu.
-
Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
