Podle Klause se politika dostala na scestí. "Absolutně se zvrtla. Je otázka, nakolik k tomu přispěli dnešní politici, třeba pouhou svou nevýrazností. A na kolik tomu přispěla éra mediokracie, kdy se politika nedělá ve středu v devět ráno na zasedání vlády, ale v neděli ve 12 hodin u pana Moravce v České televizi. To je děs, to je nesmysl," obořil se prezident v rozhovoru pro deník Blesk.
Prezident dále uvedl, že není žádná jiná země, kde by politici každý týden chodili na několikahodinový "křížový výslech zaujatého, nikoli neutrálního člověka". "Špičkoví politici ve velkých zemích světa jdou na takový rozhovor dvakrát za rok. Oni přece nemají tolik myšlenek, aby každý týden těmito svými idejemi oslňovali veřejnost," míní Klaus. Proto jsou OVM podle něho "plytké, rozmělněné a šťourající se v detailech", což prý způsobuje absenci celkové vize.
Moravec je kontrolovaný
I když se ParlamentnímListům.cz nepodařilo sehnat vyjádření moderátora pořadu Václava Moravce, zareagoval místo něho ředitel pro nová média ČT Milan Fridrich. "Prezident má pravdu, že komentářů politiků je v médiích a v debatách v ČR příliš a řeší se jednotlivosti, které se mohou komunikovat jinak. A že by menší frekvence politických debat prospěla jejich kvalitě, možná i kvalitě politického života. Je tady ale jedno velké ALE. Tyto televizní debaty jsou v polistopadové svobodné ČR tradicí, součástí politického života a těší se zájmu jak politiků, tak i veřejnosti," hájí pořad Fridrich.
Zároveň se však ostře ohradil proti tvrzení Klause, že by byl moderátor zaujatý. "Moravec není zaujatý a nikdy nebyl. Novinařina je kritická disciplína a u veřejné služby je její nezaujatost neustále kontrolována. Jak v zastoupeni hostů, tak frekvenci skákáni do řeči a vedení debaty," vysvětlil dále ParlamentnímListům.cz Fridrich.
(Kompletní vyjádření Milana Fridricha níže)
Expert neoponuje
Mediální odborník Karel Hvížďala se s prezidentovým tvrzením pro médiokracii, jejímž ztělesněním má být pořad OVM, neztotožňuje. "Pořady tohoto typu jsou běžné ve všech zemích a moderují je lidé podobní panu Moravcovi. Je tu však jeden velký rozdíl. Do těchto pořadů nechodí politici, ale často novináři," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Hvížďala. Na německých televizích či na BBC bývají také často hosty zahraniční politici či komentátoři z jednotlivých zemí. "Nedivím se, že u nás často politici kývnou na nabídku účastnit se OVM, je to prostě velká příležitost ke zviditelnění, v té naší malé zemičce," uzavřel Hvížďala.
Prezident dále v rozhovoru přiznal, že si v minulosti pohrával s myšlenkou, že na debaty tohoto typu nebude nadále chodit. "Před deseti lety, když jsem na tyto debaty chodíval, jsem si neustále říkal, Už tam nechoď, vždyť jsi tam byl nedávno, můj protiargument zněl. Vždyť tam ty další jdou a tvůj hlas tam bude chybět," řekl prezident. Ten také přiznal, že lobboval u Miloše Zemana, aby on tyto debaty ignoroval a dával si větší časový odstup mezi jednotlivými vystoupeními. "Oni se ale nechali znovu a znovu ošálit a znovu tam šli. Není to tedy vina jenom těch politiků," soudí prezident.
Není tajemstvím, že má Václav Klaus dobré vztahy s médii, především s bulvárním deníkem Blesk nebo soukromou televizí Nova. V prvním případě mimo jiné poskytl na své narozniny bulváru jako jedinému obsáhlý rozhovor, do soukromé televize zase přijímá pozvání jako host.
Není rovněž tajemstvím, že se Česká televize netěší hradní přízni obecně. Proti veřejnoprávnímu médiu se pro ParlamentníListy.cz již několikrát vyjádřili jak tajemník prezidenta Ladislav Jakl, tak i vicekancléř Petr Hájek. Oba by existenci ČT nejraději ukončili.
Související:
Milion padl
Sledovanost pořadu Otázky Václava Moravce je kolísavá. Pohybuje se řádově kolem sedmi set tisíc diváků, avšak ve speciálních předvolebních vydáních překročila už i magický milion. Poměrně značné oblibě se pořad těší na sociální síti Facebook, kde získal již přes 34 000 sympatizantů, a hravě tak překonal Hydepark či Události, komentáře.
Více z Otázek Václava Moravce
Sledovanost novoročních OVM v tisících / (hlavní hosté)
ČT1 ČT24 Celkem
2. 1. 2005 788 --- 788 (Václav Havel, Lubomír Zaorálek, Mirek Topolánek)
1. 1. 2006 954 --- 954 (Václav Havel, Jiří Paroubek, Mirek Topolánek)
7. 1. 2007 850 25 875 (Miloš Zeman, Petr Pithart)
6. 1. 2008 859 43 902 (Marek Šnajdr, Pavel Horák, Vladimír Dryml)
4. 1. 2009 598 46 644 (José Barroso, M. Topolánek, J. Paroubek, V. Havel)
3. 1. 2010 575 88 663 (Mirek Topolánek, Jiří Paroubek)
2. 1. 2011 399 173 572 (Václav Havel)
Vyjádření ředitele pro nová média ČT Milana Fridricha
Dovolte mi nejdřív popřát prezidentovi Václavu Klausovi všechno nelepší k významnému životnímu jubileu. Hodně zdraví a úspěchů.
Názory prezidenta na televizní debaty, především nedělní Otázky Václava Moravce jsou známé. Argumenty o „sebestřednosti moderátora" jsme slyšeli i od jeho spolupracovníka Petra Hájka. Ve všech projevech chybí jeden podstatný moment, který se pomíjí a proto debata nemůže být věcná. Média pouze odrážejí realitu a vytvářejí prostor pro komunikaci. Nejsou nositelem názorů, jsou dálnicí pro názory. Nedělní televizní diskuse proto jen reagují na politickou a společenskou poptávku a vycházejí z národní politické a mediální tradice.
A jaká je tato tradice? Nedělní diskuse jsou projevem polistopadové potřeby svobodné soutěže politických koncepcí a postojů k aktuálnímu dění. Celá polistopadová generace politiků vyrostla na pořadech jako byl „Co týden dal", „Sedmička" a v posledních sedmi letech jsou symbolem Otázky Václava Moravce.
Taková veřejná televizní diskuse má jednadvacetiletou tradici a sledovali ji miliony lidí. Potud její společenský vliv. Česká televize jako veřejná služba nejenže nemůže tuto tradici debaty politiků, ekonomů, expertů a komentátorů z obrazovky k voličům pominout, musí být lídrem formou pořadu i dramaturgií, co se jí díky Otázkám Václava Moravce daří.
ČT musí nabízet prostor pro diskusi a politický pluralismus. Střídmost a „vystrkování" politiků z televize není v ČR na místě, protože po diskuzích a politickém vysílání je stále u veřejnosti mohutná poptávka. Prezident Václav Klaus má pravdu, že komentářů politiků je v médiích v ČR příliš a řeší se jednotlivosti, které se mohou komunikovat jinak, méně přes první ligu politické reprezentace. Jak je tomu zvykem v mnoha jiných rozvinutých zemích, včetně USA, Velké Británie nebo Francie, či Německa. A že by menší frekvence politických debat prospěla jejich kvalitě je nesporné.
Je tady ale jedno velké ALE. Tyto debaty jsou totiž sledované, politici se skrze ně naučili komunikovat a radikální zvrat by byl těžko myslitelný. Například jen na Otázky Václava Moravce se stále dívají každou neděli statisíce lidí na ČT1 a ČT24 a to nejen na první část. Výjimkou není sledovanost kolem 300 až 400 tisíc lidí u druhé nebo dokonce třetí hodiny OVM na CT24. Lze takovou masu zájmu pominout? To nemůže ani veřejná služba, která má poskytovat co nejširší a největší prostor pro svobodnou výměnu politických postojů, ani komerce.
OVM jsou nejsledovanějším pořadem celé CT24. Tato čísla ukazuji ze česká veřejnost politiky v debatách chce i v onen podivný nedělní polední čas a vnímá tuto formu politické komunikace jako tradiční a zavedenou. Čísla sice ve srovnání s 90. léty klesají, ale stále jsou nadprůměrné z hlediska evropské úrovně, co se ryze politických diskusí týče.
Zájem diváka o politické diskuse sledují od počátku i komerční stanice. Komerční Prima ji má už několik let a po zrušení Sedmičky před cca pěti lety o jejím obnovení uvažuje také TV Nova.
Je jasné ze vysoká frekvence pořadů na několika televizních stanicích, vynásobená neustálým tokem komentářů na ČT24 v různých relacích, pořady v rádiích a rozhovory v tisku vyvolává zahlcení a rozmělnění politické reality a politické diskuse jako takové. Názory se opakují, hosté recyklují a jen jednou za mnoho let lze sledovat skutečně nový „exkluzivni" soubojum vizi, jak o nich mluví prezident Václav Klaus. Výsledkem je, že lidé sledují pořady, čtou, ale jejich frustrace z neřešení problémů a omílání starých vizí nebo otřepaných klišé narůstá.
Prezident tento stav nazývá mediokracií. To vyvolává emoce, že jde o vládu nebo nadvládu médií.problém je, že média o tuto „nadvládu" nebo „vládu" nestojí, reagují pouze na veřejnou poptávku a vycházejí z určité tradice. Možná je načase o této tradici začít mluvit v epoše digitálních a nových médií, která zaplňují prostor novými informacemi a množí klišé a stejné názory tak, že máme pocit, jakoby společnost neměla žádnou silnou vizi pouze se „prodiskutovávala" ze dne na den. ČT podobná témata řeší a jedním ze závěrů, které činí je větší zapojení veřejnosti do diskuse skrze nové technonologie a sociální sítě a nové zpravodajské formáty typu Hydepark.
Média nejsou dokonalými nástroji k prezentaci politiky, jsou stejně nedokonalá jako demokracie nebo tržní ekonomika jakožto pilíře prosperující společnosti a jsou tim nejlepším co svobodná země má a může využít. OVM patří mezi nejrespektovanější pořady diky dramaturgii, která se snaží jit na dřeň problémů a přijít věcem na kloub. CT24 je sledovanější ve chvílích politicky dramatických jako jsou třeba přenosy jednání Poslanecké sněmovny. V těchto dnech jsou i nejsledovanější OVM. To ale neznamená, že kolem OVM se točí politický život a politika se dělá v neděli ve dvanáct u Moravce.
Zrovna dnes měl premiér P. Nečas a předseda hlavní opoziční strany B. Sobotka možnost v Otázkách zhodnotit rok od voleb a předložit své vize. Pokud tak neučinili, nemůže za to V. Moravec ani jeho pořad, ani Česká televize. Věříme naopak, že tato a jiné debaty pomáhají veřejné debatě o palčivých problémech a veřejnost má možnost vidět volené politické zástupce v akci. Pokud by tomu tak nebylo a musela by se hledat nova cesta jak televize bude informovat o politice, ČT bude první, která bude hledat nove formáty a snažit se aby v nich politici přinášeli vize, konkrétní plány a měla z toho veřejnost prospěch. Byla informovaná.
A udělali bychom to znovu s nezávislým profesionálem, který dá pořadu svůj maximální čas a energii jak tak činí Václav Moravec a nebude mít žádné předsudky a preference přesně ve stylu jak je u veřejné služby jako je Česká televize ZÁKONEM. V. Moravec není ani zaujatý, ani nemá předsudky, a nikdy nebyl.
Novinařina je kritická disciplina a u veřejné služby dvojnásob.
Někteří, a tím nemyslím prezidenta V. Klause, si pletou veřejnou službu se státní službou a od novinářů ČT očekávají chování loajálních státních úředníků.
Je to absurdní. Potom by veřejná služba neměla žádný smysl. Nelze dělat objektivní, nezávislou a nestrannou novinařinu a zároveň „sloužit" momentální vládě, být nástrojem její politiky. Proto v Kodexu ČT je zmiňována odpovědnost ČT za pravdivé nestranné informace a vyvážené zprávy, diskuse na širokém pluralitním základě se zastoupením různých proudů a názorů.
Nezaujatost ČT je neustále kontrolována. Jak v zastoupeni hostů různých politických stran, tak u frekvence skákání do řeči a vedeni debaty. Každé tři měsíce se dělá strukturální studie pořadu. Fakta se analyzuji a OVM vykazuji maximální hledisko neutrality a korektnosti k politické pluralitě. Pokud by tomu bylo jinak, CT musí zakročit a udělala by to jako první..
Postoji prezidenta, který chce sdělit svoje dlouhodobější vize exkluzivně jednou za delší čas, rozumíme. Jde to ruku v ruce s praxí a tradicí, kterou užívají prezidenti v jiných demokraciích. Věříme, že pro tuto politiku bere ČT jako partnera.
Milan Fridrich, ředitel nových médií České televize a bývalý ředitel zpravodajství a aktuální publicistiky.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kozdera
